Na hrad Bouzov za Arabelou i princeznou Jasněnkou

Kamenné věže i věžičky, padací mosty, zdi přecházející ve špičaté cimbuří a k tomu spousta ozdobných arkýřů, chrličů a komínů. Tak si většina lidí nejspíš představuje hrad z pohádky. A právě tak pohádkově vypadá západomoravský hrad Bouzov. Díky mnohým přestavbám a úpravám je hrad Bouzov jeden z nejromantičtějších hradů v České republice a není tedy divu, že je přímo magnetem nejen na turisty nebo svatebčany, ale i na filmaře, kteří už na hradě natočili desítky historickch filmů a pohádek.

Hrad Bouzov ale není jen krásná architektura a bohatá vnitřní výzdoba – v podhradí na návštěvníky čeká třeba „Trojský kůň“, expozice mučících nástrojů, vrhací prak nebo sklářská huť.

Hrad Bouzov najdete na středozápadní Moravě, na kopci nad vesnicí Bouzov a nedaleko soutoku potoka Špránku a říčky Třebůvky. A našli byste ho tam už v 14. století – nejstarší písmené prameny, které hrad Bouzov zmiňují, jsou totiž z roku 1317. Nechali ho tehdy postavit Búzovi z Búzova, aby bylo možné lépe střežit obchodní stezku z Olomouce přes údolí Třebůvky až k Jevíčku. Podle zakladatelů se pak hradu začalo říkat Búzov, což je staročesky Bouzov.

Na Bouzově se vystřídali páni z Kunštátu, řád Německých rytířů i oddíl SS

Po pánech z Búzova vlastnili hrad páni z Vildenberka, a ti ho v roce 1382 prodali moravskému markraběti Joštovi. Moc času ale na něm netrávil a po čtrnácti letech ho proto přenechal jednomu ze svých největších stoupenců Heraltovi z Kunštátu. A právě za vlády tohoto rodu se hrad Bouzov dočkal největšího rozkvětu. Za sto let díky opevnění zvýšili jeho obranyschopnost a vybavením dodali komfort obytným prostorám.

V následujících letech hrad vlastnili Kostkovi, rod Haugwitzůn ale i poděbradská větev pánů z Kunštátu. Podle pověsti se na hradě dokonce narodil Jiří z Poděbrad.

Od požáru v 16. století hrad Bouzov spíše upadal. Vystřídalo se na něm několik šlechtických rodů a postupně ho přiváděli do větších a větších dluhů, až byl v roce 1695 zadlužený prodán i s celým panstvím řádu Německých rytířů. Hrad ale dál chátral a stal se v podstatě ruinou.

V druhé polovině 19. století se ale na Bouzov usmálo štěstí, když se do hradu zamiloval arcivévoda Evžen Habsburský. Za své peníze se pustil do přestavby hradu – severní křídla byla stržena, vznikl nový palác se dvěma patry a během několika let získal Bouzov nynější kouzelně romantickou podobu.

Poněkud méně pohádkově ale působil hrad na začátku dalšího století. Za druhé světové války ho Hitler daroval říšskému vedoucímu SS Heinrichu Himmlerovi, který stejně jako před ním Evžen Habsburský propadl kouzlu hradu Bouzov.  V jeho případě z toho ale nekoukalo nic dobrého. Představoval si, že tam zřídí jeden z hradů černého řádu SS a nakonec tam skutečně sídlilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Celou obec nacisté vypálili po několika neopatrných akcích ruských velitelů partyzánských oddílů. Dnes už je hrad Bouzov majetkem České republiky a spravuje ho Národní památkový ústav.

Na hradě Bouzov se rodí pohádky

Hradu Bouzov se ne nadarmo říká pohádkový. Už jen jeho romantické vzezření by stačilo. Přidávají se k tomu ale i desítky pohádek, které se na něm natáčely. Nádherná stavba hradu i okolí filmaře přitahuje už od padesátých let, kdy se na Bouzově natáčela pohádka O medvědu Ondřejovi.

V pozdějších letech mezi kamennými zdmi pohádkového hradu vznikla Třetí sudička, O Janu a jeho podivuhodném příteli a především všem známý příběh O princezně Jasněnce a létajícím ševci s Michaelou Kuklovou a Janem Potměšilem. A kdo má rád televizní seriály, určitě je mu známo, že hradní scény oblíbeného seriálu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek se odehrávají také na hradě Bouzov.

Bouzov ale není rodištěm jen českých pohádek – na hrad už zavítali mimo jiné italští filmaři a natočili tam vícedílný filmový příběh O princezně Fantaghiro. Němci si hrad Bouzov zase vybrali pro natáčení Loupežníka Hotzenplotze. A dostalo se i na celovečerní filmy – v roce 2004 na Bouzově vzniklo válečné drama Milana Cieslara Krev zmizelého.

Bouzov láká návštěvníky na rytířské sály, zbrojnice i padací mosty

Na hrad Bouzov míří každé léto stovky návštěvníků a co se týče prohlídek, rozhodně si mají z čeho vybírat. Během nejfrekventovanějšího letního období se turistům prahnoucím po kousku historie nabízí šest prohlídkových okruhů.

Základní okruh představuje krásně vybavené reprezentativní prostory hradu. Trasa prochází starou kanceláří, jídelnou velmistra, sloupovou, loveckou a kapitulní síní, rytířským sálem, kaplí, zbrojnicí a nádvořím se studnou. O něco dražší možností je prohlídka rozšířená o obytné prostory a místnosti pro hosty. Navíc se tady pokocháte i výzdobou hostinského pokoje, Alžbětina křídla a pokoje velmistra.

Pokud příliš nefouká, přijímá návštěvníky i nejvyšší věž hradu Bouzov, Hláska. Z ochozu věže si můžete hrad, podhradí i nejbližší okolí prohlédnout z ptačí perspektivy a možná se i vžít do role létajícího ševce Jíry, který právě tady roztáhl svá křídla.

Pokud se považujete za fyzicky zdatné, můžete k tomu ještě zkusit prohlídku historicko-technickým zázemím, při které prozkoumáte mimo jiné parkán, půdu, umývárnu, kuchyně a kotelnu, ale i obranný ochoz, tajnou komůrku, schodiště a místnost nad padacím mostem. A speciální trasu připravili na Bouzově i pro děti, které na prohlídce s úkoly doprovodí Ohnivec.

Trojský kůň a sklářská minihuť v podhradí Bouzova

Kdo raději historii objevuje aktivně a venku, přijde si na své v podhradí Bouzova. Na návštěvníky tam čeká areál historické zábavy, kde se dozví o užívání a podobě nejrůznějších středověkých zbraní. Na první pohled určitě zaujme obrovská dřevěná stavba tvaru koně. Něco vám to připomíná? Ano v podhradí západomoravského hradu Bouzov skutečně najdete Trójského koně. 15 metrů vysoká a 55 tun těžká součást expozice válečných strojů je zevnitř přístupná a skrývá výstavu kreseb a v hlavě koně i vyhlídku.

Dalšími lákadly historického areálu jsou třeba repliky palných zbraní. Návštěvníci se dozví, jak fungovaly, a některé si na střelnici můžou i vyzkoušet. K expozici patří třeba vrhací prak, který se používal při obléhání hradů, nebo šípomet. A zastoupeno je i husitské válečnictví –  zbraně jako píšťaly, houfnice, hákovnice.

Součásti areálu pod hradem Bouzov je i minihuť Bouzov. Je sice v provozu jenom v zimě, její návštěva ale stojí za to. Můžete si odnést třeba skleněná zvířátka nebo těžítka vyráběné ruční metodou užívanou už ve středověku. Jediné, co se za ta staletí změnilo, je to, že se tisícistupňové pece už nevytápí obyčejným bukovým dřevem. Z bouzovské hutě pochází i takzvané lesní sklo – nazelenalé sklo s bublinkami.

zdroj úvodního obrázku: hradbouzov.cz