Nenápadná, ale nebezpečná. Dysplazie kyčelního kloubu u psa končí až artrózou

Nemocné kyčle jsou u pejsků jedním z nejčastějších ortopedických onemocnění. Dysplazie kyčelního kloubu u psů by se neměla podceňovat, může skončit až artrózou. Pouhé čtvrtině z nich způsobuje klinické příznaky. To znamená, že o nemoci většina páníčků ani nemusí vědět. Řekneme, jak dysplazii u našeho mazlíčka vypozorovat. Také poradíme, jaká je nejlepší prevence a léčba.

Jaké má dysplazie kyčelního kloubu u psa příznaky?

• Hůře se mu vstává.
• Když se rozejde, má při prvních krocích neohrabanou chůzi.
• Obtížně se mu chodí do schodů.
• Při vběhnutí do zatáčky uklouzne.
• Má špatnou pohyblivost zadních nohou.
• Má obroušené drápy na zadních nohách.
• Na povel si pomaleji sedá i lehá.
• Hůře snáší změny počasí, zejména vlhko a zimu.
• Kyčle ho při pohybu viditelně bolí.

Co je dysplazie kyčelního kloubu u psa?

Dysplazie kyčelního kloubu u psa je celkem závažná. Pes k pohybu nutně potřebuje kyčle zdravé. Zatímco při stání kyčle příliš zatěžované nejsou, při skoku na ně může působit síla o velikosti až šestinásobku celkové hmotnosti psa.

Pejskův kyčelní kloub se skládá ze stehenní kosti a jamky. Hlavice drží v jamce za pomoci vaziva a kloubního pouzdra. Každá rasa psa má trochu jiné postavení kyčelního kloubu, zatímco bernardýn má kloubní jamku hlubokou, boxer naopak plochou.

Onemocnění vzniká tak, že je na kyčelní kloub kladena větší zátěž, než kloub unese. Hlavice kloubu se začne posouvat, okraj jamky je více namáhaný. Kloub se přestane správně vyvíjet, opožďuje se v růstu a jamka je plošší.

Genetika a velikost psa jsou rizikové faktory dysplazie kyčelního kloubu

Onemocnění je dědičné. Pejsek se s ním ale nenarodí, vyvíjí se za jeho života. Jestli se dysplazie kyčelního kloubu u psa objeví, záleží hlavně na genetické informaci, kterou zdědil po svých rodičích a také na vnějších vlivech. Rozhoduje i váha, výška a rychlost, s jakou náš mazlíček roste. Rozhodně jsou ale dysplazií častěji postižená obří a velká plemena psů. U obřích plemen je dokonce šance výskytu dysplazie kyčelního kloubu padesátkrát větší, než u plemen malých. Pokud si pořizujeme štěňátko, zjistěme, jestli jeho rodiče dysplazií netrpí. Pokud ano, je velká šance, že jí bude trpět i jejich potomek.

Prevence dysplazie kyčelního kloubu: Krmivo a pohyb

1. Krmivo

Na výskyt dysplazie kyčelního kloubu u psa má vliv jeho hmotnost. U štěněte zejména v důležitém vývojovém období 4. a 5. měsíce. Když má štěně hmotnost větší, je větší i riziko výskytu nemoci. Dysplazie kyčelního kloubu je u štěněte ovlivněná i nadbytkem vápníku a nedostatkem bílkovin a vitamínu C v krmivu. U dospělých psů také k dysplazii přispívá nadváha. Mazlíčkovi zajistěme kvalitní granule pro psy, které mu budou dávat přesně takové živiny, jaké potřebuje. Nekvalitní granule mu můžou způsobovat nadváhu.

2. Pohyb

Štěněti může uškodit nadměrný pohyb, vyčerpávající běhání nebo intenzivní trénink. Podobně je tomu u dospělých psů.

O léčbu dysplazie kyčelních kloubu se postará veterinář

Jak se bude dysplazie kyčelního kloubu léčit, záleží na zdravotním stavu právě našeho mazlíčka. Je totiž hned několik stádií dysplazie. Podobně i možných řešení, jak ambulantních tak operativních. To ale dokáže posoudit jen veterinář. Neotálejme proto s návštěvou. Co můžeme udělat my?

Správná váha: větší váha znamená i větší zátěž na kyčle. Abychom pejskovi ulevili, postarejme se o jeho zdravou hmotnost. Pejskovi by měla jít nahmatat žebra. V opačném případě má nadváhu. Volme proto kvalitní granule.

Vhodný pohyb: psovi trocha pohybu prospěje, kyčle se tím procvičují. Mazlíčka bychom ale neměli přetěžovat. Ideální je plavání nebo chůze po měkkém povrchu. Když je pejsek viditelně unavený nebo začne kulhat, s pohybem přestaňme. Při hraní nebo dovádění může pes zase zapomenout na bolest a kyčli přetěžovat. Takže se vyhněme dlouhé zátěži a krátké intenzivní zátěži.

Pelíšek: Místo, kde pes polehává anebo spí, by mělo být měkčí. Ulevíme mu tím od bolestí. Také se postarejme, aby bylo vždy suché.

Dysplazie kyčelního kloubu může způsobit artrózu

Onemocnění dysplazií pejsku nejenom zhoršuje pohyblivost. Může vést až k rozvoji artrózy. A to i u jednoletých zvířat. Chrupavka kyčle se kvůli nesprávnému vývoji může opotřebovat až na kost, opotřebovává se i kloubní vaz. Mohou se objevit velká kostní tělíska a celé kloubní pouzdro se může zanítit. Proto bychom neměli otálet a pokud u psa pozorujeme některé příznaky, navštivme hned veterináře. 

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF