Jestřabina lékařská /Galega officinalis/

Jestřabina lékařská – popis

Jestřabina lékařská je vytrvalá, až 120 cm vysoká léčivá bylina. Lodyhy přímé, četné, nevětvené nebo dole větvené, lysé, jemně a mělce rýhované. Listy s 5 až 9 páry lístků, které jsou kopinaté, podlouhlé až čárkovité, špičaté, celokrajné, lysé, přisedlé až krátce řapíkaté. Květy uspořádané v hroznech rostou na koncích větví a jsou namodralé, běložluté nebo bílé. Plodem je mnohosemenný lusk.

Jestřabina lékařská – léčivé účinky

Obsahuje zejména alkaloid galegin (v semenech), flavonový glykosid galuteolin, aminokyseliny, sacharidy, hořčinu, saponiny a třísloviny.

Jestřabina lékařská snižuje hladinu cukru v krvi u diabetu II. typu, zvyšuje činnost mléčných žláz a působí močopudně. Při nedostatku mléka u kojících matek se doporučuje užívat vnitřně. Jako podpůrného prostředku je užíváno jestřabiny i při cukrovce. Protože však účinek jestřabiny je obvykle jen slabý, více se jí užívá ve směsích.

Použitelné části jestřabiny lékařské: květ a nať

Období květu: červenec až září

Jestřabina lékařská – pěstování

V ČR v teplejších a vlhčích oblastech zdomácnělá rostlina, která roste také ve Španělsku, v jižní Francii, v Německu, na Slovensku a v Polsku, na východě zasahuje až do středního Ruska, na Kavkaz, do Malé Asie, Iráku a Íránu. Jestřabina bývala významnou pícninou, např. v Holandsku se přidávala dobytku v létě nať a v zimě kořen pro zvýšení dojivosti. V Itálii se údajně z listů připravuje salát.

Jestřabina lékařská se pěstuje v několika odrůdách, které se liší zejména barvou květů (purpurové, bílé, fialové, růžové, krémové). Pěstuje se poměrně snadno, roste takřka v každé půdě, vyhovuje jí slunné až polostinné, teplé a vlhké místo. Vzhledem k poněkud neuspořádanému růstu se hodí spíše do přírodních částí zahrady. Množí se dělením trsů na podzim.

Tip: Čaj na podporu kojení

1,5 g jestřabiny lékařské na šálek, popíjíme 2-3 denně.