Hovězí maso

Účinky hovězího masa na zdraví

Vědci se příliš neshodují na prospěšnosti hovězího masa. Některé studie uvádějí hovězí maso ve spojitosti s riziky vzniku rakoviny tlustého střeva, jiné tvrdí, že je zásadní pro vývoj batolat, zvláště kvůli železu. Negativní dopady se však vztahují pravděpodobně na případy nadměrné konzumace.

• Hovězí maso obsahuje vysoký podíl železa, které tělo zpracovává lépe než z rostlinných zdrojů. Železo působí na krvetvorbu, výkonnost, imunitu, termoregulaci organismu a prospívá vývoji plodu v těhotenství.
• K dalším stopovým prvkům v hovězím se řadí zinek a selen, které působí na zlepšení struktury vlasů a nehtů, dále jód, mangan, chrom, fluor, které ovlivňuje kvalitu kostí, a v neposlední řadě také křemík.
• V červeném mase se také vyskytují vitamíny skupiny B ovlivňující nervový systém a vitamín C působící společně s kyselinou listovou na zlepšení imunity.
• Zvláště sportovci ocení látku kreatin, která podporuje svalový růst.
• Libové části hovězího masa v sobě nesou také karnitin a tzv. CLA (konjugovaná kyselina linolová), což jsou látky podporující spalování tuků.

Negativní dopady na zdraví může ve velké míře ovlivnit samotná příprava pokrmu

• Vysoká spotřeba červeného hovězího masa může vést k většímu riziku vzniku rakoviny tlustého střeva.
• Mezi rizikové se řadí konzumování syrového hovězího masa v podobě tatarského bifteku, protože se v mase mohou vyskytovat bakterie salmonely, případně další paraziti, jako jsou tasemnice nebo svalovec.
• Zčernalé části při grilování či pečení obsahují karcinogenní látky.
• Části masa s vysokým obsahem tuku, například pupek nebo kližka, mohou zvyšovat cholesterol v těle a přispívají k výskytu kardiovaskulárních onemocnění.

Zajímavosti o hovězím mase

• Mezi lety 1980 a 1996 se ve Velké Británii a Francii vyskytla hrozba "nemoci šílených krav". Inkubační doba tzv. Creutzfeldt-Jakobovy choroby se může prodloužit až na 40 let a stále na ni umírá asi 50 lidí ročně. Veškeré hovězí maso se dnes zpracovává tak, aby se zabránilo možnému přenosu této nemoci na člověka.
• Pravděpodobným původcem rozšíření nemoci mezi zvířaty bylo zpracování vnitřností nakažených ovcí do krmiva pro dobytek.
• V roce 1936 připadalo na každého přibližně 15 kilogramů hovězího masa ke konzumaci za rok, v 90. letech se toto číslo zdvojnásobilo, avšak dnes lidé v České republice zkonzumují průměrně jen 8 kilogramu tohoto masa ročně.
• Lékaři doporučují sníst maximálně 70 gramů červeného masa denně (nebo půl kila týdně).
• Množství minerálních látek se může lišit v závislosti na oblasti, ve které se zvíře páslo nebo ve složení krmiva, které dostávalo od chovatelů.
• Přidávání hormonů do krmiv chovných kusů je dnes v EU zakázané, avšak například v USA se tyto praktiky stále objevují.
• Nedostatek tohoto masa u dětí může vést až ke zpomalení vývoje, růstu, ale i k dlouhotrvající únavě, slabosti, ztrátě koncentrace a snížené imunitě.