Kočičí cukrovka je nebezpečná. Jen dobrá léčba zajistí kočce spokojený život

Cukrovka není strašákem jen pro nás lidi, ale ohrožuje i naše chlupaté mazlíčky. Naštěstí je dnešní medicína schopná toto nebezpečné onemocnění řešit a kočky může i přes cukrovku čekat spokojený život.

Hlavní příznaky: hubnutí, žízeň a horší srst

Nejčastěji se s kočičí cukrovkou setkáme u starších koček. Mezi ohrožené skupiny patří ale i samci středního věku. Zajímavé je, že u šlechtěných koček se s cukrovkou tak často nepotkáme. Výjimku potvrzující pravidlo ale tvoří Barmské kočky.

Kočky postižené cukrovkou začínají hubnout, přestože chuť k jídlu mají stále stejnou anebo dokonce ještě vyšší. Mají pořád žízeň a často močí. Můžeme zpozorovat i horší stav srsti, je matná a suchá. Některé kočky mají problémy se zadními nohami, hůře se jim vstává. Kočce se zhorší hojení ran a její imunita je celkově oslabená. Z dechu můžeme cítit zápach acetonu.

Dalším stupněm nemoci je dokonce až zvracení, kočka se stane apatickou a propadá depresím. Pokud cukrovku včas nezachytíme, kočkám může způsobit onemocnění očí a jater. V horším případě po několik týdnů nebo dokonce měsíců neléčená cukrovka způsobí našim mazlíčkům kóma a následnou smrt.

Hypoglykémie a hyperglykémie

Stejně jako u lidí, je i u koček nemoc způsobená nedostatkem hormonu inzulinu. Ten pomáhá v těle udržovat vyváženou hladinu cukru. Pokud zde inzulin chybí, cukr získávaný z potravy se v krvi hromadí a je poté vylučován močí. Jedná se o žlázovou poruchu, při které dochází k narušení fungování slinivky břišní, která do těla inzulin vyplavuje.

Rozlišujeme dva typy cukrovky, první z nich se nazývá hypoglykémie. Jedná se o nízkou hladinu cukru v krvi a její průběh je velmi rychlý. Kočka je zmatená a neklidná, chvěje se, má záchvaty a křeče a může upadnout až do kómatu. Ihned je kočce potřeba dodat cukr, ať už zamíchaný do potravy nebo rozpuštěný ve vodě. Mějme proto vždy po ruce buď cukr anebo glukózu, která se dá koupit třeba v lékárně nebo přímo u zvěrolékaře. Druhým stavem je hyperglykémie. Ta je naopak vysokým stavem cukru v krvi a její průběh je pozvolný. Na kočce vypozorujeme, že je v celkové nepohodě a připadá nám jako nemocná. Konečnou fází je upadnutí do kómatu. Bohužel, sami tento stav nezlepšíme, podání cukru rozhodně nic nespraví. Vyhledejme proto okamžitě zvěrolékaře.

To, jestli naše kočka dostane cukrovku, nemůžeme příliš ovlivnit. Není tedy na místě se obviňovat. Přesto můžeme alespoň riziko nemoci snižovat, častěji se totiž vyskytuje u koček, které trpí obezitou. Ovlivníme ale hlavně to, jak se o nemocnou kočku postaráme.

Při léčbě kočičí cukrovky se inzulinu většinou nevyhneme

Pro stanovení diagnózy cukrovky musí zvěrolékař kočce odebrat krev v různých fázích dne, připravte se tedy na to, že si kočku může v ordinaci na nějakou dobu nechat.

Léčba je podobná jako u lidí. I kočky potřebují do těla dostat chybějící inzulin. Jednou až dvakrát denně jim ho podáváme injekčně. Kočky ho musí dostávat pravidelně ve stejnou dobu. Inzulin je bílkovina, a proto jej nemůžeme podávat kočce jinak, než injekcí. Pokud by ho dostávala například v tabletách, její tělo by ho ihned strávilo bez toho, aby hladinu cukru jakkoli upravil. Injekce můžou být kupodivu jednodušší způsob podání, než se pokoušet přemlouvat kočku, aby spolkla tabletku.

Je potřeba kočičím mazlíčkům upravit i stravu, která by měla být bohatá na proteiny a mít málo sacharidů. Dietu, kterou nám stanoví zvěrolékař, je na místě přísně dodržovat. Pokud by nám v léčbě nebylo cokoli jasné, ihned postup konzultujme se zvěrolékařem. Raději být příliš aktivní, než léčbu u kočky zanedbat.

U některých obézních koček může být vhodné snížit nadbytek jejich hmotnosti. U jiných koček je ale zase nutné jejich hmotnost udržovat. Záleží případ od případu. Kočce můžou pomoci i speciální léky, které budou snižovat její hladinu cukru v krvi.

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF