Jeřabiny jako léčivo i netradiční pochoutka. Nasbírejte si čerstvé plody a připravte si z nich domácí dobroty
Jeřabiny rostou naprosto všude. Okolo prašných cest, polí i podél silnic. Většinou však zůstávají zcela bez povšimnutí. Málokdo tuší, jak velkou pochoutkou jeřabiny vůbec jsou. Přitom se z nich dá připravit skvělý džem, omáčka, kompot, víno nebo dokonce destilát. Sezóna teprve začíná, času vyzkoušet si, v jaké formě vám jeřabiny budou nejvíce vyhovovat, máte tedy dost.
Jeřabiny jsou nejen pochoutkou, ale také cenným přírodním lékem. Pravidelná konzumace jeřabin posiluje obranyschopnost organismu a stimuluje produkci žaludečních šťáv. Našemu organismu zkrátka prospívá.
Jeřabiny si poradí s mnohými zdravotními obtížemi
Čerstvé jeřabiny můžeme využít například pomazánku nebo na netradiční domácí povidla. Sušené jsou pak vhodné na čaj, který pomáhá při nechutenství a žaludečních neurózách. A čaj z listů zase pomáhá při chrapotu a posiluje hlasivky. Plody jeřábu ptačího, tedy jeřabiny, se sbírají zhruba od poloviny srpna do poloviny listopadu. Po sběru se pak suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci. Případně můžete pro tento krok využít i umělé teplo. Tedy troubu nebo ještě lépe, sušičku. Jeřabiny obsahují organické kyseliny (například kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citrónovou a jiné), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamín C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům. Co se zdravotních účinků týče, působí jeřabiny mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev. Osvědčily se rovněž i při zánětech horních cest dýchacích.
Odstraňte z těla škodlivé látky a nastartuje svůj imunitní systém pomocí metody naturopatie
Máte rádi brusinky? Pěstování brusinek krok za krokem
Hřib žlutomasý neboli hřib babka – sběr zvládnete i jako houbařský začátečník
Jeřabiny na talíři
Jeřabinový mošt
Přísady:
- 1 kg drtě z jeřabiny
- 300 ml vody
Příprava:
Na 1 kilogram rozdrcených plodů nalijeme 300 mililitrů vody a směs necháme půl dne uležet. Potom drť přecedíme a šťávu necháme sedimentovat. Čirou, bez kalu a částí usazených na dně nádoby zředíme vodou v poměru 1:1 a přisladíme cukrem (150 g na litr). Moštem naplněné láhve sterilujeme při teplotě 75–80 °C, a to 10–15 minut.
Jeřabinová marmeláda
Přísady:
- 500 g očištěné jeřabiny
- 500 g třtinového cukru
- 10 hřebíčků
- kousek skořice
- 10 g citrónového pektinu
Příprava:
Jeřabiny dáme do hrnce, přidáme jednu lžíci vody a přikryjeme pokličkou. Dusíme asi patnáct minut. Přidáme polovinu cukru a citrónový pektin. Znovu přivedeme k varu, vsypeme i zbývající cukr a povaříme ještě dalších pět minut. Odstraníme koření a ještě horkou marmeládu plníme do čistých předehřátých sklenic. Ihned zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru.
Jeřabinové brusinky
Přísady:
- 2 kg jeřabiny
- skořice
- 1 vanilkový cukr
- 2 hřebíčky
- ½ hvězdičky badyánu
- 1 citrón (kolečka)
- 1,4 kg třtinového cukru
- 100 ml rumu
Příprava:
Ovoce bez stopek promícháme se skořicí a vanilkovým cukrem. Přidáme hřebíčky, badyán a nasekáme pár koleček citrónu. Vše nasypeme na hluboký plech a zasypeme třtinovým cukrem. Necháme v troubě 30 minut probublávat. Směs zalijeme rumem a sterilovat se již nemusí.
Domácí jeřabinka
Přísady:
- 500 g jeřabin
- 1 l vodky
- 400 g cukru
- 250 ml vody
Příprava:
Jeřabiny nejprve důkladně očistíme. Omyjeme je pod tekoucí vodou a necháme okapat. Následně je dáme do větší nádoby, ve které je rozdrtíme. Drť pak nasypeme do čisté, vysterilizované lahve a zalijeme je vodkou. Láhev uzavřeme a následující měsíc je necháme stát na okenním parapetu. Na straně, kam svítí slunce. Po měsíci obsah lahve scedíme přes plátno. K obsahu přidáme hustý sirup, který jsme si předem připravili z cukru a vody. Sirup musí být dokonale vychlazený. Celou směs následně promícháme a nalijeme do čistých, vysterilizovaných, lahví. Dobře je uzavřeme a necháme ideálně měsíc, lépe třeba tři měsíce, uležet.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku
Petr