Nejvyšší čas vyrazit na šípky. Účinně léčí nachlazení i virózy

Sběr šípků má dlouhou tradici, jejich zbytky byly nalezeny dokonce i v kolových stavbách z mladší doby kamenné ve Švýcarsku. Lidé hojně sbírali šípky především za druhé světové války, v dnešní době nejsou příliš ceněny. Jejich hodnota coby doplňkové stravy je však vysoká..

Šípky jako bohatá domácí lékárna

Šípky obsahují 500 až 1800 miligramů vitamínu C ve 100 gramech dužniny, dále vitamíny skupiny B, vitamín K, provitamín A, kyselinu citrónovou, cukry, pektiny, flavonoidy, rostlinná barviva, silice, třísloviny a mnoho minerálních látek a slizy. Působí proti jarní únavě, křehkosti cév, zvyšují odolnost organismu a příznivě ovlivňují trávení. Jsou pochopitelně skvělou volbou při nachlazení, rýmě nebo respiračních onemocněních. Šípky dokonce patří jeden z nejúčinnějších přírodních prostředků proti chřipce. Ať už čaj nebo sirup je však nutné z nich připravovat za studena, v opačném případě by se zničil cenný vitamín C.

Nejsou šípky jako šípky

Když se řekne šípek, každý si hned představí růži šípkovou. Rod růží je však velmi početný a rozmanitý. Pro sběr šípků je ale růže šípková nejdůležitější, jednak pro velké rozšíření a také pro bohatou plodnost keřů. Dalšími druhy s jedlými šípky jsou růže křovištní s bílými až světle růžovými květy a růže vogéská. Pokud při procházce narazíte na růži s chlupatými listy, jedná se o růži kožolistou, která bohatě plodí a má také jedlé šípky. Za teplých podzimů, v říjnu až prosinci můžete na růžových keřích vedle zralých plodů najít současně i květy – typicky u růže vinné nebo růže jablíčkové. Keře těchto dvou druhů jsou dosti trnité a mají lepivé šípky. Právě růže jablíčková se v dřívějších dobách hojně pěstovala v zahradách. Jedná se o druh pyšnící se velikými chuťově výbornými šípky a bohatou dužninou, ze které je výborná zavařenina.

V parcích se pak často objevuje růže svraskalá, která se pěstuje pro své krásné velké květy a neobvyklé šípky. Chuťově i obsahem vitamínu C však nejsou tak cenné jako šípky růže šípkové. A rozhodně zajímavá je i růže převislá. Má obrovské množství vitamínu C, uvádí se, že až jednou tolik, co klasická růže šípková.

Sbírají se šípky pevné nebo přemrzlé?

Aby se v šípkách zachovalo co nejvíce vitamínu C, je zapotřebí dodržovat určitá pravidla při sběru, uskladnění a zpracování. Šípky je nutné trhat dobře zralé. Přezrálé, nezralé, rozměklé a namrzlé šípky nesbírejte. Šípky rozhodně nikdy nesbírejte do igelitových sáčků, vždy jen pro vzdušného košíku, předejdete tak vzniku houbových chorob. Čerstvé šípky skladujte v tenkých vrstvách v suchých a temných místnostech při teplotě 1 až 5 °C, maximálně dva týdny. 

Pokud chcete šípky skladovat delší čas, nabízí se možnost sušení – ideálně v sušičce či troubě. Usušené šípky uchovávejte v uzavřených nádobách v chladnu a temnu. Před zpracováním není dobré je rozmačkávat, ale postačí je jen nalousknout. Pokud už jste sezónu šípků propásli a na růžových keřích jsou jen namrzlé, znehodnocené šípky, nezoufejte. Právě tyto plody a také šípková marmeláda se používají na přípravu šípkové omáčky, které se říká „hečepeče“ a která je výborná ke zvěřině. 

Šípky v kuchyni a k jídlu

Možností, jak šípky využít, je nepřeberné množství. Připravují se z nich čaje, sirupy, džusy, rosoly, protlaky, polévky, omáčky ke zvěřině a také likéry a vína. Využívat můžeme dokonce i korunní plátky k přípravě medu, sirupu či zavařeniny, které působí proti horečkám. Na Dálném východě se pojídají dokonce i mladé výhonky jako salát ochucený olejem, octem, solí a pepřem.

Naším tradičním receptem je šípková omáčka, která se podává ke zvěřině, přičemž její příprava je velmi jednoduchá. Svaříme 0,125 l bílého vína s trochou hřebíčku a lžící cukru a přidáme do něj tři lžíce rajčatového a šípkového protlaku (ten získáme tak, že důkladně očištěné a překrájené šípky uvaříme v troše vody do měkka a prolisujeme). Přidáme pár kapek citrónové šťávy, mírně osolíme, opepříme, zalijeme 0,125 l smetany a zlehka povaříme. Na závěr nezapomeneme vyndat hřebíček a omáčka je hotová. 

Autor článku: Monika Poledníková