Na sídlišti nám to mečí

Na sídlišti nám to mečí
27. 02. 2021

Od tý doby, co chodim v pravidelnejch intervalech ven se psem, vnímám čím dál víc maličkosti kolem nás. Sídliště teda máme ultra hnusný, samý vodpadky všude, lidi jsou prasata... Člověk aby měl voči i na prdeli, aby mu hafik nesežral nějakej hegeš... Je to smutný, že si člověk po sobě neni schopen uklidit. Jak by to bylo krásný všude, kdyby bylo uklizeno. Nikde žádnej igeliťák, zbytky jídla a lejna zvířat.

Taky jsem zaznamenala na sídlišti nějakej mekot, zněl jako kozí. Je možný, že si někdo kozu pořídil v karanténě domu, aby měl pravidelnej přísun kozího mlíka. Anebo už lidi ze zoufalství začali mečet...nedivila bych se. Já bych mečela, až bych brečela. V mezidobí se taky snažim pracovat, páč bez práce nejsou koláče že jo. Zejtra se chystám na krémeš, páč mlsat se zvlášť teď musí ve velkym. Nervy to vyžadujou. Jaký dobroty budete píct vy?

Divnolidi a divnodoba

Jsem zjistila, že lidi už se v týhle covidový šedi na sebe vůbec neusmívaj. Jsou permanentně nasraný. A když se usmívaj, máte pocit, že jsou sjetý (taky bych se tomu nedivila). Vobčas mám takový nervy z toho nespolečenskýho života, že bych snad začala zase kouřit. Ale neudělám to. Ty absťáky před čtyřmi lety jsem nepřekonala jen tak, viď. Byla by to škoda. Je to divnodoba a všude jsou divnolidi, už aby to všecko skončilo. 

Co udělám, až bude svět zase normální?

Snad se ještě dožijem nějaký normální doby, kdy si zas posedíme u píva, vína s kamarády, rodinou a na všecko zapomenem. Snad se brzy dostaneme do divadla, kina a budeme se potají miliskovat. Snad vyjedeme zas beztrestně na vejlet na hrad, zámek nebo jen tak, podívat se, jak jsou ty lány širý v Česku krásný. Až to pomine, první co udělám bude to, že vobjednám místo v naší voblíbený restauraci a zajdem si s mužem milým na véču, dáme dobrý pívo nebo víno a poklábosíme. Potom vyrazíme na vejlet někam fakt daleko vod domova a budem relaxovat. A někde mezi tim se snad i vezmem... 

P. S. do bytovky se nám zase přistěhovala další rodina s malýma dětma... neeeeeee... a budou bydlet vedle nás...neeeee. Asi špatná karma... chci barák, nepřenechá někdo ze soucitu? :-)))



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Život je jako jízda na horské dráze. Jednou jsi nahoře a pak dole

Novej rok 2025 je v plnym běhu a zima ve svym středu. Zanedlouho tu bude jaro, který mám spojený s takovou pohodou - pro mě je jaro znamením nový naděje a větší energie. Zpátky ale do přítomnosti. To, co mi při...

Konec roku a obvyklý bilancování

Vždycky, jak se přiblíží konec roku, mám pocit, že všechno hrozně rychle uteklo. Přijde mi, že Silvestr 2024 se sousedy jsme prožili včera, ale už je to 365 dní. Taky bilancujete? Přemejšlíte, co se vám povedlo...

Letos pečeme na Vánoce...

Dneska se předem omlouvám těm, kteří milují Vánoce a nemůžou se jich dočkat. Protože dneska bude můj blogovej článek spíše vyhovovat těm, co je neslaví anebo nechtějí slavit pro letošek. Já se na ně vždycky těš...

Máte super sourozence? Važte si toho. Já stále čekám...

Dneska jsem se dívala na zprávy a přečetla si, že ve Španělsku jsou docela drsný záplavy. Vzpomněla jsem si u toho na bráchu, protože tam jezdí pracovně často. A posteskla jsem si, jak dlouho jsme se neviděli. ...