Slzivka ředkvičková /Hebeloma sinapizans/

▪ Slzivka ředkvičková - vzhled

Klobouk má slzivka ředkvičková 5 – 12 cm, v mládí polokulovitý a na okraji podvinutý, později nížeji sklenutý, plochý až vmáčklý, na okraji ostrý a často i zvlněný, s nenápadným tupým hrbolem, masitý, slabě lepkavý, hladký, stříbřitě ojíněný, na okraji bělavě krémový a na temeni žlutě rezavý, ve stáří celý plavě rezavý. Lupeny jsou vysoké až 1 cm, nestejně dlouhé, husté, neslzící a beze skvrn, hnědavě krémové až skořicově hnědé, se světlým vločkatým ostřím.

Třeň 4 – 10 x 1 – 2 cm, válcovitý, na bázi rozšířený, ve stáří dutý, pokrytý bělavými, později hnědnoucími šupinami, nakonec ve spodní části až vláknitý, bělavě krémový, ve stáří s hnědavým nádechem.

Dužnina tlustá, tvrdá, pevná, ve stáří měkčí, bělavá, pod pokožkou klobouku hnědavá, s ředkvičkovou nebo až zemitou vůní a hořkou nebo nahořklou chutí.

▪ Slzivka ředkvičková - výskyt

Slzivka ředkvičková roste v listnatých i jehličnatých lesích, zvláště v bučinách, často v početných skupinách. Místy je hojná.

▪ Slzivka ředkvičková - vliv na zdraví

Tato houba může vyvolat slabší otravy, proto se řadí mezi nejedlé.