Jicama neboli yam bean je mexický tuřín, který chutná. Umí ale i regulovat hladinu krevního cukru a podílí se na snižování cholesterolu

Jicama čili yam bean pochází ze Střední Ameriky. V Mexiku patří mezi významné plodiny již od starověku. Postupně se její pěstování rozšířilo i do dalších zemí, například Číny, Filipín, Nigérie, a dnes se už pěstuje po celém světě. 

Jicama se dá dobře uskladnit na zimu

Jicama neboli yam bean je pnoucí fazolovitá rostlina, jejíž réva, pokud má dostatečnou oporu, může vyrůst až do výšky pěti metrů. V našich podmínkách dorůstá většinou maximálně do dvou až dvou a půl metru. Kvete modro-bílými květy. Lusky, které jsou podobné klasickým fazolovým, obsahují semena o něco větší než je čočka. Ovšem vlastně celá rostlina (vyjma hlíz) i lusky obsahují toxin retonon, a proto jsou nejedlé. Jedlá, velmi chutná a především také zdravá je pouze hlíza jicamy. Při sklizni může vážit třeba jen 300 gramů, ale i několik kilogramů. Hlízu, kterou jicama má, je na povrchu žlutavá, uvnitř smetanově bílá s křupavou strukturou. Jicama (yam beam) se také dobře skladuje. Hlízu lze uchovávat při teplotách kolem 15 stupňů až dva měsíce.

Exotická jicama v přírodní medicíně

Jicama, respektive její hlíza, obsahuje velké množství vitamínu C, vápníku, fosforu a vlákniny, a také velmi malé množství kalorií (na 100 gramů hlízy pouze 40 kalorií). Proto je jicama vhodnou potravinou při problémech s váhou, a se zažíváním. A zvládne toho mnohem víc. Je také značně přínosná při problémech s vysokým cholesterolem. Látky obsažené uvnitř jicamy zabraňují střevům, aby vstřebávala přílišné množství cholesterolu. Nadbytečný cholesterol je poté vylučován z těla ven močí. Díky vysokému podílu vlákniny je skvělým prostředkem na léčbu i prevenci zácpy. Obsažený inulin pomáhá udržovat hladinu krevního cukru a tím zabraňuje vzniku cukrovky nebo jí zmírňuje. Vitamín C jako antioxidant uzdravuje buňky a posiluje imunitní systém. Kromě výše uvedených látek obsahuje jicama (yam bean) také vitamíny skupiny B, které napomáhají udržovat dobrý nervový systém a pevnou pleť. Ačkoliv nejsou semena ani zelená část rostliny jedlá, využívají se v průmyslu. Semena v kosmetickém, chemickém, nebo farmaceutickém průmyslu nebo vlákna ze zelené části například na výrobu rybářských sítí.

Křupavá jicama na talíři

Jicama se konzumuje syrová, většinou nakrájená na plátky a prosolená. Kombinuje se například s citrónovou nebo limetkovou šťávou, pálivými papričkami, kajenským pepřem, lístky koriandru, sójovou omáčkou a dalšími výraznými chutěmi. Sama jicama chutná po jablkách s nádechem vlašských ořechů. Může se podávat i grilovaná, vařená, do polévek či ovocných salátů.

Jicama a pěstování v našich podmínkách

Jicama se dá bez problémů pěstovat i u nás. Má delší vegetační dobu a je nutné si ji předpěstovat doma. Semena se položí na plocho asi 1,5 centimetru do země a přikryjí vrstvou zeminy. Klíčí při teplotách 15 až 22 stupňů a je možné je nechat naklíčit před zasetím do země. Než se vysadí ven, musí růst tři až čtyři týdny doma nebo ve skleníku. Sazenice lze vysadit ven až v době, kdy nehrozí přízemní mrazíky, ideálně v první polovině června. Podloží pro rostlinu by měla být dobře propustná půda, ideálně kompost s příměsí rašeliny. Sazenice se vysazují po jedné až dvou, 25 cm od sebe s oporou nebo u plotu, aby se mohly popínat. Pro dosažení výnosů z hlíz je nutné odstraňovat květy.

Autor článku: Monika Poledníková