Zázrak jménem serapeptáza: Skutečně likviduje veškeré záněty v těle?

Proteolytické enzymy se začaly využívat v USA v 50. letech minulého století poté, co se zjistilo, že mají protizánětlivé účinky. Ke stejným závěrům pak došli vědci v Japonsku o desetiletí později. Od té doby se zjistilo, že má serapeptáza skutečně mnoho slibných zdravotních přínosů a několik možných využití. A právě v Japonsku a nyní už i v Evropě se serapeptáza s oblibou využívá ke zmírnění zánětu a bolesti, které jsou spojené s úrazy, operacemi a dalšími zánětlivými stavy. Serapeptázu mají v oblibě i mnozí lékaři a rádi ji využívají, přesto nejde o žádný těžce dostupný produkt na předpis, ale volně prodejný doplněk stravy.

Serapeptáza a její tajemství

Serapaptáza je produkována bakteriemi, které přebývají v trávicím traktu bource morušového. Jejím hlavním úkolem je umožnit vznikajícímu motýlovi strávit a rozpustit svůj kokon. Nejčastěji se serapeptáza používá ke snížení zánětu v organismu. Například v zubním lékařství se mnohdy tento enzym používá po menších chirurgických zákrocích, například po trhání zubů. Předpokládá se totiž, že serapeptáza snižuje množství zánětlivých buněk v postiženém místě. Při výzkumu experti zjistili, že serapeptáza je v tomto ohledu mnohem lepší a účinnější než ibuprofen nebo kortikosteroidy. Výhodou je rovněž i to, že serapeptáza nemá nežádoucí účinky, jako jiná tradiční léčiva.

Serrapeptáza proti bolesti

Bylo prokázáno, že serapeptáza snižuje nejen zánět, ale i bolest. Tedy běžný příznak zánětu. Je to tím, že potlačuje sloučeniny vyvolávající bolest. Krom zubního lékařství byla serapeptáza testována i v oblasti otorinolaryngologie. Prokazatelně je zde serapeptáza schopna pomoci s některými zánětlivými onemocněními uší, nosu a krku. Navíc ulevuje od bolesti. 

Serapeptáza jako spojenec antibiotika

Ač sama serapeptáza antibioticky nepůsobí, může snížit riziko bakteriálních infekcí. Bakterie, které nám ubližují se totiž umějí spojit a společně pak kolem sebe vytvoří jakýsi biofilm. Tedy svoji ochrannou bariéru, která působí jako štít proti antibiotikům. A pod touto bariérou si bakterie mohou dělat co chtějí. Rostou a způsobují infekce. Serapeptáza brání vzniku tohoto bakteriálního biofilmu. Antibiotika se tak k postižené oblasti snáze dostanou a mohou tak léčit. 

Serapeptáza a její další využití

Při výzkumech přišly experti na to, že serapeptáza je dokonce schopno rozpouštět krevní sraženiny, může tak být prospěšná při léčbě aterosklerózy. Předpokládá se, že působí tak, že rozkládá odumřelou či poškozenou tkáň a fibrin, tedy protein, který se v krevních sraženinách tvoří. Díky tomu by mohla při správném dávkování rozpouštět plak v tepnách či rozpouštět krevní sraženiny, které vedou k mrtvici nebo srdečnímu infarktu. Nejde však zatím o oficiálně potvrzený vědecký fakt. K tomu bude zapotřebí ještě mnoho dalších studií. Stejně tak se vědci shodují na tom, že by serapeptáza mohla být zajímavým doplňkem stravy při chronických respiračních onemocněních, jako je například CHOPN, astma, bronchitida či plicní hypertenze. Podle dosavadních výzkumů sice vědci neslibují vyléčení, ale serapeptáza by podle nich mohla značně napomoci zlepšení zdravotního stavu a kvality života.

Serapeptáza a doporučené dávkování

Serapeptáza se ve studiích využívá nejčastěji v dávkách od 10 do 60 miligramů denně. Enzymatická aktivita serapeptázy se však měří v jednotkách. Tedy 10 mg odpovídá 20 000 jednotkám (IU) enzymové aktivity. Užívat by se serapeptáza měla buď nalačno před jídlem nebo dvě hodiny po jídle.

Autor článku: Monika Poledníková