Topinambury jako moderní a velmi zdravá potravina

Topinambury patří k bylinám, které byly v minulosti hojně pěstované i využívané, ale pak se na ně na delší dobu zapomnělo. V současnosti se objevují poměrně silné pokusy o návrat této specifické byliny, jejíž hlízy mají pestré využití pro přípravu nejrůznějších pokrmů. Topinambury také skvěle zapadají do požadavků na moderní zdravou stravu a doplní řadu dietních jídelníčků, včetně těch, které jsou určeny diabetikům.

Co jsou topinambury

V obecné sféře se bylina, o které budeme v celém článku hovořit, pojmenovává jako topinambur. Latinsky se nazývá Helianthus tuberosus a v českém odborném prostředí se setkáme s označením slunečnice topinambur, eventuálně se starším odborným názvem topinambur hlízatý. Vzhledem k tomu, že byla v minulosti hojně pěstovaná, získala si řadu lidových přízvisek. K nejznámějším patří židovské brambory nebo jeruzálémské artyčoky. Těmito označeními, stejně jako obecným názvem topinambury, máme zpravidla na mysli samotné hlízy byliny slunečnice topinambur.

Topinambury – popis

Už podle názvu je zřejmé, že z hlediska stavby mají topinambury mnohé společné se slunečnicí. Ve srovnání se slunečnicí roční mají však výrazně drobnější hvězdnicové květenství, které zpravidla dorůstá délky kolem 10 centimetrů. Lodyha byliny se větví v horní části a dorůstá výšky až 3 metry. Květy sice vypadají nádherně a vyniknou ve váze i v kytici, hlavním důvodem k pěstování topinambur jsou však hlízy. Ty jsou protáhlé, mají zvrásněný povrch a slupku. Tyto hlízy se používají v kuchyni, stejně tak i v hospodářství pro výkrm zvířat.

Odkud se topinambury vzaly

Topinambury, stejně jako brambory, se k nám do Evropy dostaly díky výpravám Kryštofa Kolumba. Původně tedy pochází z Ameriky, kde rostly na mnoha územích napříč kontinentem. Své pojmenování získaly po indiánském kmeni Topinambů. Právě od nich tuto bylinu získali kolonisté z Francie. V současné době se spekuluje, z kterého místa se k nám topinambury dostaly. S velkou pravděpodobností byly dovezeny buď z Mexika, nebo z Brazílie, a to právě francouzskými kolonisty. Proto se také prvním evropským místem pro pěstování topinambur stala Francie.

Pěstování topinamburů

Pokud jste topinambury někdy ochutnali, jistě nám dáte za pravdu, že jsou skutečně chutné. Ačkoliv v ledasčem připomínají brambory, jsou nasládlejší a mají až oříškovou chuť. Je tak docela škoda, že je v běžných řetězcích prakticky nekoupíme a musíme se poohlédnout po specializovaných obchodech nebo oslovit přímo pěstitele. Topinambury se řadí k bylinám, které nejsou příliš náročné na pěstování. Proto se můžete do pěstování topinamburů pustit i vy sami. Přinášíme základní informace o pěstování a nárocích z různých hledisek.

• Výsadba – topinambury lze sázet na podzim i na jaře. Jsou velmi odolné, vydrží tak v zemi i přes celou zimu, na jaře se mohou vykopat a konzumovat. Na podzim se výsadba provádí až od poloviny října, aby nedošlo k předčasnému vzejití a zamrznutí mladých výhonků. Naopak na jaře sázíme hlízy co nejdříve.

• Pěstování – topinambury se sází a pěstují podobně jako brambory. Pěstují se v dobře prokypřené půdě a sází se do brázdy, která se následně zahrne. Hlízy se sází asi 10 centimetrů hluboko do země.

• Rozmnožování – k výsadbě se používají zpravidla hlízy. Pro úspěšné pěstování by hlíza k sadbě neměla být menší než 3 centimetry. Samozřejmě musí být v opticky bezproblémovém stavu, nesmí hnít a ani jevit známky mechanického poškození.

• Půda – topinambury nejsou z hlediska půdy vůbec náročné. Ačkoliv rostou nejlépe v lehčích hlinitých půdách, bez problémů si poradí i s půdou těžší. Pěstování topinambur se doporučuje na těch místech, kde se příliš nedaří bramborám. Ve srovnání s nimi jsou topinambury mnohem méně náročné ve všech ohledech.

• Zavlažování – topinambury jsou středně náročné na zavlažování. Jsou vcelku odolné vůči suchu, i přesto vyžadují v případě nulových srážek občasné umělé zavlažování. Na druhé straně se jim nedaří v permanentně mokré půdě.

• Teplota – jak bylo uvedeno, pro topinambury nejsou problémové ani zimy, nemusíme se bát zmrznutí a degradace hlíz. Hlízy odolají mrazům do teploty až -30 °C bez jakékoliv změny struktury.

Použití topinambur v kuchyni

Ať už se rozhodnete pustit se do vlastního pěstování nebo si seženete topinambury ze spolehlivého zdroje, budete mít jedinečnou možnost obohatit vaši gastronomii o novou surovinu. Jak se vlastně topinambury používají? V konzistenci i chuti se podobají bramborám, lze s nimi tedy i podobně nakládat. Topinambury v syrovém stavu křupají, pokud se povaří, jsou měkké. Stejně jako brambory je lze rozvařit, poté se začnou rozpadat, jinak svůj tvar dobře drží. Chutnají nasládle, mají oříškové i artyčokové tóny. Lze je použít jako přílohu i jako hlavní surovinu pro přípravu pokrmů. Uveďme si několik receptů na ukázku.

Topinambury - recepty

Zapékané topinambury 

Pokud jste topinambury nikdy nezpracovávali, jejich zapékání je do začátku ideální. Příprava zapékaných topinambur je rychlá a jednoduchá, výsledný pokrm je velmi chutný. Pro přípravu budeme potřebovat libovolné množství topinambur, dále trochu másla, tučnější smetanu na zalití, tvrdý sýr na posypání a sůl a pepř. Topinambury očistíme a povaříme asi 10 minut, aby změkly. Nakrájíme hlízy na kolečka a skládáme do zapékací misky. Prokládáme sýrem, průběžně solíme a pepříme. Poslední vrstvu topinambur pokryjeme větší vrstvou sýra a to celé zalijeme smetanou. Necháme péct asi 20 minut. Pokrm bude hotový, až se na povrchu vytvoří krásná křupavá krusta.

Salát s topinambury 

Topinambury jsou vhodné také pro konzumaci zasyrova. Vynikne jejich křupavost. Zdravý salát je možné připravit například z nakrájených jablek, topinambur, zelí, ředkve a mrkve. Přidat můžeme citronovou šťávu, eventuálně jogurt či majonézu.

Topinambury s máslem 

Topinambury mohou sloužit jako chutná příloha k masitým pokrmům. Jednoduše je uvaříme ve slupce, po zchladnutí oloupeme, nakrájíme na plátky a zalijeme máslem.

Topinamburové placky 

Co takhle zkusit něco nového a vyměnit klasické bramboráky za topinamburové placky? Pro přípravu potřebujeme hlízy topinambur, trochu mouky, vejce, česnek, máslo, olej, sůl, pepř a majoránku. Topinambury uvaříme, nameleme a s ostatními ingrediencemi smícháme. Vytvoříme hustší kaši a placky smažíme na pánvi.

Topinambury sice patří k na nějaký čas zapomenutým surovinám, ale naštěstí mají i v dnešní moderní gastronomii opět využití. Kromě chuti jsou také skvělé z hlediska výživových hodnot a látek, díky kterým jsou prospěšné našemu organismu. Obsahují vzácný inulin, křemík, spoustu vlákniny a vitamínů, také aminokyseliny a pektiny. Mají nízký glykemický index, proto jsou vhodné i při redukčních dietách. Řadí se také mezi přírodní antioxidanty a pomáhají lidskému organismu ničit nebezpečné volné radikály. Neobsahují lepek ani škrobnaté látky, proto jsou vhodné i pro celiaky a diabetiky. Topinambury se stávají opět populární surovinou, dejte jim šanci i vy.