Akrální koaktivační terapie dokáže udělat s tělem zázraky

Akrální koaktivační terapie (ACT) je terapeutická metoda, kterou vyvinula německá fyzioterapeutka Roswitha Brunkow. Ona sama byla kvůli vážnému úrazu na čas připoutána k invalidnímu vozíku. Přitom si všimla, že při vzpěrném napínání rukou a nohou se aktivace svalů postupně šíří do celého trupu i hlavy. Díky její následné dlouholeté práci s řadou převážně neurologických pacientů vyvinula originální systém cvičení, který se používá úspěšně v rámci cílené rehabilitace.

Princip akrální koaktivační terapie

Akrální koaktivační terapie vychází z vývojové kineziologie. Systém ACT odráží vzpěrné pozice dle jednotlivých vývojových stádií u dětí. Metoda ACT je založena především na správném postavení horních a dolních končetin, (jejich akrálních částí) vzhledem k trupu a hlavě, díky kterému dochází k cílené aktivaci svalových skupin.

Jedná se o systém vzpěrných cviků. Tato metoda je založena na aktivaci diagonálních svalových řetězců. Cviky se zaměřují na stabilizaci páteře a končetin. Výhodou cvičení je, že nezatěžují kloubní systém, rehabilitace je šetrná i k seniorům.

Cílem ACT terapie je napravení špatných pohybových návyků pomocí motorického učení. Akrální koaktivační terapie zahrnuje cviky, které mohou účinně ulevit od bolestí zad způsobenými dnešním nezdravým životním stylem, dlouhodobým sezením v práci u počítače nebo v autě či při jakémkoli jednostranném přetěžování pohybového aparátu.

Využití akrální koaktuvační terapie (ACT):

• funkční poruchy pohybového aparátu
• bolesti zad
• poúrazové stavy
• pooperační stavy
• neurologická onemocnění
• postižení centrálního nervového systému např. u skoliózy
• dysfunkce pánevního dna (inkontinence)
• prevence nesprávného držení těla
• funkční rehabilitace a trénink pohybových vzorů
• vhodné pro sportovce s handicapem
• léčba plochých nohou
• posílení svalů trupu i končetin

Základní principy akrální koaktivační terapie

Základním principem ACT je princip opory a postavení aker vůči trupu a hlavě a následné pohybové aktivitě. Důležitou roli přitom hraje také koncentrace, vědomé motorické učení a uvědomování si vlastního těla při pohybu. Spolupráce pacienta je zde velmi důležitá.

Při cvičení jsou tedy používány vzpěry o akrální části končetin, to znamená ruky od zápěstí po konečky prstů a nohy od paty po prsty na nohou. Na efektivitu cvičení má kromě vzpěru vliv také klenutí aker. Neudržení klenby se projevuje jako ploché nohy, v případě rukou i ploché ruce (hyperextenze prstů na rukou či nohou).

Akrální koaktivační terapie představuje velice účinnou terapii pro mnoho poruch pohybového aparátu, a to díky důrazu na napřimování páteře. Napřímení páteře je v průběhu cvičení dosahováno současnou aktivitou různých svalových skupin, které jsou aktivovány právě v průběhu vzpěrů. Tak dochází k opravě špatného pohybového vzorce při napřimování. Korekce pohybových vzorců probíhá také vědomě a časem dochází k minimalizaci motorických chyb.

Účinky akrální koaktivační terapie:

• napřímení páteře
• tonizace zádových svalů
• kompenzace svalových dysbalance
• stabilizace pohybového aparátu
• vyléčení bolestí zad
• zlepšení fyzické kondice a koncentrace
• posílení hluboko uložených svalů v trupu (např. svaly výdechové)

ACT – jak probíhá vlastní cvičení?

Akrální koaktivační terapie je dynamická metoda, při které se vědomě zapojují všechny svaly těla. Cviky se provádí v různých polohách, v sedu, kleku, lehu i ve stoje. Celý stabilizační systém páteře je posilován tak, že se při přechodech z jednoho cviku do druhého nesmí změnit postavení páteře. Jako první je potřeba se naučit správně vzpírat, a to za správného udržení opory (aker rukou a nohou). Pokročilejší jedinci mohou ke cvičení zařadit i balanční cviky s použitím např. overballu. Balančními pomůckami lze toto cvičení ještě více zefektivnit. Rehabilitace ve zdravotnických zařízeních využívají mnoha účinných pomůcek.

Pro koho je metoda ACT vhodná?

Akrální koaktivační terapie je vhodná pro všechny bez ohledu na věk. Cvičit mohou jak děti, tak senioři, stejně jako vrcholoví sportovci. Cvičení není příliš časově náročné, ale samotné cvičení je náročné především fyzicky, i když to tak na první pohled nevypadá. ACT je ale metoda bezbolestná a po zacvičení zvládne tuto metodu téměř každý. Poté cviky můžete provádět sami doma. To je cílem metody ACT. Každý by měl být schopen po osvojení si cviků provádět nadále cvičení v domácím prostředí. Cvičení je také vhodné zařadit do běžných denních činností. Vždy ale záleží na konkrétním postižení. Dle diagnózy je třeba určit počet návštěv i jejich četnost. ACT jako léčebná je plně hrazena zdravotními pojišťovnami.

Jednoduchá ukázka cviku

Uvádíme zde jednoduchý cvik používaný v ACT, který zvládne úplně každý a je možné jej provádět doma u počítače v rámci účinné domácí rehabilitace.

Cvik - výchozí poloha vsedě na židli:

1. Narovnejte záda, napřimte páteř
2. Hlava je v prodloužení páteře, brada zasunutá směrem dozadu ke krku
3. Nohy jsou opřeny patami o podlahu, noha je v úhlu 90°
4. Špičky jsou zvednuty nad zem. Prsty u nohou by měly být uvolněné, chybou je jejich přílišné propnutí nebo skrčení.
5. Ruce opřete kořeny dlaní o svá stehna
6. Ruce jsou v kupolovitém tvaru (jako byste v dlaních svírali malý míček)

Vlastní cvičení:

1. Vzepřete se kořeny dlaní proti stehnům
2. Vzepřete se do pat nohou
3. Ramena jdou od sebe s pocitem vzdálení plic od uší
4. Lopatky držte mírně dolů a od sebe
5. Břicho je vtažené (pupík vtažen směrem nahoru)
6. Hlavu vytažena nahoru v přímé ose
7. Plynule dýcháme, s nádechem tlačíme akra do opory. Tak vydržíme zapření cca půl minuty, dýcháme při tom přirozeně. S výdechem uvolníme svaly a povolíme.
8. Doba aktivního vzpěru by měla být stejně dlouhá jako doba uvolnění.

Tento cvik provádíme každý den.

Akrální koaktivační terapie není doporučena osobám s mentálními poruchami a s akutními nemocemi srdce a cév.