Maniok chutná jako sladká brambora. Oproti ní má však spoustu zajímavých účinků na lidské tělo. Ochutnáte ho?

Maniok je potravinou, která má obrovské množství benefitů pro lidské zdraví. Maniok jedlý totiž zlepšuje krevní oběh a stará se o správnou hladinu červených krvinek, pečuje o správné trávení, srovnává hladinu cholesterolu, chrání před vznikem kardiovaskulárních onemocnění, stará se o zdravé močopohlavní ústrojí i střeva a chrání kosti.

Maniok pro lidi i zvířata

Maniok, někdy též zvaný kasava, tapioka nebo yuca, pochází z tropické části Jižní Ameriky. Na středozápadě Brazílie zdomácněla již před 10 000 lety. Archeologické průzkumy z Mexika objevily pylová zrna z manioku z období 4600 let před naším letopočtem. V dnešní době se maniok pěstuje jako kulturní plodina v tropických částech celého světa. Z 60 procent ročního výnosu se nasytí půl miliardy jejich obyvatel. Zbývající množství se používá jako krmivo pro zvířata. Největšími vývozci jsou Nigérie a Brazílie.

Pěstování manioku ve skleníku

Jako rostlinou raritu lze maniok pěstovat ve vytápěném skleníku. Z dospělých hlíz se snadno udělají plátky s očky, které se musí zasypat aktivním uhlím s trochou fungicidu. Je nutné pravidelné zalévání a přihnojování. Asi osm měsíců po odkvětu rostliny, v době kdy listy začínají žloutnout, se sklízejí hlízy. Pokud maniokové hlízy nejsou uskladněny ve sklepě v bedýnkách s půdou, je nutné je spotřebovat do čtyř až pěti dnů. Uskladněné vydrží až dva roky.

Maniok obsahuje spoustu cenných látek

Hlízy manioku obsahují největší koncentraci škrobu vůbec, minerály hořčík, draslík, železo a malé množství vápníku. Je velmi bohatý na sacharidy, vitamíny skupiny B a to hlavně B17, který se v těle štěpí a zabíjí rakovinové buňky. Syrová hlíza obsahuje 25 procent denní dávky vitamínu C. Je přirozeně bezlepkový a neobsahuje téměř žádný tuk. Jeden kilogram plodiny má asi 3000 kalorií. Staré, původní kultivary manioku jsou hořké a obsahují nepatrné množství smrtelně jedovatého kyanovodíku. Ten se odstraní pouze varem, sušením nebo kvašením. Přesto, aby byl účinek kyanovodíku patrný, musely by se syrové hlízy konzumovat dlouhodobě v množství sedm kilogramů na osobu a den. Nové odrůdy jsou sladké chuti a kyanovodík neobsahují. 

Maniok v kuchyni

Z manioku se dá vytvořit mnoho zajímavých jídel. Upravuje se stejně jako brambory – vaří se, peče, smaží na lupínky. Strouhaný maniok lze připravit podobně jako brambory na placky. Při vaření lze využít i tapiokovou mouku, která se získává z hlíz manioků. Jde vlastně o jemnou škrobovou moučku vhodnou na přípravu pudinků, želé, na zahuštění omáček, jako kapání do polévky i na výrobu bezlepkového pečiva. Nejčastěji se tapioka prodává ve formě „perel“ o velikosti 2-3 milimetry. Ty se používají stejně jako běžná škrobová moučka.

Maniok není jen k jídlu

Kromě jídla se z manioku vyrábí pivo, ocet, pálenka i klíh. Mladé listy se v některých částech světa využívají jako zelenina a připravuje se z nich například „špenát“. Latexové mléko obsažené v rostlině se používá na přípravu gumy a lepidel.

Maniok – recept:

Maniokové hranolky s česnekem

Přísady

• 1 velká hlíza manioku
• 1 stroužek česneku
• slunečnicový olej
• sůl
• voda

Příprava:

Oloupanou hlízu manioku vaříme v dostatečném množství vody asi 20 minut. Vodu slijeme a maniok nakrájíme na hranolky požadované velikosti. Hranolky smažíme po částech ve vyšší hladině oleje nebo ve fritovacím hrnci do zlatohněda. Osmažené hranolky necháme okapat od oleje a ubrouskem z nich ještě odsajeme zbytky oleje. Osolíme je a smícháme s rozetřeným česnekem. 

Autor článku: Monika Poledníková