Kryoterapie – rychlá a účinná léčba mrazem, které se rozhodně nemusíte bát

Saunu zná asi každý. Panuje v ní velké horko, nedá se v ní příliš dýchat, ale je to výborný prostředek pro zlepšení imunity. A co takhle vyzkoušet protipól sauny – léčbu mrazem? Tato léčebná metoda se nazývá kryoterapie a podobně jako sauna funguje na principu střídání teplot. Akorát, že v případě kryoterapie vás nebude léčit teplo, ale mráz. Při kryoterapii je totiž vaše tělo na několik minut vystaveno extrémně nízkým teplotám, které mohou dosahovat až -150 °C. Vůbec se ale nemusíte bát, že byste při kryoterapii náhodou zmrzli. V kryosauně či kryokomoře se totiž nebudete klepat zimou, naopak budete paradoxně zažívat příjemné pocity.

Není divu, pokud vám při povídání o kryoterapii vytanul na mysl akční sci-fi snímek z 90. let s názvem Demolition Man. V úvodu filmu je totiž hlavní hrdina v podání Sylvestera Stallona za trest poslán do kryokomory, v níž je zmražen na několik desítek let. A když je po téměř 40 letech z hibernace probrán, tak jeho zdraví je v tom nejlepším stavu. Že by tvůrci snímku chtěli poukázat na blahodárné účinky, které přináší kryoterapie?

Kryoterapie trvá pouze pár minut

Pokud se rozhodnete vyzkoušet léčebnou metodu zvanou kryoterapie, rozhodně se nemusíte bát, že byste zmrzli a probrali se až v příštím století. Kryoterapie je totiž velmi rychlou záležitostí – své tělo necháte vystavit velmi nízkým teplotám hluboko pod bodem mrazu pouze na 1 – 3 minuty. Kromě délky pobytu v kryokomoře či kryosauně si můžete zvolit také teplotu, která se dá nastavit od -110 až do -150 °C.

Jestliže podstupujete kryoterapii poprvé, tak raději zvolte kratší dobu pobytu a ne až tak extrémní mráz (například 2 minuty při teplotě -120 °C). Lidské tělo má výbornou schopnost adaptace, takže pokud se vám kryoterapie zalíbí a budete léčbu mrazem podstupovat pravidelně, tak můžete postupně prodlužovat dobu procedury a také snižovat teplotu.

Jak funguje kryoterapie?

Už v úvodu bylo naznačeno, že kryoterapie je v podstatě opakem klasické sauny. Cílem této léčebné metody je totiž vyvolat fyziologickou reakci lidského těla na chlad. To znamená, že extrémní mráz, který vzniká vlivem kapalného dusíku, působí na receptory chladu, což v kombinaci s rychlým ochlazením a následným zahřátím má za důsledek intenzivní prokrvení kůže, svalů, vazů, šlach i kloubů. Kryoterapie má také analgetický efekt, to znamená, že působí proti bolesti. Navíc během procedury dochází k uvolňování některých hormonů, jako jsou například endorfin, dopamin či serotonin, které člověku navozují příjemnou náladu a pocity štěstí.

Nedílnou součástí kryoterapie je ale také následná aerobní aktivita po pobytu v kryokomoře či kryosauně. Díky ní totiž dojde k intenzivnímu prokrvení těla, které může být až čtyřnásobné oproti stavu před kryoterapií. Následnou aerobní aktivitu byste měli provozovat alespoň 5 minut, aby došlo k zahájení látkové výměny a odplavení škodlivých látek. Pokud ale chcete docílit maximálních účinků, vyhraďte si na cvičení zhruba půl hodinu času. Doporučuje se například cvičení na rotopedu či eliptickém trenažéru nebo běh na běžícím páse.

Využití kryoterapie a její léčebné účinky

Kryoterapie po právu patří mezi uznávané a účinné rehabilitační a regenerační metody. Pozitivních účinků na lidské zdraví má totiž nespočet a výhodou je také její široké využití. Kryoterapie vám pomůže například od chronických bolestí kloubů a zad, velmi účinná je také při léčbě různých revmatologických onemocnění. Kromě toho působí léčba extrémním chladem také na poúrazové a pooperační hematomy a otoky nebo na různé kožní problémy.

Možná vás překvapí, že kryoterapie také ulevuje od depresí, migrén, senné rýny, a dokonce pomáhá odstraňovat celulitidu. Kryoterapie má ale také preventivní účinky, jelikož posiluje imunitní systém a obranyschopnost organismu.

Kryoterapie se také v současnosti hodně využívá v oblasti sportu ke zvýšení výkonnosti. Léčba mrazem je totiž skvělou regenerací po náročném tréninku, ale může fungovat také jako nabuzení před dalším výkonem. Mimo to sportovci používají kryoterapii také v případě, kdy jsou zranění, neboť kryoterapie velmi efektivně urychluje hojení.

Kryoterapie může být lokální nebo celková

V léčbě mrazem existují dvě základní metody, kterými jsou lokální a celková kryoterapie. Už z názvů je patrné, že lokální kryoterapie je aplikována pouze na určitých místech lidského těla, kde dochází například k chronickým potížím, naopak při celkové kryoterapii se extrémně nízkým teplotám vystavuje celé lidské tělo. V rámci celkové kryoterapie se navíc rozlišují dvě zařízení, do kterých pacienti vstupují – nazývají se kryokomora a kryosauna.

Kryosauna – válec, z něhož trčí vaše hlava

A jaký je mezi nimi rozdíl? Kryosauna je zvláštní kabina ve tvaru válce, v níž si pár minut postojíte. Nízkým teplotám zde navíc nebude vystavena vaše hlava, jelikož válec se suchým ochlazeným vzduchem vám bude sahat pouze po krk či ramena. Tudíž se nemusíte bát, že budete dýchat studený vzduch. A díky tomuto řešení je kryosauna vhodná také pro lidi trpící klaustrofobií, kteří by třeba kryokomoru navštívit nemohli.

Rozhodně se ale nemusíte bát, že vám umrzne zbytek těla, který je uvězněn v kryosauně – působením nízkých teplot hluboko pod bodem mrazu se totiž ochlazuje pouze povrch lidského těla, ke snižování vnitřní tělesné teploty nedochází. Kryosauna je oproti kryokomoře daleko skladnější a menší, tudíž se čím dál častěji stává doplňkem fitness a wellness center. Kryosauna není vhodná pro více lidí, do válce se vejde pouze jeden člověk.

V kryokomoře se partnera radši nedotýkejte

Pokud si chcete léčbu mrazem užít s partnerem či kamarádem, vyzkoušejte kryokomoru, které se říká také kryokabina či polárium. V ní už bude nízkým teplotám vystaveno celé tělo obdobně jako v sauně. Kryokomora se skládá z předkomory, kde strávíte zhruba jednu minutu při teplotě okolo -50 °C, a hlavní komory, kde teplota může dosáhnout až -150 °C. V hlavní komoře byste měli vydržet zhruba 2 – 4 minuty, v případě jakýchkoliv problémů ale můžete kryokomoru sami opustit. A ještě jedno doporučení na závěr – pokud do kryokomory půjdete s partnerem, raději se nedotýkejte, abyste k sobě náhodou nepřimrzli.

Co se týče kryoterapie, tak je dobré vědět, že:

• Před kryoterapií je ideální si zajít ke svému lékaři a zkonzultovat s ním léčbu mrazem.
• Kryosauna či kryokomora je přístupná pouze v doporučeném oděvu, které se ideálně skládá z bavlněného spodního prádla či plavek, bavlněných ponožek, rukavic a dřeváků (ty vám budou zapůjčeny na místě), v případě návštěvy kryokomory budete potřebovat čelenku či čepici a roušku, aby se vám lépe dýchalo.
• Před vstupem do kryosauny či kryokomory si důkladně osušte celé tělo, a to především v místech kožních záhybů jako je podpaží, loketní či podkolenní jamky a prostor za krkem – předejte tak možnému namrznutí.
• Pokud jste v kryokomoře, nadechujte se nosem a vydechujte ústy.
• Konec procedury vám oznámí buď obsluha terapeutického zařízení, nebo světelná a zvuková signalizace.
• V uzavřeném prostoru není důvod podléhat jakékoliv panice – obsluha sleduje průběh vaši procedury, navíc můžete vždy sami proceduru ukončit.

Pro koho není kryoterapie určena

Léčbě mrazem by se měli vyhnout lidé, kteří v předcházejících 6 měsících prodělali akutní onemocnění srdce a krevního oběhu. Kryoterapie je také nevhodná pro lidi s nádorovým onemocněním, prokázanou alergií na chlad, chudokrevností, záněty žil či se stabilně vysokým krevním tlakem nad hodnoty 160/110. Kryoterapie se nedoporučuje také pro těhotné ženy a osoby starší 75 let. Léčbu mrazem by také neměli podstupovat lidé alkoholově či drogově závislí.

Historie kryoterapie

Kryoterapii v její moderní podobě sice vymyslel v 70. letech 20. století japonský profesor Toshiro Yamauchi, její kořeny ovšem sahají o pár tisíc let zpátky. Léčba mrazem se totiž používala už ve starém Egyptě, kdy lékaři přikládali led na rány. Později se využití chladu v medicíně věnoval také nejslavnější řecký lékař Hippokratés, který definoval analgetické účinky chladu na lidský organismus. Ledovými či sněhovými obklady prosluli také napoleonští vojáci, kteří je používali při amputacích končetin.

I v tradiční lidové medicíně se můžeme setkat s léčbou chladem. Asi každý zná studené zábaly či obklady, které snižují horečku či bolest hlavy. První kryokomoru ovšem zkonstruoval až v roce 1978 zmíněný Japonec Yamauchi. Současně s ním se použití extrémně nízkých teplot v medicíně věnoval také německý revmatolog Reinhard Fricke. Kryoterapií se zabývali ve velké míře také polští odborníci, kteří se spolu s těmi německými zasloužili o její rozšíření po celé Evropě.