Minerály v kostce: Téměř neznámý prvek vanad. Opravdu může pomoci diabetikům?

I když vanad nepatří mezi esenciální (nezbytné) minerály pro lidský organismus, jeho nedostatek v těle může mít za následek v krajním případě i chudokrevnost. Vanad je všudypřítomný – v půdě, ve vodě i ve vzduchu. Hraje důležitou biologickou roli a má široké spektrum využití.

Vanad: Vanadium, V

Vanad objevil hned zkraje 19. století, v roce 1801, španělský mineralog a vědec Andrés Manuel del Río. Ten jen, podle červené barvy sloučeniny pojmenoval „erythronium“. Objev však nebyl přijat kvůli chybě, které se v roce 1805 dopustil jeden z členů Komise francouzského národního institutu v Paříži. Znovuobjevení prvku následovalo znovu až v roce 1831, kdy minerál objevil švédský chemik Nils Gabriel Sefström. Jméno mu dal podle švédské bohyně Vanadis.

Minerály: Vanad a jeho vliv na zdraví

Minerály jsou složité, u některých se doposud nepodařilo prokázat veškerý vliv, který na lidský organismus mají. Vanad je jedním z nich. Dodnes se přesně neví, jak v lidském těle funguje. Ví se, že patří mezi minerály, které mohou regulovat hladinu cholesterolu. Je rovněž důležitý pro mineralizaci kostí a kloubů. Hraje také velkou roli v prevenci vzniku cukrovky. Údajně také může u diabetiků během času pomoci snížit užívané dávky inzulínu. Což je, podle odborníků, dáno především tím, že vanad je schopen v lidském těle inzulín napodobit. Avšak nikdy nebylo prokázáno, že by vanad fungoval stejně v těle diabetika a v těle zdravého člověka. Tyto výzkumy jsou hudbou budoucnosti. I když některé stále probíhají.

Minerály: Je vanad prevencí rakoviny?

Nikdo stále ještě přesně neví, jak vanad v lidském těle přesně funguje. V souvislosti s mnohými proběhlými i stále probíhajícími výzkumy se hovoří o možném protirakovinném působení. Může mít vliv na činnost štítné žlázy a také by mohl být jakousi přírodní ochranou před kardiovaskulárními chorobami. Vanad se, podle expertů, podílí také na tvorbě červených krvinek. V neposlední řadě pak údajně má výraznější vliv na plodnost mužů i žen.

Minerály: Vanad v potravinách

Denní dávka vanadu se pohybuje v rozmezí 100–300 mikrogramů. Prvek se může vzájemně ovlivňovat s mědí i chromem. A to tak, že narušuje jejich distribuci tělem. Pokud bychom – minerály všeobecně – chtěli doplňovat, pak je vždy na místě poradit se s lékařem a činit tak na základě aktuálních krevních testů. Nejlepší formou je pochopitelně příjem minerálních prvků z přírodních zdrojů. U prvku „vanad“ jsou to zejména ryby a plody moře, rostlinné oleje, červené maso, fazole, bílé zelí, celá zrna, houby, pažitka, kopr, mrkev, ředkvička, ostružiny, petržel, česnek, hrušky, jablka, tvaroh a mléko.

Minerály: Vanad a jeho nedostatek

Dlouhodobý nedostatek vanadu ve stravě by se mohl projevit chudokrevností. Dále by mohl mít za následek kardiovaskulární onemocnění, poruchy funkce ledvin, neplodnost či cukrovku. Z testů na laboratorních zvířatech rovněž vyplynulo, že by nedostatek prvku mohl vést i k potratům, poruchám vývoje kloubů či poruchám růstu.

Minerály: Vanad a jeho nadbytek

Naopak nadbytek či předávkování by mohly vyvolávat zápal plic, astma, kožní ekzémy, zvracení, průjem, bolesti břicha, snížení krevního tlaku, zrychlení srdečního tepu, průjmy, křeče, sníženou hladinu krevního cukru, selhání jater i nadledvinek. Relativní toxicita prvku může mít za následek poškození mozku i ledvin. Je však také nutné dodat, že vanad se obtížně vstřebává ze zažívacího ústrojí, tudíž jsou jeho toxické účinky extrémně vzácné. O jakémkoliv doplňování minerálů či vitamínů se vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem.