Červená řepa obsahuje mnohem víc kyseliny listové, než byste čekali
Historie pěstování červené řepy
Staří Řekové nabízeli červenou řepu bohům
Červená řepa pochází ze Středomoří. Chutnala našim předkům už před cca 3000 lety a první záznamy o ní pocházejí z Babylonie. Známá byla červená řepa i v antickém Řecku. Přestože staří Řekové využívali pouze listy rostliny, kořene červené řepy si také velmi vážili a dokonce jej nabídli jako vzácný pokrm bohu Slunce Apollónovi v chrámu v Delfách. Rovněž vyvažovali váhu kořene stříbrem. Slavný starořecký lékař Hippokrates používal listů červené řepy pro ošetřování ran.
Díky Římské říši se červená řepa dostala až do Evropy
Také ve starověkém Římě měla červená řepa své stálé místo, a to jak v lékařství, tak v kuchyni. Zatímco v medicíně Římané používali kořen červené řepy především jako prostředek k léčbě horečky anebo jako projímadlo, v kuchyni byla červená řepa využívána například do vývarů, salátů a dalších pokrmů. Dokladem toho jsou dochované recepty, jejichž autorem je slavný starořímský gurmán Apicius. Díky významu Římské říše se červená řepa postupně rozšířila i do Evropy. Červená řepa byla původně podobná mrkvi: měla dlouhý kořen. Moderní tvary červené řepy, jak ji známe dnes, se objevily v 16. a 17. století v Itálii a Německu. Během několika staletí se červená řepa stala velmi populární po celém území Evropy. Své pevné místo získala pak zejména ve středo a východoevropské kuchyni.
Červená řepa a zdraví
Co červená řepa obsahuje?
Červená řepa má mimořádně pozitivní účinky na lidské zdraví. Považuje se také za jeden z nejvýznamnějších přírodních prostředků v prevenci rakoviny a jako výborný podpůrný prostředek v boji s již propuknuvším onemocněním. Během chemoterapie pak podporuje regeneraci organismu a přispívá i k obnově poškozených buněk. A proč je spojení červená řepa a zdraví tak výjimečné? Červená řepa obsahuje poměrně velké množství vitamínu C, vitamínů skupiny B, vitamín E, provitamín A a vitamín K. Z minerálů je v červené řepě obsažen hlavně draslík, hořčík, fosfor, vápník, železo, sodík, mangan, zinek a křemík a dále vzácné stopové prvky rubidium a cezium.
Červená řepa je velmi bohatá také na bílkoviny a vlákninu. Na zeleninu obsahuje také poměrně vysoké množství cukru, takže opatrní by měli být s její konzumací diabetici. Střídmost se doporučuje také lidem, kteří mají močové kameny: červená řepa má v sobě kyselinu šťavelovou. Dále obsahuje zdraví prospěšnou kyselinu jablečnou, vinnou, citronovou a kyselinu listovou (vitamín B9). Pektin pak snižuje hladinu cholesterolu v krvi a betain působí na pevnost věnčitých tepen a kapilár a má antisklerotické účinky.
Křemík a kyselina listová pro pro krásu a udržení mládí
Červená řepa je bohatým zdrojem křemíku, kterému se říká „minerál krásy“. Významně se podílí na tvorbě a pevnosti vazivových tkání a kostí, pružnosti a celkovém zdraví cév a také „má na svědomí“ pevnost a pružnost pokožky. Přispívá také k pevným nehtům a vlasům. Významně podporuje regeneraci organismu, proto se považuje za minerál, který zpomaluje stárnutí. K tomu přispívá také vysoký obsah kyseliny listové v červené řepě, která má navíc vliv na reprodukci buněk a je nazývána „vitamínem mládí“. Je doporučována také těhotným ženám jako ochrana proti deformacím plodu.
Jak červená řepa dále pomáhá?
Červená řepa má nejvyšší obsah železa a mědi ze všech známých druhů zelenin, takže je účinným prostředkem k léčbě poruch krvetvorby. Betacyanin je pigment, díky kterému získává červená řepa svou barvu, má také protinádorové účinky a je antioxidantem se silným účinkem. Vitamíny, minerály a další látky, obsažené v červené řepě, působí detoxikačně, regenerují organismus, zlepšují zrak. Mají také vynikající vliv na posílení imunitního systému, čímž vylepšují a léčí alergie, revmatismus i například mykózy. Červená řepa dále povzbuzuje trávení, ochraňuje játra, působí močopudně. Je skvělým pomocníkem při hubnutí.
Nejen kořen červené řepy je výživný a vhodný k jídlu
Zatímco většinou je červená řepa pěstována pro její kořen neboli bulvu, stejně vhodné ke konzumaci jsou také její listy, které vyrůstají z horní části bulvy do tvaru růžice a mají načervenalou barvu. Obsahují stejné živiny, jako bulva červené řepy, mají však vyšší obsah vitamínu C, než kořen. Obsah vlákniny je v nich však nižší.
Kvas z červené řepy podle starého ruského receptu se považuje za zázrak pro tělo
Kvas z červené řepy, vyrobený podle starého ruského receptu, se považuje za velmi silný lék. Využívá se dokonce v některých ruských nemocnicích jako doplněk léčby. Vyrobíme si ho tak, že do třílitrové skleněné nebo kameninové nádoby nakrájíme cca 700 gramů oloupané červené řepy. Přidáme 100 gramů rozinek, 200 gramů bílého nebo hnědého cukru, 2 polévkové lžíce mouky anebo 2 kousky staršího žitného anebo tmavého chleba. Zalijeme převařenou a vychlazenou vodou, můžete přidat pro podporu kvašení i nálev z kysaného zelí. Nádobu uzavřemě víčkem s dírkami anebo gázou a na teplém místě necháme týden „zrát“. Dvakrát denně kvas promícháme a odebereme pěnu. Po týdnu nálev přecedíme přes čistou gázu. Pak již uchováváme kvas v chladu! Užíváme 3 až 4 polévkové lžíce 3 x denně před jídlem. Až využíváme celou dávku, 3 měsíce si dáme přestávku a opět celou kúru zopakujeme. Poté ještě jednou opět po tříměsíční pauze. Po roce tak budeme mít zcela detoxikovaný organismus, vyčištěna játra, střeva i ledviny a zregenerované celé tělo. Kvas by však podle některých zdrojů neměli používat lidé trpící dnou, potížemi s trávením anebo závažnější problémy s ledvinami.
Pěstování červené řepy
Vhodné místo pro výsadbu červené řepy
Jak pěstovat červenou řepu? Není to nic složitého. Červená řepa je poměrně nenáročná rostlina. Vyhovují jí středně těžké půdy, bohaté na živiny a vláhu. Dobře snáší i přímé slunce. Neměla by se sázet do čerstvě hnojené a kyselé anebo štěrkovité země. Vysévá se od konce dubna přibližně do června, a to zejména kvůli tomu, abychom předešli nežádoucímu vybíhání do květů kvůli nízkým teplotám. Můžeme zasít i později, červená řepa má pak menší bulvy, které jsou křehčí, chutnější a vhodnější k přímé konzumaci. Pokud jsme se rozhodli pro smíšenou výsadbu, červená řepa by se neměla kombinovat s bramborami anebo pórkem. Pro červenou řepu jsou lepšími sousedy kedlubny, okurky, salát, cibule, řepka anebo saturejka.
Červená řepa: jak sázet?
Červenou řepu vyséváme asi 3 až 4 centimetry hluboko a do řádků, které jsou od sebe vzdáleny zhruba 30 centimetrů. Poté, co rostlinky vzejdou a mají 2 až 3 lístky, je třeba je protrhat na vzdálenost 10 až 15 centimetrů. Sazenice totiž potřebují dostatečnou vzdálenost, aby bulvy červené řepy nebyly malé a deformované kvůli nedostatečnému prostoru. Pokud však chceme sklízet malé bulvy například pro konzervaci, můžeme zvolit menší vzdálenost, přibližně okolo 7 centimetrů. Vegetační období červené řepy je mezi 60 a 120 dny dle odrůdy.
Jak si předpěstovat sazenice červené řepy?
Je možné si předpěstovat sazenice červené řepy svépomocí. Získáme je tak, že v únoru vysadíme červenou řepu například do květináčů. Jakmile ze semen vzešlé rostlinky dorostou výšky 5 centimetrů, je čas přemístit je ven. Sazeničky červené řepy vysazujeme do řádků, vzdálených od sebe zhruba 25 centimetrů a posléze se v řádku jednotí na vzdálenost okolo 10 centimetrů. Takto vysazená řepa je vhodná ke sklizni již na přelomu května a června.
Péče o červenou řepu
Červená řepa potřebuje stejně jako kterákoliv jiná rostlina pečlivé odplevelení a dostatečné zkypřování půdy. Nezapomínejme ji tedy pravidelně okopávat a v období, kdy klíčí a tvoří se bulvy, také dostatečně zalévat. Zálivka je závislá na počasí. Pokud je počasí deštivé, červená řepa zálivku nepotřebuje, vystačí si s vodou ze srážek. Pokud je sucho, bez zálivky se neobejde. Vždy je třeba znát míru. Pokud červená řepa během vegetace trpí suchem, bulvy jsou malé a dřevnaté, pokud je naopak vláhy nadbytek, kořeny červené řepy popraskají.Vhodné je provést mulčování.
Hnojení červené řepy
Pokud chceme podpořit růst řepné bulvy, je možné ji přihnojovat. Nevhodná jsou však organická hnojiva. Ty způsobují hromadění dusičnanů v bulvách červené řepy. Živiny můžeme v průběhu vegetace doplnit raději prostřednictví hnojení komplexním hnojivem s mikroprvky, nejlépe s bórem anebo ledkem amonným s vápencem. Nejen, že vyrostou kvalitnější a větší bulvy, ale kvalitně vyživovaná červená řepa se lépe ubrání chorobám a škůdcům, které ji mohou napadnout.
Červená řepa: sklízet je třeba opatrně!
Ačkoliv je červená řepa odolná rostlina, při sklizni je nutná velká opatrnost. Vždy se vyrývá celá červená řepa, tedy včetně bulvy. Je přitom nutné dávat pozor, abychom bulvu nepoškodili. Červená řepa, kterou jsme zaseli v květnu, se může sklízet už od července. Jestliže plánujeme červenou řepu pro zimní uskladnění, vysazujeme ji až v polovině července a ponecháme ji na záhonu až do října. Vždy je však třeba sklidit červenou řepu před prvními mrazy.
Uskladnění červené řepy: čím starší, tím lepší
Nať nikdy neodřezáváme, ale odkroutíme ji přibližně tři centimetry nad bulvou, aby se červené řepě nepoškodilo tzv. srdíčko. Bulvu očistíme a pokud je vlhká, osušíme. Uložíme ji do chladné místnosti a do vlhkého písku. Ideálním místem je sklep, kam se nedostane mráz. Dobře uskladněná červená řepa by měla vydržet až do jara následujícího roku. Je vhodné bulvy pravidelně prohlížet. Červená řepa se vyznačuje jednou zajímavou vlastností: zatímco u většiny ostatních druhů zeleniny obsah vitamínů během skladování klesá, u červené řepy je to zcela opačně. Čím déle uplyne od sklizně, tím více má vitamínů. Podle výsledků výzkumů se u červené řepy skladované zhruba půl roku zdvojnásobilo množství vitamínu C. Malé bulvy červené řepy se mohou zmrazit. Předtím je třeba je očistit, povařit, oloupat. Vychladlou červenou řepu nakrájíme a uložíme v plastových boxech anebo sáčcích do mrazničky, kde by měla vydržet až půl roku. Čerstvá červená řepa vydrží v chladničce ve speciálním boxu na zeleninu asi 14 dnů.
Nemoci a škůdci červené řepy
Proti houbě pomůže borax
I když je červená řepa odolnou rostlinou a úsloví „zdravý jako řípa“ je dostatečně výmluvé, přesto existují choroby, typické pro tuto rostlinu. Jednou z nich je plíseň řepná. Napadené listy postupně žloutnou, jejich okraje se svinují dolů a na spodní části se objevuje šedofialový povlak houby. Dochází k poklesu výnosu bulev i semen. Častým problémem červené řepy je černá skvrnitost a praskání slupky, kterými se projevuje srdéčková hniloba. Zemědělci doporučují aplikovat borax v roztoku, který se připravuje ze dvou dávek boraxu, odměřených na špičce nože a 5 litrů vody. Připraveným roztokem se červená řepa zalévá.
Choroby červené řepy podporuje sucho i vlhko
Horké a suché počasí snižuje odolnost rostlin, které snadněji podléhají padlí řepnému. Od poloviny léta se objevují na horní straně listů moučnaté povlaky, způsobené houbou. Silněji napadené listy žloutnou a odumírají. Velmi nebezpečná je spála řepy. Napadá klíčky a klíčící rostliny, způsobuje hnilobu kořínků. Houboví původci nemoci přežívají v půdě na zbytcích rostlin, zejména kořenů. Někteří původci jsou přenosní semenem. Ochranou je aspoň pětiletý odstup v pěstování hostitelských rostlin na jednom místě a moření osiva vhodnými fungicidním přípravky. Nemoc podporuje nadměrná vlhkost. Virové mírné žloutnutí řepy a virová žloutenka řepy se poměrně často vyskytují i najednou a způsobují žloutnutí a křehnutí listů. Listy napadá také virová mozaika řepy. Přenašeči těchto chorob jsou zejména mšice.
Škůdci červené řepy
Ke známým škůdcům červené řepy patří mšice, které vysávají šťávu z listů a přenášejí nemoci. Dále je to květilka řepná, ta vykusuje dužinu listů. Listy chutnají také zavíječi řepnému, dřepčíkům a dlouháči plevovému. Rýhonosec řepný napadá jak listy, tak i bulvy řepy stejně, jako maločlenec čárkovitý.
Diskuse k článku