Vzteklina: V Česku není běžná, dávejte si ale pozor na dovolené v zahraničí

Vzteklina je virové onemocnění, které se vyskytuje téměř po celém světě a postihuje jak lidi, tak i savce žijící ve volné přírodě či na ulici. Toto onemocnění se nemusí projevit hned, mnohdy má i několikaměsíční inkubační dobu, ve většině případech však končí smrtí. Pokud žijete v České republice, nemusíte mít strach, výskyt vztekliny v této zemi je minimální. Pokud se ale chystáte na exotickou dovolenou do zahraničí, nenechávejte svůj život náhodě a nechte se raději očkovat.

Je všeobecně známo, že vzteklina je jedna z velmi nebezpečných infekcí, která se nedá vyléčit. Ročně na tuto nemoc zemře přibližně 50 000 lidí po celém světě. Většina těchto postižených osob pochází z Afriky, Asie a východní Evropy, kde jsou hlavní příčinou nemoci volně žijící zvířata, která se nedávají očkovat. U nás v Česku se ale nemusíme až tak obávat, Česká republika totiž v roce 2004 splnila velmi přísná kritéria OIE pro přiznání statutu nákazy prostého státu.

Ve vzácných případech byl ve světě zdokumentován i přenos vztekliny na člověka, který nezpůsobila zvířata. Nakažení podstoupili například transplantaci rohovky, ledvin a jater. Dalším vzácným případem je přenos vztekliny z člověka na člověka – a to například polibkem, pohlavním stykem či kojením.

Možná si říkáte, že člověka nakaženého vzteklinou poznáte snadno - mýlíte se. Toto onemocnění se může, ale i nemusí projevit hned - běžná inkubační doba se pohybuje okolo 1 - 3 měsíců po nákaze. Ve vzácných případech lze příznaky zpozorovat i po roce.

Příznaky vztekliny - z počátku může vzteklina vypadat jako klasická chřipka

První příznaky vztekliny nejsou nijak závažné - na první pohled si možná budete myslet, že máte klasickou chřipku, při které pocítíte následující projevy - bolest hlavy, zvýšenou teplotu, únavu, nechuť k jídlu a zvracení. A právě v tuto chvíli byste měli zpozornět a popřemýšlet nad tím, zda jste se na dovolené nedostali do styku s volně žijícími zvířaty. Nemusí to být nijak zvláštní kontakt, stačí olíznutí otevřené rány či obyčejné škrábnutí.

Tyto problémy se postupem času budou stupňovat a přijdou na řadu už ty závažnější, které vám dají jasně najevo, že se jedná o vzteklinu. Mezi nejtypičtější příznaky vztekliny patří například pěna z úst, která je způsobena zvýšenou tvorbou slin, agresivita, částečné ochrnutí různých částí těla a myšlenky, které by zdravého člověka nikdy nenapadly.

Vzteklina: V případě styku s postiženým zvířetem okamžitě vyhledejte lékaře

Pokud okamžitě po styku s nakaženým zvířatem vyhledáte lékaře, máte vyhráno. Ošetřující lékař ránu vyčistí, vydezinfikuje, ošetří a zkontroluje, zda je postižený očkován proti tetanu. Co se bude dít dále, už závisí jen na ošetřujícím lékaři, který se musí řídit podle určitých pravidel.

• Ošetřující lékař musí brát v potaz to, zda byl útok zvířete vyprovokován či naopak.
• Lékař by měl vědět, jaké zvíře zranění způsobilo. Ne všechna zvířata totiž mohou být nakažena virem vztekliny – například ptáci.
• V případě, že se jedná o psa či jiného domácího mazlíčka, měl by lékař zkontrolovat jeho očkování.

Očkování proti vzteklině známe už od roku 1885

Za záchranu většiny životů může Louis Pasteurem a Émil Rouxen. Tito dva pánové objevili v roce 1885 látku, která měla základ v sušené nervové tkáni nakažených králíků. Postupem času se na trhu objevily modernější očkovací vakcíny, které mají základ diploidních buněk.

Pokud se rozhodnete pro očkování proti vzteklině, neutratíte nijak závratnou částku. Samotná cena začíná na 400 korunách a podává se ve 3 dávkách v určitém časovém rozestupu. Na první dávku se musíte dostavit ve vámi či lékařem zvolený den, druhou dávku obdržíte za 7 dní po prvním očkování a úplně poslední dávku obdržíte za 28 dní po první dávce. V určitých případech lze třetí dávku aplikovat i po 21 dnech od první dávky, to vše ale záleží na lékaři, který vám bude očkování proti vzteklině provádět.