Ježečkový ponožtičky, buchtičky se šodó a páteček…

S mym duševním zdravím je to nalomený, ale mám tenhle blog, alkoholický nápoje v lednici a ve vinotéce a hromadu čokošky ve špajzu. Kdyby mě náhodou vodvezli do Bohnic, beru všechno s sebou. I když pan primář Nešpor by asi s těma lahvinkama nesouhlasil…

Definitivně mi hráblo?

Vzhledem k tomu, jak si tady teďka žijem, nedivim se vůbec nikomu, kdo je fakt zpruzelej a votrávenej jak indiánskej šíp. Ale i když je vám nejvíc na hovnajs a zdá se, že v týhle ukrutný totalitě s covidem budem žít navždycky, myslete pozitivně! Dyť si ten život můžem udělat napříč všem vohavnostem krásnej…já se třeba včera nabouchala buchtičkama se šodó a náhle mi svitlo. Nejlepčejší období bylo v osmdesátkách a devadesátkách, kdy jsem ještě byla humanos pubescentos. No a pak jsem si povídala se svejma ježečkovýma ponožtičkama, jsou totiž vohromně roztomilý. Ať děláte co děláte, nevěřte, že tahle doba na vás nezanechá aspoň trochu tý dementality….já jsem toho zářným příkladem, že. Takže, krásnej páteček bando a vostudně překrásnej víkend všem!

Pro ilustraci přikládám svý buchtičky se šodó, kvůli kterym musim roztrhat ty krásný svatebky… Ale co, žijem jenom jednou…