Psinka - vážné psí onemocnění, před kterým může vašemu psovi zachránit život očkování
Pravděpodobně každý, kdo má doma psa, jej bere jako právoplatného člena rodiny, udělal by pro něj první poslední a neumí si představit mnoho horších situací, než když pejsek onemocní. I takové věci se však bohužel stávají a akutních psích nemocí, které mohou naše čtyřnohé kamarády postihnout, existuje celá řada. Nejjistější je proto navštívit veterináře okamžitě poté, co zpozorujete u pejska nezvyklé chování nebo si všimnete čehokoliv neobvyklého, ať už jde o vyrážku, zvýšenou únavu nebo třeba častější močení či nechuť k jídlu.
Obecně platí, že čím dříve je onemocnění odhaleno, tím větší je šance na uzdravení. Předpokladem pro včasné odhalení nemoci je nejen pozorování možných příznaků, ale především dobré povědomí o tom, jaké nemoci se mezi pejsky mohou vyskytnout a jak vypadá jejich průběh. Dobré je také proti některým nemocem vašeho pejska nechat očkovat. Jednou z nich je psinka, akutní a nakažlivé onemocnění.
Co je psinka?
Psinka je nemoc, které se někdy říká také psí spalničky. Je vysoce nakažlivá a mnohdy bohužel smrtelná. Pokud pes nemoc přežije, často mu zůstanou trvalé následky v podobě deformovaných zubů, nervových tiků či náchylnosti k epileptickým záchvatům. Léčba je po propuknutí nemoci těžká a mnohdy neúčinná - poté, co psinka naplno propukne bývá většinou již pozdě na vakcinaci.
Onemocnění způsobuje RNA virus z čeledi paramixovirů, který je blízký viru spalniček. Virus napadá různé buňky v těle zvířete. Přenáší se kapénkami a přímým kontaktem nakažených zvířat. Psinka se může vyskytovat v několika formách, a to podle typu tkáně, která je virem zasažena – psinka střevní, kožní, nervová nebo plicní.
Psinka byla do Evropy zavlečena z Ameriky a poprvé ji popsal Francouz Henri Carré roku 1905. Vakcína byla vyvinuta o 45 let později. Nutno říci, že psinka není nemoc pouze psí, ale týká se také fretek nebo lišek. Přesto, že v dnešní době je očkování proti této nemoci běžné, zůstává psinka stále jednou z nejvíce rozšířených vážných nemocí psů a čas od času vypukne velká epidemie psinky.
Očkování sice povinné není, nicméně se rozhodně vyplatí investovat několik set korun, které mohou později zachránit vašemu pejskovi život. Psinka není pro člověka nakažlivá.
Příznaky psinky
Z počátku psinka působí nevinně, první příznaky vypadají jako obyčejná chřipka, která se ani u psů příliš neliší od té lidské. Pes má nejprve kašel, slzí mu oči, teče mu z nosu, ztratí chuť k jídlu a je stále unavený a ospalý. Objevovat se začnou také vřídky vyplněné infekční tekutinou.
U silných a zdravých psů nemoc mnohdy proběhne tak, že si ani ničeho nevšimnete a pes se z toho sám dostane. U starších psů, zvířat s oslabenou imunitou nebo štěňat to však mnohdy tak dobře nekončí - pokud k rychlé imunitní reakci nedojde, dochází k agresivnímu napadení virem, kdy virová infekce postihne hned několik tělních systémů, což může vést až k smrti psa.
Jak se pes psinkou nakazí?
Psinka se šíří tělními tekutinami, tedy slinami, močí, exkrementy nebo výtokem z nosu či očí. Infikovaný virus z těla pes vylučuje po různě dlouhé době - některý okamžitě po týdnu, jiný třeba až po dvou měsících.
Psinkou se pes může nakazit na ulici, v parku nebo kdekoliv, kde se předtím pohyboval nemocný pes, případně i v domácnosti či na zahradě, kam může být virus zavlečen na obuvi či oblečení.
Často psinku šíří dále psi, kteří jsou její nositelé, ale u nich samotných díky silné imunitě nemoc nepropukla.
Psinka - 4 druhy nemoci
Psinka existuje v různých formách, podle toho, které orgány postihuje. Průběh psinky je rozdílný když postihne plíce nebo kůži, jinak vypadá, když napadne nervovou soustavu, jinak když střeva. Každá forma psinky se může vyskytovat samostatně, ale není výjimka ani to, když jedna forma přechází v druhou.
Psinka má 4 základní formy - plicní, střevní, kožní a nervovou. U všech forem však psinka zpravidla začíná únavou, ztrátou chuti k jídlu, zvýšenou teplotou, případně i třesem nebo nevrlostí.
U plicní formy nastanou hlavní příznaky psinky v podobě zánětu dýchacích cest, kdy pes trpí výtokem z nosu, často si jej tře tlapkami. Později se výtok stává hlenovitý, až hnisavý, s příměsí krve, a pak následuje kašel značící zánět hrtanu a průdušek, který může přejít až v zápal plic. Současně jsou postiženy také oči, kde se objeví zánět spojivek.
Při střevní formě vypadají příznaky psinky jako zánět hltanu, mandlí, žaludku i střev. Pes zvrací, má průjem, často s příměsí krve.
Nervová forma se projeví příznaky psinky v podobě tiků, neboli záškubů, které mohou v silnější formě připomínat až epileptické záchvaty. Nervová psinka v nejhorších případech končí ochrnutím, případně smrtí zvířete.
Jak psa před psinkou chránit?
Jelikož se psinka šíří tělesnými tekutinami, které jsou mnohdy neviditelné, a nositelem viru mohou být i psi, u kterých nemoc nepropukla a nemají tedy žádné viditelné příznaky, není možné zamezit tomu, aby pes přišel do kontaktu s nákazou - ta může být kdekoliv. Izolovat psa od všech možných situací i míst, kde by se mohl nakazit, není reálné.
V případě, že psinka naplno propukne a příznaky psinky se rozjedou, je jen malá šance na úspěšné kompletní uzdravení bez trvalých následků.
A proto je jediným možným a spolehlivým řešením prevence, tedy včasné očkování, které je nejlepší provádět do 8. týdne věku štěněte. Pokud je váš pejsek starší, poraďte se se svým veterinářem, jaký je další možný postup, abyste riziko nákazy psinkou minimalizovali.
Napsat komentář: Psinka - vážné psí onemocnění, před kterým může vašemu psovi zachránit život očkování
RE: Psinka - vážné psí onemocnění, před kterým může vašemu psovi zachránit život očkování