Problematika pitné vody aneb „já chci jen vědět, zda to mohu pít“

Již 30 let se zabývám problémy kolem pitné vody a jejími rozbory. Dovolte mi tedy pokusit se shrnout vývoj požadavků veřejnosti a našich spoluobčanů na kvalitu pitné vody.

Rozbory vody v minulosti a dnes

V dobách před 20 - 30 lety nebylo mnoho našich spoluobčanů, kteří by se zajímali o kvalitu pitné vody tak, aby si nechali udělat její rozbor a zjistili, co ve skutečnosti pijí. Vzpomínám si na nebožku tchyni. Přesvědčovala jsem ji, že vyhazovat odpadky a sypávat popel do lesa, odkud jí vytéká pramen pitné vody, je nerozumné. Sama si ničí to nejcennější – pitnou vodu. Babička postavila sklenici vody na bílý ubrus a pravila: „Je čistá, nevidíš?“. 

Jedinou výjimku tvořili lidé, kteří stavěli rodinný dům a ke kolaudaci potřebovali rozbor studniční vody. Nikoho z nás a to ani z těch „od fochu“ nenapadlo analyzovat vodu z vodovodu, všichni jsme brali jako samozřejmé, že ji kontroluje provozovatel vodovodu a že je tedy v pořádku. 

Od té doby se mnoho změnilo. Nejprve začalo zajímat chataře a chalupáře, co pijí, a zda je jich voda v pořádku. Časem bylo stále více lidí, kteří pochopili, že voda a její kvalita není nic neměnného a že vodu, nebo alespoň některé její ukazatele je třeba sledovat pravidelně. Podle výsledků rozborů vody pak je třeba o zdroj pitné vody (studnu, pramen) pečovat a čistit ho. 

Stoupá také počet firem, které mají povinnost ze zákona vodu sledovat, a to nejen pokud mají vlastní zdroj pitné vody, ale i pokud využívají vodu z vodovodního řadu (hotely, penziony, školy a školky apod.). Tyto firmy mají četnost i rozsah analýz předepsaný vyhláškou MZ (252/2005 Sb.).

Lidé často chtějí za rozbor vody ušetřit, přitom si tím škodí

U osob, které nemají předepsaný rozsah sledování zákonem nebo vyhláškou nastává však pořád stejný problém jako kdysi. Co by si měl člověk u všech všudy nechat v pitné vodě stanovit? Nastává ta chvíle, kdy mnoho lidí řekne něco ve stylu: „Já chci jen vědět, jestli to mohu pít“. V podtextu je myšlenka, ať je to co nejlevnější, a ať je závěrem rozborů, že voda je v pořádku a já ji mohu pít. 

Zde vzniká problém, neboť voda neobsahuje jen základní kationty a anionty, o jejichž obsahu se dozvíme z takzvaného základního chemického rozboru. Ve vodě mohou být bakterie, těžké kovy, pesticidy a mnoho dalších organických látek. Voda může být radioaktivní, obsahovat radon atd.

Co by měl rozbor vody prověřit

Pro běžného uživatele, chataře, chalupáře, majitele rodinného domku je nejdůležitější vědět, zda má v pořádku ukazatele základního chemického a bakteriologického rozboru vody. Vždy ale platí, že laboratoř se může vyjádřit jen k těm ukazatelům, které se ve vodě stanovovaly. Logicky se těžko může vyjádřit k něčemu, co neanalyzovala. Pokud si tedy objednám co nejlevnější rozbor vody a z výsledků vyplyne, že ve všech sledovaných ukazatelích voda vyhoví požadavkům pro pitnou vodu, neznamená to, že voda by nemohla nevyhovět v jiném nesledovaném parametru.

Pokud tedy poprvé přichází do laboratoře běžný chatař, chalupář nebo majitel rodinného domku a potřebuje rozbor pitné vody, měl by požadovat nejen celý základní chemický a bakteriologický rozbor, ale případně i něco dalšího, co se v jeho vodě může nalézat a ovlivňuje její kvalitu. 

Například pokud je v okolí jeho nemovitosti letiště, je dobré prověřit znečištění vody ropnými látkami. Pokud se jedná o lokalitu s výskytem přírodního radonu nebo i dalších radiologických ukazatelů, je vhodné nechat proměřit tyto ukazatele atd. O těchto podrobnostech je možno se poradit v nejbližší hygienické stanici, na oboru životního prostředí příslušného městského úřadu, nebo přímo v laboratoři. 

Při dalších kontrolách vody se pak sledují vybrané ukazatele chemického i bakteriologického rozboru zaměřené na možné znečištění vody po zimní odstávce, po průsaku ze žumpy, kompostu, hnojení zahrady apod. Případně se sledují vybrané ukazatele, které nevyhověly v minulých rozborech, nebo byly na hranici předepsaného limitu. 

Tímto způsobem je možno dosáhnout potřebných informací o složení vody a minimalizovat náklady.

Rozbor vody se využívá i pro analýzu pitné vody z vodovodu

Velmi často si přejí lidé provést analýzu pitné vody z vodovodního řadu, a to i opakovaně. Obecně lze konstatovat, že ve větších a velkých městech je pitná voda vyhovující požadavkům na pitnou vodu a je také pravidelně sledována provozovatelem. Bohužel může docházet a také dochází k různým haváriím, kdy se kvalita pitné vody náhle zhorší. Nebo může docházet ke znečištění vody až po vstupu do jednotlivých domů (nevhodné, staré a korodující potrubí) apod. V těchto případech je jistě rozumné si nechat vodu zkontrolovat, obzvláště pokud se náhle zhorší její chuť, pach, barva nebo vzhled (senzorické vlastnosti).

V případě podezření na zhoršení kvality pitné vody z vodovodu by měl rozbor vždy zahrnovat bakteriologický rozbor, případně doplněný o další parametry rozboru chemického. Vždy je vhodné se předem o rozsahu analýz poradit s pracovníky laboratoře.

Lidé chtějí rozbor vody na základě informací z médií

Poslední skupinu požadavků a dotazů lze nejlépe charakterizovat jako jednoznačnou reakci na příspěvky z médií. Okamžitě po uveřejnění příslušného článku nebo reportáže, se vyrojí mnoho požadavků na změření kvality vody a jde mnohdy o požadavky velmi nezvyklé. 

Typickým příkladem je požadavek změření obsahu plastových vláken nebo tzv. mikroplastů ve vodě. Okamžitě po uveřejnění článků na toto téma, se vyrojily požadavky na změření počtu těchto vláken jak v pitné vodě z vodovodu, tak ve vodách ve studních. Plastová vlákna se přitom ve vodě vyskytují (pokud vůbec) v naprosto zanedbatelném množství a hlavně není prokázána žádná jejich škodlivost nebo vliv na lidské zdraví. V současné době není vyvinuta žádná normovaná metoda na jejich stanovování ve vodě. Pokud by se někdy v budoucnu zjistilo, že přece jen mají plastová vlákna vliv na lidské zdraví, bude zcela jistě daleko důležitější sledovat jejich výskyt v ovzduší a nikoli ve vodě. Z hlediska vlivu na kvalitu pitné vody jde tedy o „mediální bublinu“, kdy je úkolem pracovníků laboratoří své zákazníky informovat o skutečném stavu věcí a uklidnit je, že jim z této strany nehrozí žádné nebezpečí. 

Podrobnosti k tomuto problému naleznete v článku MUDr. Františka Kožíška, CSc – Stanovisko Státního zdravotního ústavu – Národního referenčního centra pro pitnou vodu ke zprávě o výskytu mikroplastů v pitné vodě a jeho zdravotním riziku (www.szu.cz). 

Dalším příkladem medializovaného problému je obsah pesticidů v podzemních vodách a vodárenských zdrojích. V tomto případě se jedná o výsledky seriózního dlouhodobého sledování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), které byly prezentovány např. v přednášce Mgr. Víta Kodeše, Ph.D. pesticidy v podzemních vodách ČR. Ze sledování ČHMÚ vyplývá, že např. v roce 2016 u 72 % sledovaných objektů byl zaznamenán výskyt minimálně jednoho pesticidu a u 28 % byl překročen povolený limit v pitné vodě pro sumu nalezených pesticidů. 

Ihned po uveřejnění této zprávy se začaly hromadit dotazy a požadavky na změření obsahu pesticidů jak ve studních, tak ve vodě z vodovodu. Bohužel problém u stanovení pesticidů spočívá v tom, že se jedná o velkou skupinu relativně různorodých látek. Např. v rámci studie ČHMÚ bylo sledováno více než 100 různých pesticidů a 40 jejich tzv. metabolitů (tedy látek, které vznikají rozkladem původního pesticidu v přírodě). 

Pokud tedy někdo požaduje stanovení pesticidů, je tu problém v tom, jaké pesticidy by se měly vlastně stanovovat. Ideální odpověď zní – všechny. Ale jak už to tak s ideály bývá, není to jen tak jednoduché. Jak už je uvedeno výše, pesticidů je mnoho a nikdy nelze zcela jednoznačně vyloučit, že se ve vodě nevyskytuje nějaký nový, případně méně obvyklý pesticid, který není součástí stanovení. A hlavně nezanedbatelným problémem pro běžného uživatele je cena. Kompletní stanovení pesticidů stojí 3000 - 5000 Kč. 

K problému lze přistoupit tak, že se v pitné vodě stanoví pouze vybraných 8 - 10 pesticidních látek, které byly ve vodách při sledování realizovaném ČHMÚ nalézány v nejvyšších množstvích. Stanovení může být levnější a díky tomu dostupnější široké veřejnosti.

Rozbor vody kvůli pesticidům je vhodný hlavně pro zemědělské oblasti

Co se sledování pesticidů týče, je rozumné nechat je stanovit ve studních, kde v okolí jsou intenzivně obdělávané zemědělské plochy. Lze totiž předpokládat, že v těchto vodách se mohou pesticidy nacházet. Vždy je vhodné si zjistit, jaké plodiny se v minulých letech v nejbližším okolí pěstovaly. 

Naopak sledování pesticidů ve vodovodní vodě obzvláště ve velkých městech se jeví jako nadbytečné. Tyto rozbory provádí v pravidelných intervalech provozovatel vodovodu a lze předpokládat, že ochrana vodních zdrojů tzv. vodárenskými ochrannými pásmy by měla být dostatečná k tomu, aby bylo průniku pesticidů do vody zamezeno. Jiná situace může být u menších měst a vesnic, které mají své vlastní zdroje pitné vody. Zde lze starostům i provozovatelům vodovodů doporučit, aby sledování pesticidů zařadili do pravidelných rozborů pitné vody.

Zpracování rozboru vody svěřte jedině osvědčeným odborníkům

Závěrem mi prosím dovolte jedno doporučení: pokud se rozhodnete nechat si zkontrolovat kvalitu pitné vody, učiňte tak prosím v akreditované laboratoři. Každá seriózní laboratoř svému zákazníkovi ráda ukáže své osvědčení o akreditaci a většina z nich je má vystaveno na svých webových stránkách. Pracovníci laboratoře by Vám měli být schopni poradit i v méně jasných případech. Nebo doporučí, na koho se s Vaším problémem obrátit. 

V žádném případě neberte v potaz výsledky změřené přímo u Vás za pomoci testovacích papírků a „zázračných přístrojů“. Jedná se prakticky vždy o pracovníky firem, které dodávají „domácí úpravny vody“. Běžného neznalého spotřebitele patřičně vystraší. A pak mu prodají zařízení, které někdy z kvalitní vody vytvoří vodu nekvalitní. 

Do budoucna přeji nám všem, aby se kvalita vody zlepšovala a abychom ji svojí činností neznečišťovali. Zdroje pitné vody byly, jsou a budou jednou z nejcennějších hodnot, co máme.