Pomlázka není od slova mlátit, ale pomladit. Poradíme, jak ji uplést

Velikonoce jsou bezesporu nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Věřící si o Velikonocích připomínají smrt i vzkříšení Ježíše Krista, účastní se mší v kostele a někteří drží i půst. V českých zemích jsou ovšem Velikonoce a velikonoční tradice paradoxně více spjaty s pohanskými zvyky. A tak nejvýraznějším symbolem Velikonoc u nás není svěcení jídla či zapalování ohňů před kostely, ale svazek spletených vrbových proutků – pomlázka. Pokud se jí chcete naučit uplést, připravili jsme pro vás podrobný návod. A navíc se v tomto článku dozvíte také zajímavá fakta z historie této velikonoční tradice.

Velikonoce = svátky obchodníků?

Asi víte, že Velikonoce se neslaví v konkrétní datum jako například Vánoce, ale vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Příchod Velikonoc ovšem poznáte i bez znalostí astronomie. V supermarketech se začnou hojně objevovat čokoládoví zajíčci, vajíčka či kuřátka a v dalších obchodech či u benzinových stanic se na vás bude smát nejedna pomlázka.

Co tím chceme říct? Velikonoce se v poslední době bohužel staly spíše komerční záležitostí než oslavou jara či náboženskou událostí. Staré velikonoční tradice se dodržují pouze v určitých regionech, jinde se naopak Velikonoce neslaví vůbec. K Velikonocům po dlouhá staletí patří pletení pomlázky, což se v současnosti ovšem už příliš nenosí. A proč už pletení pomlázky není výsadou mladých chlapců a mužů? Protože je prostě jednoduší zajít do obchodu a za pár korun pomlázku koupit. Anebo použít pomlázku z loňska, vždyť to přece nikdo nepozná, no ne?

Šlehání čerstvými proutky má dívky omlazovat

Pokud ale chcete opravdu dodržovat velikonoční tradice, tak se pletení pomlázky nevyhnete. V minulosti to totiž na Velikonoce bývalo tak, že na pomlázku chodili převážně dospívající chlapci, kteří chodili za nezadanými děvčaty. A mít krásnou a velkou pomlázku z čerstvých a pružných proutků, to byl základ úspěchu. Tím, že si mladí muži sami upletli pomlázku, dívkám také ukázali, že jsou zruční a pracovití.

A proč pletení pomlázky každý rok opakovat a nepoužívat jednu a tu samou pomlázku? Velikonoce jsou totiž kromě církevních svátků také oslavou jara, života i plodnosti. A právě šleháním pomlázkou o Velikonočním pondělí předávají chlapci děvčatům jarní svěžest, krásu a zdraví a celkově přispívají k jejich omlazení. Proto si koledníci každý rok chodí nařezat čerstvé a pružné vrbové proutky na pletení pomlázky – staré a tuhé haluze totiž takovou omlazovací moc nemají.

Jak vzniklo slovo pomlázka?

S touto charakteristikou úzce souvisí etymologie neboli původ slova „pomlázka“. Informace pro chlapce i pány, kteří Velikonoční pondělí pojímají jako den, kdy se mohou legálně bít ženy: slovo pomlázka nevychází ze slova mlátit či pomlátit. Naopak slovo pomlázka souvisí se slovesem pomladit, což logicky vychází ze samotného účelu, který by pomlázka měla plnit. Tento výklad mimo jiné předestřel už na konci 19. století český spisovatel, překladatel a etnograf Primus Sobotka, který se podrobně zabýval slovanskou mytologií a folklórem.

Šlehnu tě proutkem, abys nehřešil

Ve středověku ovšem existoval i jiný výklad, proč vlastně vznikla pomlázka a k čemu slouží. Církvi se příliš nelíbily lidové slavnosti a obyčeje, které s sebou podle ní přinášely samé hříšnosti a nepravosti, a tak přišla se svým náboženským výkladem o původu pomlázky. V českých zemích se ujaly především teze známého německého kazatele Konráda Waldhausera. Ten říkal, že na Velikonoce by si měl každý zachovávat mravnost a cudnost. A kdyby na to lidé náhodou zapomněli, tak by jim to právě pomlázka měla připomenout. Podle Waldhausera se hned časně ráno o Velikonočním pondělí měli manželé navzájem šlehat proutky či metlami.

Pomlázka, tatar, nebo dynovačka?

Přestože je Česká republika poměrně malá země, regionální jazykové odlišnosti jsou u nás zastoupeny ve velké míře. V Čechách se svázanému vrbovému proutí říká většinou pomlázka, můžeme se však setkat i s označeními jako pamihod, metla či dynovačka. Na Moravě jsou velmi rozšířené a používané výrazy jako žíla a tatar, u hranic se Slovenskem se pomlázce říká korbáč.

Pletení pomlázky – jaké proutky a kde je sehnat

Pokud se už blíží Velikonoční pondělí, kdy se chodí na pomlázku, koledu, mrskut či šmerkust (všechny názvy označují jeden a ten samý zvyk), a vy chcete dodržovat velikonoční tradice, tak byste měli vyrazit na proutky, z kterých si upletete pomlázku. Kdy na proutky vyrazit? Nejlépe pár dní před Velikonočním pondělím, aby proutky byly čerstvé a pěkně ohebné. Nevyplácí se ovšem výpravu na proutky příliš odkládat – jiní potenciální koledníci vás totiž mohou předběhnout a proutky už na vás nemusí zbýt.

Na pletení pomlázky se nejčastěji používají proutky z vrby košíkářské nebo vrby bílé, naopak se určitě vyhněte vrbě smuteční. Vrba ke svému životu potřebuje vodu, tudíž ji najdete například u potůčků, rybníků či na opuštěných loukách a pastvinách. Pomlázka se plete z různého počtu proutků, v tomto článku se ale zaměříme pouze na pletení pomlázky z osmi proutků. Na pletení pomlázky tedy budete potřebovat osm středně silných a dostatečně ohebných proutků zhruba 1 metr dlouhých a také jeden slabší proutek na rukojeť pomlázky. Můžete si však vzít více proutků do rezervy, kdyby se vám při pletení pomlázky náhodou nějaký zlomil.

Pletení pomlázky – příprava před pletením

Před samotným pletením se nejprve ujistěte, že jsou vámi vybrané proutky opravdu ohebné. Vezměte proutek a zkuste ho ohnout do pravého úhlu. Pokud se proutek začne lámat či praskat, tak na pletení pomlázky určitě vhodný nebude. Není totiž nic horšího, než když se vám v půlce pletení proutek zlomí a vy musíte začít od znova nebo pomlázku radikálně zkrátit. Riziko zlomení proutků při pletení pomlázky můžete zmírnit tím, že proutky na noc ponoříte do vody. Proutky si také můžete nožem očistit do hladka, aby pomlázka byla úhlednější a lépe se vám pletla. K pletení pomlázky už budete potřebovat jen provázek a silné prsty.

Pletení pomlázky – klasický způsob z osmi proutků

Přejděme už ale k samotnému pletení pomlázky. Někdo pomlázku plete od tenčích konců proutků k silnějším, jiní zase naopak. My zastáváme názor, že je lepší plést pomlázku od silnějších konců, jelikož na začátku pletení má člověk ještě dostatečnou sílu v prstech, aby mohl pomlázku důkladně utahovat.

Vezměte si do ruky 8 připravených proutků a do spodní části tohoto svazku (zhruba 10 cm od kraje) vložte tenký proutek na upletení rukojeti. Aby vám pomlázka pořádně držela, je důležité tenký proutek při omotávání důkladně utahovat. Konec proutku poté zadělejte do svazku pomlázky, výsledná délka rukojeti by měla být zhruba 10 cm.

Pomlázku uchopte tak, aby rukojeť směřovala od těla. Tip – aby vám pletení pomlázky šlo lépe a snadněji, přidělejte si konec pomlázky (u rukojeti) k nějakému pevnému předmětu. Pomlázka se vám tak nebude hýbat, a vy se budete moci plně soustředit na pletení. A pořádné soustředění bude v nadcházejících chvílích opravdu to hlavní.

Vnější proutek protáhnout mezerou a ohnout zase zpátky…

Svazek osmi proutků si rozdělte na půl, v každé ruce tak budete mít čtyři proutky. Držte je tak, aby se vám nepřekrývaly a byly vedle sebe. A nyní si pomocí prstů obě čtveřice proutků rozdělte opět na polovinu. Vznikne tak systém 2 proutky – mezera – 2 proutky – mezera… A nyní přichází na řadu to nejdůležitější. Vezměte vnější proutek z pravé čtveřice (tedy proutek nejvíce vpravo) a vsuňte ho do mezery čtveřice levých proutků. Proutek provlékněte mezerou a vraťte ho zpátky na pravou stranu – ale na vnitřní stranu (tzn., že ze čtveřice pravých proutků bude provléknutý proutek nejvíce vlevo). A teď ten samý postup opakujte z levé strany.

Tento systém se opakuje stále dokola, přičemž se musíte stále soustředit na to, abyste měli v každé ruce čtyři proutky a pamatovali si, jaký proutek ze které strany je zrovna na řadě. Klidně si to říkejte nahlas, jestli vám to pomůže. Pokud totiž jen na chvíli polevíte v pozornosti nebo pustíte pruty z ruky, tak je zle. Zpětně totiž neodvodíte, jak máte s nastalou situací naložit, jelikož zaplétání vypadá celkem chaoticky. Jestliže se vám tedy stane taková nepříjemnost, nezbude jiná možnost, než pomlázku rozplést a začít od píky.

Pokud se vám však podařilo pomlázku doplést až téměř do konce, tak máte vyhráno. Zhruba 5 - 10 cm před koncem pomlázky ukončete pletení a proutky svažte podobně, jako jste to udělali na začátku s rukojetí. Někdo na uvázání používá tenký proutek, většina lidí se však přiklání k provázku. Nakonec můžete horní i spodní rozvětvené okraje pomlázky podle libosti zastřihnout. Pomlázka je připravena ke koledování, nezapomeňte si kromě malovaných kraslic vyžádat od dívek či žen také pěknou pentli či stuhu, která ozdobí vaši pomlázku.

Velikonoce 2016 budou už v březnu

Už teď se ví, že Velikonoční pondělí v roce 2016 bude 28. března, takže si včas udělejte procházku do přírody spojenou s výpravou na proutky a postarejte se o to, aby dívky a ženy ve vašem okolí byly po celý další rok svěží a stále mladé.