Dopamin zajistí více štěstí, radosti a pohody do života. Doplňte jej tělu přirozeným způsobem

Když se dopamin uvolňuje ve větším množství, pak se cítíme šťastní a máme radost. Dopamin rovněž vytváří pocity potěšení, odměny a slasti, které nás motivují k opakování onoho konkrétního chování. Problém je, když se dopaminu tvoří málo. Jeho nízké hladiny jsou spojovány se sníženou motivací, s nechutí se do čehokoliv pustit a s malou radostí do života.

Způsoby, jak hladiny dopaminu v těle zvýšit

I když jsou hladiny dopaminu obvykle dobře regulovány v nervovém systému, existují možnosti, jak tyto hladiny ještě navýšit. Poradíme vám, jak na to:

Dopamin a bílkoviny

Bílkoviny se skládají z menších stavebních bloků zvaných aminokyseliny. K tomu, aby naše tělo vytvořilo veškeré bílkoviny, potřebuje těchto aminokyselin zhruba dvacítku. S některými si náš organismus poradí a vytvoří si je sám. Ostatní mu musíme dodat stravou. Zvlášť jedna aminokyselina ale hraje klíčovou roli při produkci dopaminu. A tou je tyrosin. Enzymy v našem těle jej totiž následně na dopamin přeměňují. Tyrosin najdete ve všech potravinách bohatých na bílkoviny (maso, mléčné výrobky, luštěniny…).

Dopamin a tuky

Existují výzkumy, které prokázaly souvislost s jedením nasyceným tuků a hladinou dopaminu. Čím více těchto tuků tělu dopřáváme, tím nižší mohou být jeho hladiny. Jde především o živočišný tuk, plnotučné mléčné výrobky, palmový nebo kokosový olej. Pochopitelně malé množství nevadí, problém je nadměrná konzumace těchto potravin. 

Dopamin a probiotika

Probiotika mají velký vliv, především pak na imunitní systém. A rovněž tedy na střeva. Ty jsou považovány za náš “druhý mozek”. I střeva totiž v sobě ukrývají velké množství nervových buněk, které produkují spoustu nezbytného pro naše tělo. Včetně dopaminu. Tedy i podle toho jak a co jíme, můžeme snadno ovlivnit své chování a náladu. Jelikož na tuto oblast má dopamin velký vliv. Některé studie dokonce prokázaly, že užívání probiotik zvýšilo hladinu dopaminu a zároveň se také u jedinců snížily příznaky úzkostí a depresí.

Dopamin a pohyb

Všeobecně je pohyb a cvičení doporučováno pro zvýšení hladiny endorfinů a pro zlepšení nálady. To lze pozorovat už zhruba po deseti minutách aerobní aktivity, nejvyšší však bývá po dvaceti minutách. Na toto zlepšení nálady sice dopamin nejspíš nemá přímý vliv, avšak během cvičení se uvolňování dopaminu prokazatelně zvyšuje.

Dopamin a spánek

Když se dopamin v mozku uvolňuje, jsme v bdělém stavu. To je důvod, proč se dopamin ve velkém množství uvolňuje právě ráno, když se probouzíme. Naopak hladiny dopaminu přirozeně klesají večer, když se chystáme ulehnout do postele. Ovšem nedostatek spánku nebo poruchy spánku tento přirozený rytmus narušují. Pokud jsou lidé například nuceni zůstat vzhůru celou noc, hladiny dopaminy se v mozku do rána dramaticky sníží. Malé množství dopaminu pak přináší komplikace v podobě snížené koncentrace a špatné koordinace. Naopak pravidelný a kvalitní spánek pomáhá hladiny dopaminu udržet v rovnováze. Přes den nám pak pomáhá, abychom nebyli unavení a lépe jsme fungovali.

Dopamin a hudba

I poslech oblíbené příjemné hudby může zajistit uvolňování dopaminu v mozku. Hudba má totiž schopnost zvyšovat aktivitu v oblasti “odměn a potěšení”, a právě tyto oblasti jsou bohaté na dopaminové receptory. Přičemž, podle průzkumů, je nejvhodnější hudba (pro uvolňování dopaminu) instrumentrální.

Dopamin a meditace

Meditace nemá nic společného s náboženstvím, jak se mnoho jedinců mylně domnívá. Meditace je vlastně jen čištění mysli. Vypuštění všech myšlenek a soustředění se jen na přítomný okamžik. Meditace se dá provádět prakticky kdekoliv a téměř kdykoliv během dne. Prokazatelně je pak tato technika spojována se zlepšením duševního i fyzického zdraví. Podle studií však meditace, oproti běžnému odpočinku, zvyšuje několikanásobně uvolňování dopaminu v mozku. Předpokládá se tedy, že pravidelná meditace je schopna zajistit udržení dobré nálady a pozitivní mysli.

Dopamin a sluneční paprsky

Nejnáročnější je tvorba dopaminu v zimě, kdy je neustále zataženo a trpíme nedostatkem slunečního svitu. To je i důvod, proč jsme přes zimu častěji smutní nebo depresivní. Nedostatek slunečního světla totiž může vést ke snížení hladin neurotransmiterů, které zlepšují náladu, včetně dopaminu. Naopak dostatek sluníčka je může zvyšovat.

Autor článku: Monika Poledníková