Minerály v kostce: Draslík zatočí s únavou či vyčerpáním. A pečuje o zdravé srdce

Draslík se řadí mezi nejrozšířenější prvky zemské kůry. Stejně hojně se vyskytuje i v buňkách lidského těla, kde je jedním z hlavních minerálů – a právě proto je pro organismus tolik potřebný.

Draslík: Kalium, K 

Draslík patří mezi velice důležité minerály. V roce 1807 jej objevil Angličan sir Humphry Davy. Draslík je v čisté formě jako prvek měkký, lehký, stříbrolesklý kov. Používá se na výrobu slitin a je také všeobecně nechvalně znám jako zemědělské hnojivo. Volně se vyskytuje v různých křemičitanech, živcích nebo slídách, zároveň je i nezanedbatelnou složkou mořské vody. 

Minerály: Draslík a jeho funkce

Nejvíce draslíku (až 98 procent) se ukrývá v buňkách. Draslík v těle zajišťuje správný chod svalů, a to včetně srdečního. Prim zde hraje ve spojení se sodíkem, kdy je účasten přenosu nervových vzruchů a také upravuje rovnováhu tekutin v těle. Draslík reguluje buněčnou tekutinu a sodík zase odpovídá za tekutinu v mimobuněčném prostoru. Pokud se ještě hlouběji podíváme na chemické pochody v těle, pak uvidíme, že draslík je hlavním činitelem při tvorbě glykogenu (přeměna glukózy v energii). Tato látka představuje hlavní energetický zdroj pro veškeré pochody v organismu a účinně odstraňuje únavu, svalovou slabost a celkovou tělesnou ochablost.

Po úrazech navíc pomáhá tvořit nové tkáně, užívá se též proti alergiím, pomáhá snášet vysoké klimatické teploty. Je také prevencí řady srdečních i cévních onemocnění, pomáhá regulovat krevní tlak i srdeční tep. Draslík rovněž potřebujeme pro tvorbu kyseliny solné v žaludku a odstraňování škodlivin zplodin vznikajících při metabolických pochodech. Působí jako diuretikum, tedy odvodňovací prostředek. V neposlední řadě se vyplatí vědět, že organismus dokáže udržet draslík jen za přítomnosti hořčíku.

Minerály: Draslík a jeho přírodní zdroje

Dospělý jedinec má v těle jen 5 gramů draslíku. Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 4 gramů. Jde však o dávku, kterou tělu běžně dodáme z potravin, které za den sníme. Draslík obsahují především banány, vařené loupané brambory, jablka, houby, čerstvý hrášek, datle, obilné klíčky, vejce, květák, kapusta, šťáva z rajčat, jogurt, kuře, losos či hrozny. Tyto potraviny je vhodné pravidelně zařazovat do jídelníčku.

Minerály: Draslík a jeho nedostatek

Tento stav je častější než nadbytek draslíku. Úbytek draslíku v těle způsobuje nadměrný příjem sladkostí z rafinovaného cukru, smažené brambůrky, podávání diuretik či tablet na snížení váhy. Tento stav může mít na svědomí i nadměrné pocení, zvracení či průjem.

Při nedostatku draslíku v krvi se zvýší krevní tlak a může dojít i k poškození srdce. Nedostatek také vyvolává svalové křeče, nutkání ke zvracení i zácpu nebo svalovou slabost. Člověk pociťuje neukojitelnou žízeň i velkou únavu. Draslík se řadí mezi velmi potřebné minerály, bez kterých tělo fungovat nemůže. Stav, kdy je ho v těle nedostatek, se označuje jako hypokalémie. Závažná hypokalémie se projevuje nadměrným močením, zpomaleným myšlením, vysokou hladinou cukru v krku, později i ochrnutím svalů, obtížemi s dýcháním a nepravidelným srdečním rytmem.

Minerály: Draslík a jeho nadbytek

Pokud nadměrně solíme, pak je dávka vyšší, stejně jako při nadměrném pití kávy či alkoholu. Je však třeba mít na paměti, že více než 25 gramů draslíku je pro tělo toxické. Extrémně vysoká hladina draslíku v krvi se nazývá hyperkalémie a může se objevit u lidí s nedostatečností ledvin, po chemoterapii, při krvácení do střeva, při popáleninách a podobně. Tento stav může vyvolat závažné srdeční arytmie, je proto nutná odborná pomoc, při níž se jako první krok pochopitelně snižuje hladina draslíku v krvi. Příznaky hyperkalémie jsou o to zrádnější, že jsou nenápadné nebo chybějí úplně. Většinou jde o svalové obtíže, mezi něž patří slabost, únava, trnutí jazyka nebo bušení srdce.