Dna – nemoc nejen bohatých

Nemoc králů či nemoc bohatých. I tak bývala v minulosti pojmenována nepříjemná nemoc, která dnes nese název dna. A ne bezdůvodně. Výskyt dny totiž souvisí s určitými rizikovými faktory stravování, jako je přílišná konzumace masa a alkoholu. A to si v minulosti mohly dovolit pouze vyšší vrstvy obyvatel. V dnešní době je dostupnost masa i alkoholu podstatně větší, a tak dnou trpí přibližně deset procent obyvatel, z toho je většina mužů ve věku čtyřiceti až padesáti let. Dna bývá pojmenována také pakostnice nebo podagra. 

Pokud pacient trpí dnou, pak to znamená, že jeho organismus nedokáže produkovat dostatečné množství trávicího enzymu urikázy a odbourávat puriny. V těle pak dochází k nadměrné tvorbě kyseliny močové. Nedojde-li k přeměně kyseliny močové na rozpustnou látku, není možné, aby se prostřednictvím ledvin vyloučila. Pokud je koncentrace kyseliny močové v krvi příliš vysoká, dochází k její krystalizaci v kloubech a dalších tkáních. Vzhledem k tomu, že krystaly kyseliny močové mají jehličkovitý tvar, svými ostrými špičkami se do kloubů zabodávají, což způsobuje velkou bolest. Nejčastěji se usazují v malých kloubech horních i dolních končetin, krystalky se však mohou objevit i na jiných místech. Vznikají pak bolestivé záněty kloubů nebo se vytváří močové kameny. V některých případech je onemocnění dnou i dědičné.

Příznaky dny

Kromě nesprávné výživy, nadměrného pití alkoholických nápojů a dědičných predispozic může dnu vyvolat rovněž stres, únava, akutní infekce, následky operace, některé léky (především močopudné či na vysoký tlak) i případné poranění kloubů. Dna o sobě poprvé dá vědět většinou prudkou bolestí, zánětem kloubu, jeho otokem a zčervenáním. Kloub se na dotek stává extrémně citlivým.

Diagnóza dny se provádí prostřednictvím jehly, která se zasune do kloubu. Následně se odebere určité množství tekutiny, v níž se pomocí mikroskopického vyšetření hledají charakteristické krystalky kyseliny močové.

Dna může vést až k invaliditě

Dnu rozhodně není radno podceňovat. V takovém případě totiž pacientovi hrozí vážné poškození kloubu a dokonce i invalidita. Velmi nebezpečné je, když se krystalky kyseliny močové začnou srážet v ledvinách a postupem času vytvoří kameny. Ty totiž mohou vyvolávat ledvinovou koliku a ledviny poškodit.

Akutní a chronická forma dny

Dna má dvě formy – akutní a chronickou. Akutní forma se ozývá velice náhle. První místo, které nemoc postihne, bývá obvykle palec u nohy. Ten napuchne, zčervená a je na dotek velice citlivý. Zároveň je kůže na něm leskle napnutá, suchá a horká. Žíly mohou být rozšířené. Onemocnění dnou často doprovází také zimnice či zvýšená tělesná teplota. Tato akutní forma dny se léčí protizánětlivými léky a chladivými alkoholovými obklady. Důležité je rovněž dodržovat klid na lůžku.

Po záchvatu akutní formy dny přichází takzvané interkritické období. V této době nemá pacient žádné zdravotní problémy a vypadá to, jako kdyby byl úplně vyléčen. Toto období však trvá pouze šest měsíců až dva roky. Poté se záchvaty znovu opakují.

Při chronické (nebo také tofózní) dně se uzlovitá ložiska krystalků kyseliny močové (takzvané tofy) ukládají do kloubní chrupavky a do blízkého okolí kloubu. Tím, že se záchvaty opakují a krystalky kyseliny močové se nadále hromadí, dochází k degeneraci a deformaci kloubu, která může vést až k omezení kloubní hybnosti. V ojedinělých případech se uzlovitá ložiska krystalků provalují na povrch kůže, čímž dochází k vytékání husté bílé tekutiny. Na uších se objevují hrbolky a na rukou velké boule. Chronická forma dny se léčí medikamenty snižujícími tvorbu kyseliny močové a podporujícími její vylučování.

Přírodní léčba dny

Dnu je možné léčit také prostřednictvím přírodních látek. Za vůbec největšího pomocníka v boji proti dně je považováno aloe vera. Hladinu sérové kyseliny močové pomáhá snižovat také vojtěška, která navíc obsahuje řadu minerálních látek a další potřebné živiny. Velice prospěšný je rovněž lopuch a yzop, velmi vhodné jsou i zrniny, semena a ořechy.

Dna a jídelníček - jeho úprava je nezbytná

Nezbytně nutná je však při onemocněním dnou razantní úprava jídelníčku. Především je potřeba omezit tučnou stravu a začít jíst pravidelně – pětkrát denně – a každý den vypít minimálně 2,5 litru vhodných tekutin, což jsou kromě čisté vody také bylinné čaje, ředěné ovocné džusy a podobně.

Pacient trpící dnou se musí vyhýbat především potravinám, které mají vysoký obsah purinů. Ty totiž podporují tvorbu kyseliny močové v krvi a její krystalky se ukládají v kloubech, měkkých tkáních i některých dalších tělesných orgánech. Z jídelníčku je proto nezbytné vyškrtnout hlavně kakao, masové vývary, houby, sardinky, ančovičky, slanečky a chřest. Velice nevhodné jsou také potraviny s obsahem bílé mouky a cukru. Vyhnout se je potřeba i konzumaci alkoholu a kofeinu.

Jestliže pacient zároveň trpí také nadváhou, rozhodně by ji měl snížit. Tím totiž zmenší i obsah kyseliny močové v krevním séru. Hubnout je však potřeba s rozumem, drastické diety určitě nejsou to pravé. Při náhlém přerušení příjmu potravy by se totiž zhruba po třech dnech mohla rapidně zvýšit hladina kyseliny močové v krvi a všechno snažení by tak bylo naprosto zbytečné.

V každém případě je nutné navštívit lékaře a nutričního specialistu. Jen oni totiž dokážou správně sestavit vhodný jídelníček tak, aby v něm nic nechybělo.