Tradiční barvení látek pomocí přírodních materiálů

Jakmile lidé začali vyrábět látky, začali i s jejich zdobením a barvením. Barviva nacházeli v přírodě kolem sebe, nejčastěji je získávali z rostlin. A i když dnes máme možnost barvit oděvy pomocí umělých barev, uplatnění stále nachází i staré barvířské řemeslo s tradičními postupy.

Přírodní barviva při barvení oděvů v minulosti a dnes

Přírodní barviva se u nás k barvení oděvů používala do poloviny 18. století. Dnes se dává přednost těm umělým, která mají více odstínů a delší trvanlivost. Zájem o přírodní barviva však pořád trvá, a to zejména proto, že si lidé začínají stále více uvědomovat vliv moderní doby a používání chemie na naše zdraví i na životní prostředí. Zatímco umělá barviva se získávají z ropy nebo černého uhlí a podobně, přírodní pocházejí z obnovitelných zdrojů.

Přírodní barviva jen na přírodní látky

Přírodními barvivy lze barvit všechny látky přírodního původu, tedy vlnu, bavlnu, len, hedvábí, sisal, lýko a podobně. Důležité je myslet na to, že odstín zvolené barvy bude u každé barvené látky jiný, neboť každý materiál barvivo jinak vstřebává. Výsledná barva se bude lišit také u každého barveného kusu stejného materiálu, neboť záleží na daném kusu látky, konkrétní rostlině a dalších faktorech.

K barvení oděvů a látek můžeme použít listy, květy i plody rostlin. Nejvhodnějším ročním obdobím k barvení látek a oděvů je tedy léto, kdy jsou dostupné rostliny, které můžeme pro barvířské řemeslo použít. Barví buď samy o sobě, nebo za pomoci mořidla, které zesiluje odstín barvy a její výdrž.

Z přírodních materiálů snadno získáme odstíny žluté, zelené, hnědé a oranžové. Rozhodně ale nesmíme počítat s tím, že bychom přírodní cestou lehce obarvili látky na syté odstíny červené, modré a podobně.

K barvení oděvů potřebujeme vhodné rostliny i čas

Barvení látek a oděvů přírodními materiály zabere dost času. Nic se nesmí uspěchat a ani to není možné, takže je dobré si na barvení vyhradit několik hodin nebo spíše dnů.

Abychom mohli začít s barvením oděvů či látek, musíme sehnat zdroj požadované barvy. V přírodě jich je spousta, stačí se jen rozhlédnout. Často se používá třezalka, kopřiva či černý bez, které najdeme kdekoli v přírodě, použít můžeme třeba také cibuli a další dostupné suroviny.

Tradičně používaná barviva pro barvení látek

Barvířské řemeslo používalo například světlici barvířskou k barvení hedvábí a lnu načerveno. Dále rezedu žlutou k barvení vlny a hedvábí na jasně žlutý odstín při přidání kamence jako mořidla, se skalicí pak barví látky na olivově zelenou. Oblíbený byl také boryt barvířský, kterým se barvila vlna namodro, nebo kručinka barvířská, která s kamencem barví nažluto.

K nejstarším a nejužívanějším barvivům patřila mořena barvířská, která s kamencem a vinným kamenem barví sytě červeně. Ptačí zob zase s přídavkem kamence a soli barví látky na jasně růžovo. Řešetlák počistivý barví s kamencem a vinným kamenem nazeleno, řešetláková zeleň je dokonce jedním z nejlepších zelených barviv.

Pokud se rozhodneme barvit přírodními materiály dnes, můžeme použít některou z dostupných a běžných rostlin.

Jak na požadovanou barvu

Hnědou barvu lze dobře získat z listů ořešáku vlašského, nezralých ořechů nebo zelených slupek ořechů. Podle množství, čerstvosti suroviny a doby louhování získáme různé odstíny hnědé.

Žlutou barvu dostaneme ze slupek cibule, které se často používají na barvení velikonočních vajec. Podle množství získáme žlutou, žlutooranžovou až světle hnědou nebo načervenalou barvu.

Sytou oranžovou barvu získáme z červené řepy. Nesmí nás zmást rudý až fialový odstín barvicího nálevu.

Zajímavé je barvení látek třezalkou tečkovanou. Ihned po uvaření rostliny roztok scedíme a první obarvená várka látek bude mít světle zelenou barvu. Poté, když do roztoku vrátíme rostlinu a necháme louhovat přes noc, druhá várka bude obarvená na hnědofialový odstín.

Použít můžeme i další rostliny, jako je kopřiva nebo třeba borůvky.

Postup při barvení látek a barvení oděvů

Ještě před barvením je nutné látku důkladně vyprat, zbavit ji všech nečistot a mastnoty. Poté stačí v hrnci uvařit vodu, do ní přidat na kousky nasekané rostliny a povařit. Rostliny můžeme vložit i do studené vody a přivést k varu postupně. Barvicí roztok se většinou míchá v poměru 100 gramů přírodního materiálu na 5 litrů vody.

Směs po uvaření necháme vychladnout na pokojovou teplotu, scedíme a do roztoku vložíme namočenou látku. Pokud chceme na látce vytvořit vzorek, můžeme látku svázat provázky do různých tvarů, například kruhů, spirál či proužků.

Látku v lázni vaříme přibližně půl hodiny, ale i déle, záleží na požadovaném odstínu. Do vychladnutí ji necháme v barvě, poté ji vytáhneme a mácháme ve vodě tak dlouho, dokud z barvené látky neodtéká čistá voda. Zejména u vlny dáváme pozor na to, aby neprošla teplotním šokem, a proto nestřídáme teplou a studenou vodu.

Nakonec už stačí jen látku usušit, nikoli však na přímém slunci, na kterém by barva mohla vyblednout.

Na co si dát při barvení oděvů a látek pozor

Při barvení oděvů musíme dbát na to, aby nádoba, ve které budeme látku barvit, byla dostatečně velká. Látka v ní musí být volně rozložená a musí se celá ponořit do vody. Kdyby byla látka příliš namačkána v malé nádobě, barva se nedostane všude a zůstanou na ní nenabarvené skvrny.

K přírodnímu barvení látek používáme nerezové nebo smaltované nádoby, aby během procesu nedocházelo k nežádoucím chemickým reakcím, které by mohly změnit výsledný odstín barvy. Ze stejného důvodu používáme při míchání barvicí lázně dřevěné vařečky.

Barvu z nádobí jen tak nedostaneme, některá barviva mohou být i jedovatá, proto se musí používat staré nádobí, které již nepoužíváme k vaření potravin. Barvy drží i na kůži, proto je dobré při barvení používat gumové rukavice.

Intenzitu barev zvýšíme mořidly

Pokud chceme rozšířit barevnou škálu přírodních barviv a zvýšit výdrž výsledné barvy, můžeme použít mořidla. Proniknou dovnitř látky a zvýrazní barvy. Někdy postačí trocha octa, jindy je potřeba kvalitnější mořidlo. Nejčastěji se používá kamenec, modrá nebo zelená skalice. Sehnat je lze v prodejnách s barvami a s laky nebo v drogeriích.

Některé rostliny a přírodní suroviny barví jen za pomoci mořidel. Například pokud kamenec přidáme k ořešáku, získáme zlatohnědou barvu, s cibulí vytvoří zlatožlutou.