Pro ty, co mě neznají: Proč (ne)číst můj blog?
Před dvěma lety jsem se rozhodla pro velkej krok, založila jsem si na fejsu svůj první blog. A jestli se divíte hned v úvodu, že píšu nespisovně, pak máte recht. Blogem k duševnímu zdraví je prostor pro moje "odplivnutí". Je to veřejný místo, kde sdílim s lidma vlastní pocity. Konvence ode mě nečekejte. Jsem někdy fakt drsná. A ano, jsem žena. Moje jméno však stále zůstává v utajení z mnoha praktických důvodů. Řeknu vám, proč mě (ne)číst...
Už celý léta mě to táhlo ke psaní a toužila jsem sdílet s lidma svý emoce, ať už jsem fakt v zadeli nebo šťastná jak blecha. A protože vim, že prostě každej si někdy potřebuje odplivnout a taky se s ostatníma zaradovat, vznikl můj virtuální prostor Blogem k duševnímu zdraví. A ňák tomu osud chtěl a oxiduju i tady. Jsem za to nesmírně vděčná, protože tak můžu vopruzovat na více místech.
Co hledat a nehledat v mym blogu?
Myslim, že snad každej jsme tak nějak na pohodu. V práci občas musíme mluvit spisovně a někdy nás to tak unavuje. A čeština je v tom prostě boží, ve všech tvarech je dokonalá. Miluju tu spisovnou, ale ještě víc mě těší taková ta lidská. Proto v mym blogu najdete mraky nespisovností. Na tvrdý a měkký y jsem ale pes :)) Hledejte tedy uvolněnost, ale zas žadný vulgarity. To by se leckdy nedalo ani publikovat, některý mý vnitřní pochody. :) A taky tady najdete všechno, co možná prožíváte vy sami. Jinak jsem tak trochu magor a nepopírám to. Nikdy jsem si nepřipadala normální a jediný, co mi pomáhalo, byly písmenka. Takže jestli hledáte distingovanýho tvora, řadši nečtěte dál. Mohla bych vás ještě zkazit!
V hlavě jako na skladišti
Blogem k duševnímu zdraví mi pomáhá nezbláznit se, protože v mý hlavě to někdy vypadá jak na skladišti. Nikde žádnej volnej prostor a neuvěřitelnej chaos. Občas je fakt, že hledám ty správný slova dost dlouho. A ostatní si myslí, že jsem v transu, nebo že jsem se úplně zbláznila. Možná tak i vypadám. K magorům se ale nedbalej vzhled hodí, nebo ne? No každopádně se budu snažit zásobovat vás především veselejma příhodama z mýho života, a tady se dostáváme k tý anonymitě. Těžko bych vám tady vyprávěla ultra hustý osobní věci, kdybyste mě znali :)), a tak se radši zachovávám NO NAME. Nečekejte ovšem žádný hanbatý vobrázky ani jiný komerční záležitosti. Jedu na pohodový a "celkem" slušný vlně. Možná si mě můžete představit jako novodobýho hipíka, nebo teda hipísačku. Takže mě těší a doufám, že si mezi některýma z vás vypěstuju přízeň :)
Mějte prímový dny lidi a zase brzy tu!
Diskuse k článku
RE : Pro ty, co mě neznají: Proč (ne)číst můj blog?
Natož napsat nějaký svůj zážitek, na smějeme se tu všechny a nebo všichni.
Mějte dobré dny.