Techniky pletení košíků z vrbového proutí a pedigu

Košíkářství patří k tradičním řemeslům, která se u nás pěstují po staletí. Díky snaze mnohých o návrat ke kořenům je pletení košíků stále oblíbenější činností. Kromě košíkářů, kteří toto řemeslo pěstují a předávají z generace na generaci, můžeme narazit také na řadu zapálených amatérů, kteří chtějí do tajů této krásné práce proniknout. V současné době je v České republice populární především pletení košíků z vrbového proutí a také z pedigu. Podrobněji se proto zaměříme právě na jednotlivé techniky pletení spojené s těmito materiály.

Materiály používané v košíkářství

V současné době je nejrozšířenější pletení košíků a dalších pletených výrobků především z vrbového proutí a pedigu. Ovšem v minulosti byla situace jiná. Lidé pro pletení používali materiály, které jim byly dostupné a které byly pro pletení alespoň trochu vhodné. Nejčastějším materiálem byla pravděpodobně sláma, která byla dobře dostupná a přitom poddajná. Používala se sláma žitná a pšeničná, a to nejen pro pletení košů, ale také slaměných figurek.

V určité míře se k pletení používaly také kořínky různých stromů – smrků, jedlí, akátů či borovic. Byly pružné a umožňovaly snadné rozštěpení nožem na větší počet tenčích prutů. Košíkáři využívali rovněž šustí z kukuřic, z nich však pletli především rohože či tašky.

Vrbové proutí – příprava, sklizeň a zpracování

Ačkoliv se v tomto článku budeme věnovat primárně samotným technikám pletení, rádi bychom alespoň ve zkratce uvedli základní potřebné informace o samotném materiálu. V závislosti na použité technice a účelu se buď plete z tenkých vrbových proutků, nebo z tzv. šénů. Šény jsou tenké pruty, které se vyrábí naštípáním vrbového proutku. Z jednoho prutu se obvykle vytváří 3 až 4 šény.

Samotná příprava a sklizeň košíkářského proutí je pracnější než samotné pletení. Košíkářské proutí se od běžného vrbového liší, musí být rovně rostlé, bez suků. Pro využití v košíkářském řemesle se sklízí jeden rok staré pruty, které se prut po prutu vyřezávají. Dále se svazují do otepí a tři dny se suší. Vrbové proutí je rovněž třeba zbavit kůry. To je možné začerstva, nebo po mírném vysušení, kdy se namáčí do horké vody. Tím jsou vrbové pruty připravené k samotnému zpracování.

Technika pletení dna koše či košíku

Teď, když už víme základní informace o vrbovém proutí, se můžeme pustit do popisu jednotlivých technik pletení košíků, které se liší v závislosti na pletené části. Ukážeme si nejjednodušší techniky, ačkoliv jich existuje mnohem více.

Nejprve je třeba vytvořit „sluníčko“. K tomu budeme potřebovat 6 prutů. 3 pruty uprostřed nařízneme tak, abychom vytvořeným řezem mohli prostrčit zbylé 3 pruty. Aby se jednotlivé pruty nepohybovaly, je třeba je správně zafixovat. Toho docílíme 2 dalšími malými pruty, které zabodneme do řezu (každý z jedné strany) a všech šest prutů postupně obtočíme tak, až se nám kolem středu vytvoří krásný čtverec v několika řadách. Nyní můžeme jednotlivé pruty rozdělit a vytvořit tak paprsky. Ve výsledku musí základ vypadat jako slunce.

Tyto paprsky je třeba oplétat pomocí dvou prutů s překřížením, přičemž je třeba dbát na ideální rozestupy, utahování a směr. Pruty lze jednoduše nastavovat, nemějte tak strach z jejich krátké délky.

Pletení stěny košíku

Když je dno koše či košíku hotové, přistupuje se k samotnému pletení stěny, které se provádí jinou technikou. V první řadě je třeba vytvořit jakousi klícku, a to tak, že další jednotlivé pruty zastrčíme z obou stran kolem paprsků dna. Po zastrčení je nahoře svážeme provázkem, aby bylo jejich oplétání co nejjednodušší.

Oplétat lze dvěma, třemi i čtyřmi pruty. Popišme si oplétání třemi pruty. Do jednotlivých osnov zasuňte tři pruty se špičkou vedle sebe. Uchopte krajní prut, veďte je přes vedlejší dva zasunuté a vnitřní stranou jej obtočte až vedle dalšího, volného. Opatrně zalomte, tím docílíte toho, že budou opět tři pruty k oplétání vedle sebe. Nyní uchopte druhý prut, který se nyní nachází nejvíce na kraji, opět přeskočte dva zastrčené pruty a opleťte až třetí, volnou osu. Tak můžete pokračovat do doby, než bude celá stěn pletená. Existují pokročilejší techniky pletení košíků, od výpletu plátnovou vazbou přes křížkování či sloupkování.

Další techniky pletení košíků

Popsali jsme si techniky pletení dna a stěny, tedy naprostý základ. Aby však byl košík kompletní, je třeba se naučit i další techniky, minimální pletení zavírky, tedy ohraničení pevné horní hrany košíku, a vyplétání ucha. Košíky však lze rovněž doplnit různými ozdobami, střídat jednotlivé techniky proplétání a vytvořit tak zajímavé vzory apod. To jsou však pokročilé techniky, kterými se zabývají již velmi zkušení odborníci v tomto řemesle.

Pedig – materiál vhodný pro začátečníky

Chtěli byste se košíkářskému řemeslu začít věnovat, ale pletení z vrbového proutí vám přijde příliš náročné? Naprostým začátečníkům doporučujeme začínat s pletením z pedigu. Pedig je jádro výhonů popínavé palmy, neboli ratanu. Snadno se s ním pracuje, je tvárný a pletení s ním nestojí tolik fyzické námahy. Pedig je lépe tvarovatelný a lépe se v ruce drží, všechny pruty jsou navíc stejně tlusté a rovné.

Na rozdíl od vrby je třeba pedigové proutí před pletením namočit, tím získá svou pružnost a nebude se lámat. Pedig musí být vlhký během celého procesu pletení. Zakoupit můžete tento materiál v různých průměrech podle toho, jaký konkrétní výrobek budete chtít plést. Pedigové proutí je rovněž vhodné k oplétání různých předmětů. Pedig lze také barvit. Pokud při pletení použijete proutí různých barev, výsledný košík získá zajímavou a netypickou texturu.

Košíky z pedigu lze plést velmi podobnou technikou jako koše a košíky z vrbového proutí. Práci si můžete usnadnit využitím překližkového dna, do kterého osové pruty jednoduše prostrčíte a zespodu opletete. Tím se vyhnete vyplétání dna a vytváření základních paprsků k oplétání.

Uvědomujeme si, že na základě žádného, byť sebepodrobnějšího návodu, svůj první košík pravděpodobně neuplete. Vyhledejte si někoho, kdo se košíkářství sám věnuje, a poproste jej, aby vám techniku osobně ukázal. Pokud si poté sami s dílčími částmi nebudete vědět rady, podívejte se opět na náš článek, který vám může pomoci. Využívejte všechny možnosti, které máte k dispozici, čtěte odbornou literaturu, sledujte názorná videa, rozmlouvejte se zkušenými řemeslníky. Jen tak se sami stanete amatérským či profesionálním zručným košíkářem, který bude moci být na svou práci pyšný.