Vitamíny podle abecedy: Proč má mnoho lidí vitamín D pod hranicí normy? Víme, která forma pro jeho užívání je nejúčinnější

Přestože existuje hned několik způsobů, jak do těla vitamín D dopravit, trpí naše populace jeho obrovským nedostatkem. A důvod? Ideálně bychom měli vitamín D získávat ze slunečního svitu, protože právě přes pokožku se nám ho do těla dostane nejvíce. Mezi další dva způsoby patří příjem stravou či potravními doplňky. 

K čemu je vitamín D nutný?

Vitamín D potřebuje naše tělo k mnoha úkonům. Je nutný pro vstřebávání využití vápníku a fosforu. Pečuje také o optimální hladinu vápníku v krvi. Vitamín D je nutný pro mineralizaci kostí i jejich normální strukturu. Stará se o normální funkci svalů, pomáhá ukládat minerály do zubů, pečuje o správnou funkci imunitního systému a podílí se na procesu dělení buněk. Jde o vitamín pro naše tělo zcela nezbytný. Jeho nízká hladina tak může být skutečně velkým problémem.

Vitamín D: Potřebujeme k životu sluneční záření?

Jedním z největších problémů je používání opalovacích přípravků. Ty obsahují chemické nebo minerální filtry a většina z nich, mimo jiné, blokuje vstřebávání vitamínu D do těla. Takže sice jsme na slunci, avšak pro naše tělo je efekt využití slunečních paprsků nulový. Mimochodem, podle léčitele pátera Ferdy, je nejzdravější opalování pod listnatými stromy. UV záření se již na pokožku dostane “očištěné”, vy se přesto krásně opálíte a pokožkou se do těla vstřebá i dostatek vitamínu D.

Chemické filtry

Chemické filtry se do kůže přímo vstřebávají a zde pohlcují UV záření. To přemění na teplo. Tím, že se ale chemické filtry dostávají do těla, chovají se zde jako endorkinní distruptory – hormonálně aktivní látky. Tím pochopitelně negativně ovlivňují naši hormonální soustavu, což samozřejmě není dobře. Navíc chemické filtry chrání jen proti UVB záření, nikoliv proti UVA. Často na ně bývají i nepříjemné alergické reakce.

Minerální filtry

Pokud slyšíme, že je něco “minerální”, hned z toho máme lepší pocit, protože to zní tak nějak zdravější a bezpečněji. Ale nenechte se mýlit. Minerální filtry jsou též chemické látky! Uživatelská představa je taková, že jde o přírodní minerály, které byly rozemlety na prášek a následně použity do kosmetiky. Tak to ale není. Minerály, které se využívají jako filtry, mají v přírodě dehtově černou barvu a obsahují vysoký podíl olova. Musí se proto dále rafinovat a někdy i potahovat dalšími sloučeninami, aby byly pro kosmetiku použitelné.

I když v tomto případě, je možné považovat minerální filtry za trochu bezpečnější, než jsou chemické. Minerální filtry se do těla ve většině nevstřebávají, ale vytváří na pokožce tenkou vrstvu, přes kterou nic nepronikne. Tedy ani vitamín D nemá šanci se v pokožce tvořit. Zjednodušeně řečeno, při použití minerálních filtrů je UV záření odcloněno zrcadlovým efektem. Mezi nejčastěji používaný minerální filtr patří oxid zinečnatý. Ten, jako takový, nemá žádné nežádoucí účinky, je vhodný pro citlivou pleť a neubližuje nám. Jenže problém je v tom, že se často vyskytuje ve formě nanočástic (částice menší než 100 nanometrů). A to už problém může být. Je u nich totiž potencionální riziko, že by se mohly dostat do vnitřních orgánů a být tak nebezpečné.

Vitamín D: Jaký vliv má sluneční záření?

Většina konvenčních opalovacích přípravků blokuje vstřebávání vitamínu D do těla. Provitamín D se totiž tvoří v pokožce vystavené slunci a cca 10-15 procent tohoto provitamínu je následně přeměněno na vitamín D. Je proto nutné dodržovat určité zásady a tím používání opalovacích přípravků minimalizovat. V každém případě se nevystavujte přímému slunci a to zejména přes poledne, kdy má nejvyšší intenzitu. Noste pokrývku hlavy. A když už se opalujete, pak jen po rozumnou dobu. Máte-li potřebu se i v našich podmínkách něčím mazat, pak sáhněte po skutečně kvalitním čistém a za studena lisovaném oleji z malinových semen (má přirozený ochranný faktor 55), z mrkvových semen (SPF 50), kokosovém oleji (SPF 5), bambuckém másle (SPF 5) nebo třeba jojobovém oleji (SPF 4). Ovšem pozor –  uvedené SPF jsou skutečně orientační. Většinou záleží na výrobním procesu i uchování olejů. Což jsou věci, které sami ohlídat nedokážete. Jestli máte lepší pocit s klasickými krémy, pak si pečlivě v obchodě vyberte takové, které jsou opravdu kvalitní a neškodlivé. Čtěte složení. Je to sice mravenčí práce, ale dají se sehnat.

Vitamín D: Doplňování správné hladiny

Na trhu je mnoho preparátů, kterými můžeme vitamín D doplňovat. Jejich užívání je doporučeno zejména v zimních měsících, kdy nemáme možnost čerpat jej ze slunce. Přesto je pochopitelně i přes zimu vhodné chodit denně ven na procházky a vystavovat tělo přirozenému slunečnímu svitu, je-li nějaký. Nicméně doplňováním vitamínu D přes zimní měsíce zároveň posilujeme obranyschopnost těla proti nemocem. Opět vybírejte co nejčistší potravní doplňky s minimem doplňkových látek. Ovšem pozor i na formu vitamínu D. Nejméně vhodné jsou kapky. Vzhledem k tomu, že jde o vitamín rozpustný v tucích, vstřebají se kapky dříve, než se vůbec dostanou do zažívacího traktu. Tedy efekt pro nás je z kapek prakticky nulový. Oproti tomu tobolky se rozkládají teprve až v zažívacím traktu a tedy jejich využití naším organismem je mnohem vyšší.

Vitamín D a doporučená denní dávka

Nejen používání nevhodných opalovacích přípravků nebo nedostatek vitamínu D ve stravě, může vést k nedostatku. Na vině může být i jeho omezené vstřebávání (například při některých druzích onemocnění – Crohnova choroba, celiakie apod.). Existují studie, které ukazují, že suplementace vitamínu D významně snižuje výskyt všech zimních nemocí. Doporučená denní dávka je podle legislativy EU stanovena u dospělých osob na dávku 5 mikrogramů (200 UI). Pro kojence, děti, těhotné a kojící ženy je doporučený příjem 10 mikrogramů (400 UI). Ovšem toto množství nestačí. Doporučená denní dávka značí jen množství, které za den naše tělo spotřebuje. Máme-li nedostatek anebo potřebujeme-li z určitého důvodu dávky vitamínu D navýšit, je to zoufale málo. Optimální dávka je proto kolem 2000-3000 IU denně pro dospělého, u dětí bohatě postačí 1000 IU. Nemusíte se obávat, že byste se při této dávce předávkovali. V případě, že nemoc (například viróza) již propukla, zvyšte dočasně dávku vitamínu D klidně i na 5000-10000 IU. Máte-li deficit vitamínu D, je přímo nutné vysoké dávky užívat. Pokud si vezmeme jen doporučenou denní dávku, rozhodně nemáme šanci si sníženou hladinu vitamínu D zvýšit. Podle čeho poznáte, jak jste na tom s vitamínem D? Požádejte svého ošetřujícího lékaře o odběr nebo si zajděte do odběrové laboratoře jako samoplátci. Rozbor vás vyjde na zhruba 1500 korun. V případě nedostatku významně suplementujte alespoň po dobu tří měsíců. Poté je dobré udělat kontrolní odběr. Už podle něj poznáte, jak jste na tom. Podle toho se pak řiďte dále.

Vitamín D: Získejte jej i ze stravy!

Vitamín D je rozpustný v tucích. Co se jídla týče, najdeme nejvíce vitamínu D v mořských plodech, tučných rybách, másle, vaječných žloutcích a mléčných výrobcích.

Vitamín D a jeho nedostatek

U většiny populace je nedostatek vitamínu D mnohem častější než nadbytek. Mezi typické příznaky nedostatku vitamínu D patří únava, skleslost, špatná nálada i oslabený imunitní systém. Vypadávání vlasů, bolesti svalů a kostí, pomalé hojení ran. Dlouhodobý nedostatek se pak může projevit vyšší kazivostí zubů, náchylností na zlomeniny, oslabenými svaly. Nízká hladina vitamínu D se může podílet i na vzniku dalších onemocnění, jako jsou deprese, infekce dýchacích cest, kardiovaskulární onemocnění, rozvoj cukrovky II. typu nebo osteoporóza. U těhotných žen je pak vyšší riziko rozvoje těhotenské cukrovky, preeklampsie i předčasného porodu. Nedostatek vitamínu D u dětí může vést až ke křivici.

Vitamín D a jeho nadbytek

Předávkování vitamínem D rozhodně není až tak častý stav. Dojde-li na něj, pak může mít na svědomí zvýšenou koncentraci vápníku v krvi a následně měkkých tkání (zejména srdce a ledvin). Nadbytek se může projevit i zácpou, zvracením, bledostí či svalovou slabostí nebo dehydratací.

Vitamín D potřebuje pomocníka

Doplňování vitamínu D je rozhodně důležité, nicméně pro jeho dobré vstřebávání potřebujeme tělu dodávat zároveň i vitamin K2. Jde o doplněk, který je obsažen například ve fermentovaném sojovém sýru natto, kysaném zelí, másle či vejcích a v některých typech sýrů (gouda, brie…). Pokud jej pořídíte v doplňku stravy, pak je vhodné vybrat formu MK-7.