Připravila jsem si životní zkoušku...
Nevim, jak to úplně nazvat - jestli je to sebemrskačství nebo totální hloupost. Ptáte se, co vlastně? No, to, že si člověk někdy sám hází klacky pod nohy a prodlužuje tak úsek svýho života, kdy bojuje za lepší časy. A tak jsem na tom teď dost podobně. Zamotala jsem se do děsivýho kruhu, ze kterýho se budu dostávat asi půl roku - a když to zmáknu, budu mít konečně klid. Tak tedy rada na úvod - fakt řešte problémy a cokoliv s tim související včas! Páč ono to jen tak "neodejde" a najde si vás to, za dva roky, rok, půl roku...
Podceňovat jakoukoliv problémovou situaci nejde. Ať už máte zdravotní trable, ty rodinný, partnerský nebo třeba finanční. Vždycky se musíte dobrat nějakýho řešení, protože když tak neuděláte, sežere vás to zaživa. Prostě před sebou povalíte těžkej balvan a dá to sakra moc práce. Krátce před pětatřicítkou můžu říct, že někdy si fakt nepřipadám dospělá. Moje situace mě ale přiměla dospět. Dělat rozvážnější kroky, bejt zodpovědnější... Páč hlavu v oblacích nemůžu mít pořád... tu měl můj táta a jak dopadl... blbě!
Pevně nohama na zemi
Snílci maj krásnej život, možná i růžovej se slonama, nebo dokonce s růžovejma slonama... avšak život dospělýho člověka je taky o notný dávce realismu. Můžete snít, ale přitom bejt taky pevně nohama na zemi. Tolik snílků už bylo na světě a skončili na ulici, žejo?! Takže najít tu harmonii, tu musíte. A já teď taky. Nežiju v snový galaxii, ale v týhle a tak podle toho musim jednat. Takže jdu si dostat z hlavy ty divný nesmysly, co tam jsou možná z genetickýho hlediska (že by otec zanechal stopu?) a žít jinak. Protože brát věci na lehkou váhu fakticky nejde! NEDĚLEJTE TO.
Takže, když.... se pohádáte s partnerem, nevytvářejte tichou domácnost, ale MLUVTE!
Když něco prostě nezaplatíte, protože jste se na to vyprdli či zapomněli, napravte to HNED!
Když uděláte chybu, nevyčítejte si ji a poučte se z ní!
Když někomu ublížíte (vědomě/nebo nevědomě), omluvte se mu! Včera bylo pozdě...
Když sejdete z cesty a nevíte si se sebou rady, nestyďte se přiznat si svou slabost a požádejte o POMOC!
Když budete dělat, že problémy neexistují, nevyřešíte je. Naopak do nich ještě více zabřednete!
Diskuse k článku
RE : Připravila jsem si životní zkoušku...