Když se zastavíš...

Já si dycky myslela, že moje existence musí mít nějakej vyšší smysl, než jen to, že se půjdu ráno vykadit, pak umejt, najíst a produktivně se činit. Pardon, že to řikám, tak jak to je. Prostě se to nedá říct jinak. Hodně lidí totiž nepřemejšlí nad tim, co tu vlastně dělají a kam směřují. Žijou takový nudný životy, možná je přežívaj. Jsou věčně nasraný a pořád remcaj. 

Bojej se sebe sama

Možná jsem přišla na to, proč lidi nad sebou moc nepřemejšlej. Je to asi tim, že se sami sebe bojej. Bojej se, že o sobě zjistěj pravdu a bude je to srát. A nejen to. Možná zjistěj, že to, co žijou, je jen nějaká setrvačnost, zvyk a nevim co ještě. Strach je hnus, kterej nás limituje. Nedovoluje prožívat naplno, nedovoluje plnit sny, nedovoluje posouvat se. 

A já se rozhodla se svym strachem zkoncovat! Strach je totiž původce toho, že děláte věci, který vás vlastně ve skutečnosti serou. Vystrnaďte ho ze svýho života! Zastavte se a řekněte si, co chcete dokázat. Plňte si sny, protože jednou bude pozdě a vaše čelo bude plný vrásek, takovejch těch zarputilejch a nenaplněnejch.  Život není jenom o tom, jíst, vyprazdňovat se, dejchat, vydělávat prachy... může mít vyšší smysl, takovej, kterej nás povznese někam vejš... ale lidi jsou pohodolný a prostý životy jim leckdy vyhovujou. 

No každopádně tyhle filozofický pindy vám maj dát poslání "ZASTAV SE" a mě naději, že nic není ztracený. Vždycky je na nás, zda naše bytí bude v módu sci-fi, akčňáku, komedie anebo hororu... co si vyberete vy? Prostě Blogem k duševnímu zdraví. Poslední dobou ho mám asi dost nahnutý :-D Majte sa!