Hliněné omítky: vytvořte si zdravé a originální bydlení sami a z vlastních zdrojů
Hlína je jeden z nejstarších stavebních materiálů, jehož výhody znali již pravěcí lidé. Hliněné omítky, ale mají své místo i v dnešní moderní době. Právě hliněné omítky totiž nabízí zdravé, ale pohodlné bydlení pro všechny milovníky přírodních materiálů. Hodí se skvěle nejen k restaurování historických objektů, ale najdou využití i v novostavbách nebo panelových bytech. Jaké výhody hliněná omítka má a jak si ji můžete pořídit?
Hliněná omítka a zdravé bydlení
Možností, jak omítnout stěny interiéru je nesčetně. Prodejci se předhání s nabídkou barevných odstínů a s vlastnostmi, které jejich barvy mají. Někteří ale věří, že nejlepším řešením je vrátit se ke kořenům a nechat vše na čistě přírodních zdrojích. I v 21. století, které je plné možností se tak oblíbenosti těší i hliněná omítka. Ta totiž neobsahuje žádná umělá pojiva ani škodlivé přísady, je plně recyklovatelná a nabízí množství uživatelských výhod. Pořídit si ji může každý, kdo touží po zdravém bydlení. Hliněnou omítku lze použít na statcích, v rodinných domech i v panelákovém bytě.
Hliněná omítka si poradí s vlhkostí i pachem
Hlavní výhoda, pro kterou je hliněná omítka ceněna, je její schopnost regulovat vnitřní vlhkost. Na rozdíl od klasických omítek totiž ty hliněné neustále pracují. Hliněná omítka umí dokonale reagovat na aktuální vzdušnou vlhkost v místnosti. V případě potřeby tak omítka přebytečnou vlhkost pohltí, pokud je vzduch v místnosti příliš suchý, omítka naopak vlhkost do prostoru vrátí.
Hliněná omítka navíc skvěle pohlcuje pachy a nebezpečné látky. Vstřebá cigaretový kouř i nepříjemné páry z kuchyně a nabídne zdravý vzduch v bytě i velmi citlivým nebo alergickým osobám. To vše bez větrání, pouze na základě vlastností hlíny.
Údržba omítky bez starostí
Další velkou výhodou, kterou hliněné omítky přinášejí, je jejich snadná údržba. Stěny z hlíny prakticky nelze zašpinit. Hliněné omítky se totiž nepatrně sprašují. Pokud na ně sáhnete špinavou rukou, drobné částečky hlíny se k nečistotám přilepí. Na stěně ale nezůstane ani náznak po znečištění. Hliněná omítka vás navíc nemusí stát téměř žádné peníze. Pokud se rozhodnete vytvořit si omítku z hlíny svépomocí, stavební materiál můžete najít na vlastním pozemku. Stačí nakopat dostatek hlíny, která obsahuje jíl, přidat trochu písku a základ pro omítku máte hotový.
NÁŠ TIP:
Snažíte-li se chovat ekologicky i při zařizování vašeho bydlení, jistě vás bude zajímat také článek Ekologické barvy a nátěry jsou šetrné k našemu zdraví i životnímu prostředí.
Hliněné omítky si dotvoříte k obrazu svému
Hliněné omítky ale nejsou ceněné pouze pro své technické parametry. Nabízí také velké výhody v oblasti estetické. Hlína jako stavební materiál vás totiž ničím neomezuje. Hliněné omítky můžete tvarovat prakticky libovolně. Chcete stěny bez rohů, s výstupky či výklenky? Není problém, stačí, když navrstvíte hlínu tak, jak se vám to líbí. Vybrat si navíc můžete i z několika barevných variant omítky. Odstínů hlíny je totiž více, než by se na první pohled mohlo zdát. Využít můžete celou paletu vkusných přírodních odstínů hnědé, červené, oranžové, šedé, žluté, modré i zelené. Bílý jíl pak můžete dobarvit libovolnými pigmenty. Pro zajímavější členitost povrchu je možné přidat také nejrůznější dekorativní prvky v podobě slámy, písku, květin, bylin, slídy, drcených mušlí nebo kamínků. Hliněná omítka vám nabízí nepřeberné množství možností, sami si můžete vytvořit omítku přesně takové barvy, tvaru, povrchu a vůně, jakou budete chtít.
Hliněná omítka od profesionála
Ptáte se, proč přes všechny své výhody není hliněná omítka již dávno masově využívaná? Důvod je vcelku jednoduchý. Pokud chce výrobce zajistit kvalitu hlíny, nikdy se mu to nepovede ve velkém množství. To by totiž musel použít přísady umožňující průmyslovou výrobu omítky, čímž by kouzlo ryze přírodní omítky vyprchalo. Přesto ale existuje několik výrobců, kteří se tvorbě hliněných omítek individuálně věnují. Pokud vás tedy tato metoda zaujala, ale na smíchání a nanesení hliněné směsi si netroufáte, obraťte se na odborníka. Ten vám jistě poradí jakou hliněnou omítku vybrat, pomůže vám s vytvořením směsi i samotným nanesením omítky. Počítejte však s tím, že služby těchto odborníku nebudou nejlevnější.
Hliněné omítka svépomocí
Pokud se ale chcete do výroby hliněné omítky pustit sami, zde je několik rad, jak na to.
- Základem je dostatek kvalitní hlíny. Ta musí obsahovat přírodní pojivo – jíl a také plnivo - písek v ideálním poměru.
- První vrstvu tvoří jílový nátěr – ten vytvoříme rozředěním čistého jílu a nanášíme do tloušťky asi 1 mm. Jílový nátěr můžeme u hladších povrchů nahradit také hliněným špricem (jíl smíchaný s pískem a vodou), ten poté nanášíme v silnější vrstvě – asi 3 mm
- Druhým krokem je nanesení hrubé hliněné omítky. Hliněnou omítku nahazujeme zednickou lžicí ve vrstvě asi 20 mm. Omítku tvarujeme dle potřeby. Můžeme ji srovnat nebo záměrně vytvořit nepravidelnosti. Po nanesení necháme hrubou vrstvu alespoň 3 týdny zaschnout.
- Po zaschnutí stěnu mírně navlhčíme a nanášíme finální tenkou vrstvu jemné hliněné omítky a vytváříme požadovaný povrch.
- Hliněnou omítku je možné vymalovat vápnem nebo kaseinovými barvami. Pro zachování přírodního vzhledu ale doporučujeme nechat hliněnou omítku bez výmalby
Hliněnou omítku lze použít na téměř jakýkoli podklad. Aplikovat ji můžete na cihly, beton, sádrokarton i dřevo. Kvalita a vlastnosti povrchu ale samozřejmě mohou nanášení omítky ovlivnit. Sádrokarton například nedoporučujeme omítat hrubou vrstvou hlíny. Ta by totiž mohla sádrokarton rozmočit a poškodit. V tomto případě tak stačí použít pouze tenkou finální hliněnou vrstvu. Při omítání nepálených cihel nebo dřeva pak doporučujeme po dokončení hrubé omítky využít výztuhu v podobě perlinky.
Zaujala vás hliněná omítka? Nebo máte s jejím nanášením již nějaké zkušenosti? Podělte se s námi v diskuzi pod článkem.
Napsat komentář: Hliněné omítky: vytvořte si zdravé a originální bydlení sami a z vlastních zdrojů
RE: Hliněné omítky: vytvořte si zdravé a originální bydlení sami a z vlastních zdrojů
Papež Martin VI.