Přestaňte říkat "až" a žijte teď

img
08. 08. 2024

Co vám budu povídat. Pokud už vám taky neni patnáct, dvacet a dokonce ani třicet let, víte svý o životě. Možná už dávno nemáte o ostatních lidech iluze a radši od nich nic neočekáváte. A taky si už konečně nejspíš žijete po svym. Možná ale i přesto všechno občas říkáte "až"... a neděláte věci hned. To je i můj případ.

My lidé si naivně myslíme, že máme doslova nekonečný množství času na život. Víme ale dobře, že to tak prostě neni. Každej tu máme propůjčenej ňákej čas a je na nás, jak s nim naložíme. Já, když se třeba ohlídnu zpátky v čase a zhodnotim, co jsem udělala a neudělala, tak vlastně spíš lituju toho, co jsem neudělala. To, co se stalo mě totiž tvarovalo v člověka, kterym se dneska. 

Taky odsouváte věci na "potom"?

Takový ty typický věty "Až mi bude 40.", "Až si našetřim hodně pěněz.", "Až příští rok.", "Až se to bude hodit.", "Až se na to budu cítit" jistě též znáte. Používáme je všichni - někdo víc a někdo míň. Zamysleli jste se ale někdy nad tim, co se děje v momentu, kdy tato "až" situace nastane? Pravděpodobně nic, zase to odložíte. Anebo ta situace nenastane vůbec kvůli neočekávanym okolnostem. Zákonitě, co neuděláte hned nebo v dohledné době, vyšumí nebo to prostě ztratí na důležitosti. Plány jsou dobrá věc, žít tady a teď je ale podle mě důležitější. 

Je pochopitelný, že takový ty sny související s něčím materiálním, se neplní snadno, když zrovna nejste miliardářem, ale je to o rozhodnutí, čemu dáte v danou chvíli přednost - jestli krátkýmu výletu v pravidelnejch intervalech, kterej vám přinese radost nebo měsíční dovolený v zahraničí, která bude sice luxusní, ale než si na ní našetříte, budete padat lidově řečeno na "hubu". Myslim, že život je o malejch radostech, který si můžete udělat kdykoliv. Ne jet na 200 %, abychom mohli vegetit... 

Změnit zažitý vzorce chování "bolí"

Taky to dělám a dělala jsem celý špatně. Moje rozhodnutí byla často destruktivní a z života jsem si užila kulový. Je to ale všechno v hlavě. Teď se snažim naučit dělat si radosti každej den, byť jsou malý. A užívat si život častěji. Musíme se to s mužem naučit oba. Zabředli jsme obtěžkáni starostmi ve svý bublině a naprosto jsme zapomněli žít to, co je venku. Život se neomezuje jen na to, co je přímo kolem vás... je dalekosáhlejší. Když uvidíte přes ty hranice, bude se vám líp dejchat. A nemusíte zrovna procestovat celej svět... stačí jen pozorovat vše z jiný perspektivy a změnit myšlení.

Začnete už dnes? Překročíte svůj vlastní stín, přestanete věci odsouvat a slibovat si lepší život? Vždyť už ho možná všeho všudy žijete, nebo máte na dosah, ale nevidíte tu příležitost. Otevřete oči dokořán, objeví se... 



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Dobrý rodinný vztahy nejsou samozřejmost aneb Když dostaneš dýkou do srdce od nejbližšího...

Dneska mnou rezonuje jedno téma - rodina. Je to téma, který má představovat bezpečí, jistotu, podporu, lásku, pravdomluvnost, péči...

Nová etapa života začíná... aneb Znovu a lépe

Taky jste v životě někdy udělali věci, na který nejste zrovna pyšný? Já mnohokrát. Ale vždycky jsem se z nich snažila ponaučit. A právě teď skončila jedna etapa, která mě celý tři roky tížila. Nebudu zastírat s...

Pocit vysvobození

Dneska bych si tu dovolila pár řádek o pocitu vysvobození. Každej si pod tim představí něco jinýho, ale já pod tim vidim jediný - vyjdeme ze svazujících myšlenkovejch okovů, který maj podobu strachu, předsudků,...

Žít svý sny...

Znám hodně lidí, který celej život jen dřou nebo všechen svůj čas věnujou dětem a svýmu okolí... A na sebe zapomínaj. Anebo ztratěj smysl svýho bytí a hledaj útěchu v chlastu, jinejch drogách, nakupování, půjčo...