Nejoblíbenější svatební zvyky a tradice
Svatba patří k nejdůležitějším mezníkům v našem životě. Řadíme ji do takzvaných „rituálů přechodu“, kam patří tak významné události jako porod, pohřeb nebo právě svatba. Přesto, že dnes v naší moderní době se na tento rituál mnohdy díváme skrz prsty, případně jej odmítáme úplně a tvrdíme, že žádný papír k životu nepotřebujeme, zkusme si připomenout, jaké jsou svatební zvyky a tradice a proč se dodržují.
Svatba jako rituál
Každý rituál přechodu má dvě fáze. Tou první je oddělení, opuštění dosavadního způsobu života. Tou druhou je přijetí nového. Svatba znamená opuštění stávající rodiny, kam člověk patřil celý svůj dosavadní život. Opuštění rodiny by mělo provázet poděkování rodičům za výchovu a ochranu v dětství. Úkolem rodičů je připravit své dítě na odchod do svého nového života v nové rodině.
Fáze přijetí znamená to, že přijmeme jiného člověka do svého osobního a intimního světa a zároveň přijmeme zodpovědnost za novou rodinu a za novou bytost, která se do této nové rodiny narodí. Od této chvíle již člověk nikdy nebude jen „Já“., jako tomu bylo po celý jeho dosavadní život, ale své „Já“ bude vyjadřovat prostřednictvím společného „My“. A to není malý rozdíl ve vnímání světa. Je to rozdíl naprosto zásadní a každý by na něj měl být připraven a srozuměn s tím, co to znamená, než podstoupí tento krásný rituál, který nazýváme svatba.
Kdo se rozhodl, že svůj život spojí s druhým člověkem, přeje si, aby mu manželství vydrželo celý život, aby bylo plné lásky, šťastné a naplněné. A svatební obřad je toho začátkem. Proto si každý přeje mít svatbu vydařenou, takovou, která dva jedince povede na cestu společného a trvalého štěstí. Zřejmě proto provází svatbu a její přípravy značné množství pověr, zvyků a tradic, které mají napomoci k tomu, aby manželství skutečně šťastné bylo. A my se nyní podíváme blíže na některé svatební tradice a zvyky, které celý svatební rituál provází odnepaměti.
Svatební zvyky provázející svatební přípravy
- Svatební šaty – jsou důležitou součástí svatby. Dle zvyklostí by je ženich neměl před svatbou vidět, aby se nestalo neštěstí. Nevěsta by si šaty rozhodně neměla sama šít, neboť si zašívá cestu ke štěstí.
- Závoj – tradiční součást oděvu, symbol neposkvrněnosti. Dnes spíše slouží jako tradiční doplněk nevěstina účesu.
- Podvazek – podle svatební tradice by měl být modrý nebo by měl mít alespoň modrou krajku nebo mašličku. Modrá barva je symbolem čistoty, nevinnosti a věrnosti. Při svatební veselce může nevěsta svůj podvazek házet nebo se může konat jeho dražba.
- Motýlek nepatří nikdy ke svatebnímu oděvu ženicha. Mohl by nevěstě uletět.
- Něco nového – nevěsta by měla mít na sobě něco, co bude symbolizovat nový začátek.
- Něco půjčeného – ale pozor – jen od veselého a šťastného člověka, přináší štěstí.
- Něco starého – nejlépe rodinný šperk, který se dědí, je symbolem zachování rodinné tradice, a také jako symbol toho, že za sebou nechává svůj starý, dosavadní život.
- Střevíček nevěsty - tam si může nevěsta vložit minci, jako symbol hojnosti v manželství.
- Šaty družiček – měly by být podobné co nejvíce těm nevěstiným. Podle svatební tradice by se totiž mohli objevit duchové, kteří by chtěli nevěstě uškodit. Mladé družičky mají odlákat jejich pozornost od nevěsty.
Svatební zvyky v den svatby
- Děkování rodičům – snoubenci by měli společně poděkovat rodičům za vše, co od nich do života dostali. Mohou dostat dort a maminky určitě kytici.
- Rámus a hluk cestou k oltáři – ten se dělal vždy pomocí plechovek přivázaných za vozy či automobily, dnes se převážně troubí klaksony. To má odlákat zlé duchy.
Svatební tradice v obřadní síni
- Svatební kytice – tu by nevěsta měla spatřit až v den svatby, předat by ji měl ženich. To samozřejmě neznamená, že si ji nemůže sama vybrat. Mezi oblíbené svatební zvyky patří házení kytice mezi nezadané dívky. Ta, která ji chytí, se do roka vdá.
- Svíčka – dle svatební tradice snoubenci dle plamene svíčky v obřadní síni uvidí, jaké jejich manželství bude. Klidný plamen je pozitivní, mihotavý předznamenává bouře a neshody.
- Snubní prstýnky – vyjadřují volbu partnera na celý život.
- Svatební špalír – při opouštění místa obřadu vytvoří svatební hosté mezi sebou uličku - špalír. Novomanželé jím procházejí. Dříve jim v tom svatebčané nenásilně bránili. Tento svatební zvyk má opět symbolizovat překonávání nesnází v manželství.
- Házení rýže nebo květů – rýži, čočku nebo okvětní lístky hází po novomanželích dle svatební tradice svatebčané. To má novomanželům přinést hojnost.
- Košíčky – malé děti by měly mít malé košíčky s květinami, které hází po nevěstě. To má přilákat bohyni plodnosti.
Svatební tradice a zvyky po obřadu
- Svatební dort – je také symbolem plodnosti. Snoubenci krájí dort společně. Kdo má ruku nahoře, ten bude v manželství dle svatební pověry dominantní. Jednu porci dortu si svatebčané zmrazí a sní si ji na oslavu prvního výročí svatby.
- Chomout – může ženich dostat na krk. Jde o lidový zvyk symbolizující svázání manželstvím. Nevěsta dostane bič na znamení toho, kdo bude v manželství držet otěže.
- Koule na nohu – přátelé ženicha mu k noze připevní železnou kouli, zamčenu na zámek. Koule symbolizuje hříchy z mládí, od kterých ho má nevěsta osvobodit tak, že železný řetěz přepiluje.
- Střepy – ty dle svatební tradice nosí novomanželům štěstí. A společným zametáním ukazuje nevěsta se ženichem vůli ke spolupráci.
- Svatební koláčky – jsou tradičním svatebním pokrmem. Avšak pozor, nevěsta by se neměla účastnit jejich pečení, neboť by tím přivodila nouzi.
- Svatební přípitek – tím by každá svatební hostina měla začít. Přípitek pronáší otec nevěsty, případně některý ze svědků.
- Společná polévka – svatební zvyk, bez kterého se hostina neobejde. Novomanželé dostanou jednu polévku s jednou lžící, jsou svázáni k sobě velkým bílým ubrusem a navzájem se krmí. Tento svatební zvyk má důležitou symboliku. Představuje jak rovnost obou manželů, tak „společný krajíc“, z něhož je potřeba brát a dávat rovným dílem.
Žertovné svatební zvyky
Svatbu je možné ozvláštnit a zpestřit některým z oblíbených svatebních žertů. Ty by však měly být zvoleny a provedeny vždy s citem, úměrně situaci a povaze novomanželů. Ne vždy každý žertík dopadne tak, jak bylo zamýšleno a mnohý vtípel může způsobit nepříjemnosti nebo dokonce celou svatbu pokazit. Pokud ale mají snoubenci zábavu tohoto druhu rádi, je možné jim připravit pár žertovných překvapení. Nejoblíbenější žertovné svatební zvyky jsou:
Italská snoubenka
Dívka, která předstírá, že je v jiném stavu, přijde na svatební hostinu a udělá ženichovi srdceryvnou scénu o tom, jak ji podvedl. Bude tvrdit, že jí sliboval sňatek a nakonec ji nechal. Společně s ní přijde i její bratr a bude trvat na tom, aby bylo očištěno jméno jeho sestry. Přítomní svatebčané nakonec musí ženicha vykoupit.
Miminko
Dívka převlečená za chudou otrhanou osobu vezme do náručí panenku v zavinovačce a přijde na svatební hostinu. Tvrdí, že miminko je ženichovo, a že pro něj nemá peníze na jídlo. Vtipnou formou vyláká ze svatebčanů finanční příspěvky a nastrká je do zavinovačky. Před odchodem se rozhodne, že miminko nechá ženichovi, ať se o něj postará sám a dá ho do náručí nevěstě.
Únos nevěsty
Na svatební hostině je unesena nevěsta. Nejčastěji do nějakého blízkého podniku. Ženich pak nevěstu hledá. Jakmile ji najde, musí po nevěstě a únoscích zaplatit útratu, nevěstu vykoupit a odvést zpět na hostinu.
Cikánská věštba
V přestrojení za cikánku může některý ze svatebčanů začít věštit ze skleněné koule, karet nebo z ruky. Jeho předpovědi by měly být vždy pozitivní. Nejlépe se taková zábava vydaří, když je za cikánku převlečena osoba, která zná dobře různá přání, poměry a charakterové vlastnosti toho, komu bude věštit. Za své věštby vybírá od svatebčanů peníze, které potom předá ženichovi a nevěstě.
Diskuse k článku
RE : Nejoblíbenější svatební zvyky a tradice