Astmatický záchvat

Astmatický záchvat je akutním projevem chronického onemocnění průdušek nazvané astma bronchiale. Jedná se o stav náhlé dechové nedostatečnosti způsobené křečovitým stažením hladkého svalstva v dolních cestách dýchacích. Ve stěnách průdušek a průdušinek dochází k otoku sliznice a ke zvýšené tvorbě vazkého hlenu. Tím se průchod vzduchu do plic stává ještě obtížnějším. Následkem zúžení dýchacích cest je záchvat dušnosti. Pocit nedostatku vzduchu je velmi nepříjemný a je automaticky provázen strachem z udušení.

Průduškové astma je chronické onemocnění, jehož nejčastější příčinou je alergie. Mezi nejtypičtější alergeny patří prach, pyl, plísně, zvířecí srst a kožešiny, peří, potraviny, léky (známé je tzv. aspirinové astma), ale někdy také nadměrná fyzická zátěž, infekce dýchacích cest, stres a další psychické a emocionální faktory.

Jak poznat astmatický záchvat?

Astmatický záchvat má některé typické projevy, které je důležité rozpoznat co nejdříve. Osoba trpící astmatem by měla být od lékaře poučená o tom, jak má postupovat a jak včas poznat počínající astmatický záchvat, aby byla schopna zareagovat nebo požádat o první pomoc co nejdříve. Akutní astmatický záchvat může nastupovat pomalu, v řádech několika dnů i hodin, ale také náhle během pár minut. V takovém případě je důležité poskytnout postiženému neprodleně první pomoc.

Astmatický záchvat – projevy:

• postižený se dusí, obtíže zejména při výdechu
• pocit tísně na hrudi
• dýchání je zrychlené
• postižený kašle
• bývá slyšitelný pískot, hvízdání v průduškách
• postižený vykašlává hlen
• astmatický záchvat provází neklid nebo úzkost

Astmatický záchvat a prevence

Astmatici se musí vyhýbat alergenům, které u nich spouštějí astmatický záchvat. Pokud jsou to pyly, musí omezit pobyt venku v kritickém období, pokud je alergenem zvířecí srst, musí se astmatici striktně vyhnout kontaktu se zvířaty atd. Astmatici by se také neměli pohybovat v zakouřených prostorách a především by sami neměli kouřit!

Kromě častého úklidu v domácnosti se astmatici musí zaměřit také na udržení duševní pohody a rovnováhy. Je prokázáno, že stres a jiné negativní emoce výrazně ovlivňují četnost akutních astmatických záchvatů. Snížit akutní projevy astmatu může také pobyt na venkově, kde je zdravější ovzduší. To je ovšem diskutabilní v případě alergií na pyl, seno a jiné alergeny, kterých je v přírodě mnohem více, než je tomu ve městech.

První pomoc při astmatickém záchvatu:

Postiženého posadíme na židli čelem k opěradlu, o které se postižený opře lokty. Je v mírném předklonu. V této poloze dochází k uvolnění a roztažení hrudníku.

Okamžitě zajistíme podání léku prostřednictvím inhalátoru. Ten by měl mít každý astmatik stále u sebe. Postižený by měl vdechnout 2 až 4 dávky. Aplikaci je možné po cca 5 minutách zopakovat. Další dávku aplikujeme po 20 minutách. Po první hodině léčby je možno obvykle intervaly prodloužit a většina pacientů s mírným astmatickým záchvatem dobře reaguje na podávání 2 - 4 dávek po 3 - 4 hodinách. U středně těžkého záchvatu bývá potřeba až 6 - 10 dávek po 1 - 2 hodinách. Uvedené dávkování je shodné pro děti i dospělé.

Možné je i podání protialergických léků, tablet obsahujících antihistaminika. Ta můžeme použít v kombinaci s aplikací inhalátoru, čímž eliminujeme alergickou reakci na vyvolávací podnět. 

Také uvolníme oděv postiženému a postaráme se o přísun čerstvého vzduchu. Osobu, která prodělává astmatický záchvat, se pokusíme uklidnit. Strach z udušení celý stav jen zhoršuje. Postiženého neopouštíme, dokud záchvat neodezní.

Po podání léku by se měla dostavit úleva. Pokud ale potíže neustupují, navštívíme lékaře nebo voláme lékařskou záchrannou službu na tel. 155. V některých případech může být nezbytná mediace přímo do žíly nebo intubace.

Pokud se jedná o těžký astmatický záchvat, měl by si postižený vzít také kortikoidy v tabletě. Tuto tabletu by si měl vzít postižený při záchvatu vždy, pokud již někdy prodělal těžký astmatický záchvat, kvůli kterému musel být v minulosti převezen do nemocnice. Obvyklou praxí bývá, že postižený má tablety u sebe společně s návodem od lékaře, jak v případě nutnosti tento lék použít.

Pokud dojde k zástavě dechu, musíme okamžitě zahájit resuscitaci a zavolat záchranáře!

Jak poznáme, že je třeba volat lékaře?

Přestože jsme poskytli včasnou první pomoc, může se stát, že léčba neúčinkuje. Postižený tak může být v přímém ohrožení života. Příznaky vážných potíží jsou:

• postižený je zmatený, malátný, vyčerpaný a nepřiměřeně klidný
• není schopen mluvit
• puls je zrychlený (dospělý více jak 120 tepů/minuta, kojenci a batolata více jak 160 tepů/minuta)
• dýchá velmi rychle, více jak 30 dechu/minuta
• má-li u sebe postižený výdechoměr, můžeme změřit PEF (vrcholový výdechový průtok), který by neměl klesnout pod 60% teoretické nebo osobní hodnoty

Lékaře vyhledejte i tehdy, pokud dušnost přetrvává i v dalších hodinách od počátku záchvatu (neustoupí během 2 až 6 hodin) nebo v případě, že reakce na léčbu není rychlá nebo klidový stav nepřetrvá alespoň 3 hodiny a záchvaty dušnosti se stále vracejí.

Astmatický záchvat v těhotenství

U těhotné ženy poskytneme první pomoc aplikací kortikoidu inhalátorem. Pokud příznaky dušnosti neustoupí, měla by být těhotná žena převezena do nemocnice, kde bude monitorován stav jejího plodu. Při přetrvávajícím záchvatu by mohlo dojít k hypoxii – nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem.

Těhotná žena by neměla během těhotenství vysazovat léky na astma! To se bohužel občas děje. Těhotná žena, která přeruší léčbu, vystavuje sebe i svůj plod možným závažným zdravotním komplikacím v případě těžkého akutního stavu dušnosti.

Co je tzv. astmatický ekvivalent?

Jedná se o akutní alergický projev, který se projevuje podobně jako astmatický záchvat, i když astma není diagnostikováno. Může jít o alergii například na pyl, který vyvolá kýchání, kašel a otok sliznic, které komplikuje dýchání. Nejedná se o astmatickou dušnost, ale léčba bude ve vážnějších případech shodná s léčbou astmatu.