Pořád smrdí jako tchoř...
Chov psa přináší velmi mnoho pěknejch chvilek, vo tom žádná. Je to tedy dřina, naučit ho něco smysluplnýho, ale de to. Koupili jsme stopovací vodítko a učíme se poslušnosti. Jenže někdy se to vymkne z rukou, tak jako třeba dneska. Hafin cejtí, že má svobodu (vlastně je to fraška), ale to mu neva a beztak se vyválí v prvnim hnusu (asi lejnu), co uvidí.
Do teď nevim, v čem se to ten náš psék vyválel, ale smrdělo to jako tchoř. Tak jsme se teda pustili do velkýho koupáníčka, jenže von smrdí dál. Ten odér je nějakej urputnej, ble. Nechápu, jak to může těm zvířatum tak vonět. Prostě hafini no. Snoubenec mě varoval, že se může klidně vyválet v koňským lejně, ale tohle bylo vo dost odpornější... snad nám z toho nechcípnou kytky...
Uděláme si ještě jedno koupáníčko
Tak jsem rozhodla, že si ještě dneska uděláme večer jedno koupáníčko, protože to první (i když bylo důkladný), nějak nezabralo. Ještě tomu dávám šanci u venčení...třeba hafin vyvane, když se prolítne... a nebude už smrdět jako tchoř... Se nemůžete divit, že jsem z toho tak vyplesklá, je to moje první nevoňavá zkušenost se psem. Hovna sbírat mi nevadí, ale když něco podobnýho cejtíš celý vodpoledne i doma, jako neni to vábný.
Hafina nechci nějak stresovat tim koupáním, ale blinkat se mi taky nechce, takže se budeme učit lepšímu vztahu k vodě...ostatně náš psék se nijak nebojí, ale je mu to prostě nepříjemný...bodejť. Jsem ho zbavila toho pro něj úžasnýho aroma, který je pro něj něco jako pro nás ženy Šanel nambr fajf... :-)
A propo, taky máte nějaký podobný zkušenosti? :-))
Diskuse k článku
RE : Pořád smrdí jako tchoř...