Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba (nebo také Alzheimer) je onemocnění, které poprvé popsal německý psychiatr a neuropatolog Alois Alzheimer. Jedná se o neurodegenerativní progresivní onemocnění mozku (zhoršující se v čase), projevující se zhoršující se pamětí a jinými důležitými mentálními funkcemi. Tato nemoc je nejčastější příčinou vzniku demence. Patří do skupiny onemocnění mozku snižujících intelekt a měnících sociální chování.

Příčina Alzheimerovy choroby

Ačkoliv je Alzheimer choroba známá desítky let, stále není přesně známá příčina. Vědci se domnívají, že je způsobena kombinací faktorů, jako jsou dědičnost, životní styl a vnější životní prostředí. Jednou z teorií je, že onemocnění je autoimunitní chorobou, kdy tělo bojuje proti vlastním buňkám klasickou imunitní reakcí. V současnosti trpí téměř 25% lidí starších 85 let demencí a Alzheimerova choroba se na tomto počtu podílí z 50 - 60%. Onemocnění ale bohužel není jen nemocí starých lidí. Ve výjimečných případech (velkou roli hraje dědičnost) se choroba objeví u osob mladších 45 let. Podle statistik v roce 2008 trpělo nemocí celosvětově až 37 milionů lidí, v České republice to pak bylo až 120 tisíc osob a výskyt každým rokem stoupá.

Průběh Alzheimerovy choroby

I když je příčina Alzheimerovy choroby stále otázkou, víme poměrně přesně, jak nemoc probíhá. Při Alzheimerově chorobě dochází ke tvorbě a k ukládání patologických proteinů (bílkovin). Tyto bílkoviny se ukládají v podobě vláken nebo tzv. amyloidovým plaků v okolí nervových buněk. Kolem těchto usazenin vzniká sterilní zánět (bez přítomnosti bakterií nebo virů). Dochází také k úbytku acetylcholinu, což je důležitá látka, díky níž dochází k přenosu nervových vzruchů. Postupně vznikající změny způsobí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Buňky v mozku umírají a tím zanikají důležité spojení mezi buňkami samotnými. Změněn je také celkový metabolismus mozku. Časem umírá stále více a více buněk a dochází tak k atrofii mozkové tkáně - mozek se scvrkává.

Alzheimer probíhá ve třech stádiích:

• Lehká demence

Obtížné dorozumívání, zapomínání, zakládání věcí, podezíravost, vztahovačnost, popírání problémů a poruchy paměti, dezorientace v čase, bloudění na známých místech, obtížné rozhodování a bezradnost, ztráta iniciativy, známky deprese, úzkosti a agresivity, ztráta zájmu o koníčky, změna osobnosti – sobeckost a egocentričnost.

• Střední stadium demence

Poruchy soudnosti, nekritičnost, prohlubování změn osobnosti, neschopnost vykonávat běžné aktivity jako je vaření a nakupování, potřeba pomoci při vykonávání osobní hygieny a oblékání, obtížná komunikace, toulání, bloudění, poruchy chování, halucinace, podezírání, stavy zmatenosti.

• Těžké stadium demence

Poruchy příjmu potravy, nerozpoznání blízkých osob, nechápání okolního dění, ztráta schopnosti souvislé řeči, stavy velké zmatenosti, obtížná chůze, poruchy vylučování moči a stolice, úplná ztráta soběstačnosti, upoutání na invalidní vozík, tělesné i duševní chátrání, hubnutí, smrt.

Alzheimer - příznaky

Projevy Alzheimerovy choroby a tendence ke zhoršování stavu jsou velmi individuální. V počátcích onemocnění může být jediným příznakem časté zapomínání nebo mírná zmatenost. Postupně ale ztrácíte čím dál více vzpomínek a především čerstvé události jsou velmi těžce vybavitelné. Jde tedy spíš o poruchy učení a zapamatování si učeného. Pokud trpíte Alzheimerovou chorobou, může být pro vás velmi obtížné zapamatování si věcí a organizování myšlenek. Může se také stát, že vůbec nezpozorujete, že se s vámi něco děje, ačkoliv vaše blízké okolí si změn všimlo.

Časté je zapomínání, kam jste uložili danou věc, obvyklé je zapomínání jmen známých osob. Nemocní několikrát opakují stejný dotaz bez toho, aby si všimli, že už se na věc jednou ptali. Typické je zapomínání obsahu rozhovorů nebo to, že k rozhovoru vůbec došlo, zapomínání naplánování událostí, nemocný začíná zapomínat názvy každodenních potřeb a věcí, neví, co je za den a rok, roční období, neví, kde se nacházejí. Ztrácí se schopnost číst a psát, obtížné je soustředit se a uvažovat, především o abstraktních věcech jako jsou čísla.

Může být velmi složité až nemožné, aby se nemocný vyznal v penězích, účtech a platil je včas. Obtížné bývá oblékání, koupání a jiné běžné každodenní úkony. Stav se stále zhoršuje. Součástí onemocnění jsou změny nálad a změny chování. Můžete trpět depresemi, sociální fobií, změnami nálad, nedůvěřivostí, přecitlivělostí a agresivitou, ztrácíte zájem o koníčky a zaměstnání. Typické jsou také poruchy spánku.

Diagnostika Alzheimerovy choroby

V dnešní době stále neexistuje jednoduché vyšetření, které by jasně určilo, že trpíte Alzheimerovou chorobou. Velice často záleží jen na lékaři, který usoudí, zda jsou vaše příznaky typické pro toto onemocnění a rozhodne o dalším postupu vyšetřování. Často je velmi nesnadné zjistit příčinu demence, případně spojitost demence a Alzheimerovy choroby. Naneštěstí může být onemocnění s přesností diagnostikováno až při pitvě a podrobném vyšetření po smrti nemocného, kdy mikroskopické vyšetření mozkové tkáně objeví uložená vlákna a plaky.

Za života nemocného je možné fyzikální vyšetření, neurologické vyšetření s vyšetřením reflexů, svalového napětí, svalové síly, schopnost chůze, vyšetření sluchu a zraku, vyšetření koordinace a rovnováhy. Krevní vyšetření může odhalit jiné příčiny vzniku demence (onemocnění štítné žlázy, nedostatek vitamínů) a tím zamítnou podezření na Alzheimerovu chorobu. Podrobné neuropsychologické vyšetření, které většinou trvá až několik hodin může ozřejmit podrobnosti k vašim mentálním funkcím, inteligenci apod. Toto vyšetření je zvlášť důležité, pokud existuje podezření, že trpíte touto nemocí v příliš nízkém věku. Možné je tak rozlišit různé typy a příčiny demence.

K dalším vyšetřením patří CT (počítačová tomografie), (MRI (magnetická rezonance) nebo PET, odběr mozkomíšního moku lumbální punkcí, které mohou odhalit jiné příčiny vzniku demence jako je mozkový nádor, mozková mrtvice, úraz.

Léčba Alzheimerovy choroby

Ačkoliv je dnešní medicína na velmi vysoké úrovni, nepodařilo se najít účinný lék, který by Alzheimerovu chorobu úplně vyléčil. Možné je zatím jen zpomalení procesu a přibývají snahy proces alespoň zastavit na stávajícím stavu. Objevují se stále nové a nové povzbudivé zprávy a výrazném léčebném pokroku především u malých skupin pacientů. Nové strategie tedy dočasně zlepšují symptomy nemoci. Současná léčba tedy může pomoct dočasně při poruchách paměti a ostatní kognitivních funkcích.

Léčbu je možné rozdělit do několika skupin dle účinku, ale je nutné mít na paměti, že jsou to léky podpůrné, nikdy onemocnění zcela nevyléčí:

• Zlepšení metabolismu mozku - do skupiny těchto lékům patří nootropika jako Piracetam nebo Pyritinol. Další možností jsou ochranné hormony jako inzulín nebo hormony (testosteron), které brání tvorbě plaků. Existují také látky, které zvyšují vnímavost pro ochranné hormony (rosiglitazon).
• Možnosti ovlivnění acetylcholinergního systému - jak bylo řečeno výše, v mozku existuje velmi důležitá látka acetylcholin, který je nezbytný pro přenos vzruchů mezi neurony. Acetylcholin je neuropřenašeč a ovlivňuje oblasti zajišťující intelektové funkce (paměť a úsudek). Právě tyto oblasti mozku trpí nejvíce ukládáním plaků bílkovin. Existují proto medikamenty, které zvyšují koncentraci acetylcholinu v mozku. Podpora jeho tvorby je proto pro správnou funkci mozku výhodná. Do skupiny léků patří lecitin, který zlepšuje látkovou výměnu acetylcholinu. Acetylcholinesteráza je enzym, který acetylcholin rozkládá, proto je dobré použít látky, které tento enzym inhibují (blokují). K těmto patří galantamin, rivastigmin, donepezil. Jiným neuropřenašečem, který je pro kognitivní funkce stejně významný, je glutamát. Kombinace léků zvyšujících množství acetylcholinu s lékem regulujícím aktivitu glutamátových receptorů je proto pro nemocné Alzheimerovou nemocí optimální. Nevýhodou některých z výše uvedených léků jsou nežádoucí účinky v podobě průjmů nebo poruch spánku.
• Léčba předpokládaného sterilního zánětu mozku a potlačení imunitní reakce - k léčbě se používá kyselina acetylsalicylová (aspirin), působí v prevenci onemocnění, oddaluje nástup demence, omezuje výskyt zánětů a degenerativních změn v mozku, udržuje a zlepšuje výkon mozku. Pokud už choroba nastoupí, lék nezabírá. Další možností jsou léky imunosupresivní (potlačují vlastní imunitní reakci) a protizánětlivé. K jedné z teorií patří, že onemocnění je autoimunitní povahy (tělo bojuje proti vlastním buňkám). Využívá se tzv. TNF inhibitorů a jiných imunosupresiv.
• Léčba omezující tvorbu bílkovinných plaků - tento typ léků je teprve ve výzkumné fázi, mechanismu účinku není znám.
• Látky likvidující volné kyslíkové radikály a chránící neurony před narušením metabolismu a jejich poškozením - tato léčba je doplňková, k nejznámnějším a nejužívanějším antioxidantům patří vitamín C a E a koenzym Q 10. Vhodné je tedy konzumovat potraviny s vysokým obsahem vitaminu C a E (ovoce a zelenina). Doporučuje se konzumace rajčat, červeného vína, borůvek a černého rybízu, které krom vitamínů obsahují i cenné flavonoidy, které jsou také antioxidační povahy. Stejně tak vhodné jsou maliny, ostružiny, kořen lékořice, granátové jablko, kurkuma. Někteří autoři uvádějí pozitivní přínos komplexu vitamínů B a kyseliny listové, které zpomalují mozkovou atrofii.

Pro zajímavost se objevují diskuze, které podporují účinek alkoholu. Podle nich má malé množství alkoholu protektivní účinek. Stejně tak se tvrdí, že marihuana může svými účinky zbrzdit průběh nemoci. Kanabinol obsažený v marihuaně má totiž protizánětlivé účinky. Není ale vhodné kouření marihuany, kdy stoupá riziko vzniku karcinomu plic. K dalším typům léčby, které možná budou mít své místo v budoucnosti řadíme genetickou terapii, transplantace zárodečných buněk. Prokázaný je pozitivní účinek rehabilitace mozku tělesným cvičením (paměť) a elektroléčba.

Pokud máte ve svém okolí někoho s touto nemocí, pokuste se být chápavými a všemožně nápomocnými. Pokuste se nemocnému zjednodušit těžkosti spojené s touto nemocí. Vhodné je odstranit nadbytečný nábytek a dekorace (méně věcí, méně starostí se zapamatováním si, kde která věc leží), odstraňte běhouny a usnadněte chůzi nemocnému, dobré je připevnit pomocné držadla v koupelně a na schodech, důležitá je pohodlná obuv, protože nemocní mají vyšší pravděpodobnost pádů a zranění s tím spojených. Redukujte počet zrcadel, která nemocného matou nebo děsí. Pokuste se hledat známky bolesti, protože nemocný velmi často není schopen popsat své potíže. Co se týká stravování, je dobré podávat nemocnému stravu s menšími kousky nebo mixovanou stravu, tak aby nemohl nic vdechnout.

Prevence Alzheimerovy choroby

Jelikož není známá přesná příčina onemocnění, není možné říct, co bychom měli dělat, abychom se nemoci vyhnuli. Někteří odborníci říkají, že pokud se zaměříte na prevenci onemocnění srdce, omezíte tím i pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby. Důležitými faktory jsou vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, nadváha nebo cukrovka. Obecně se ale říká, že přísun vhodných živin má největší význam v prevenci Alzheimerovy choroby. Nutné je tedy zlepšení výživy (vitamín B6, B12, kyselina listová, minerály, antioxidanty, aminokyseliny, mastné kyseliny) a důležitý je správný pitný režim a celková životospráva, ke které se řadí pravidelná tělesná aktivita. Vhodný je trénink kognitivních funkcí, procvičování paměti. Nevhodná je sociální izolace, proto je dobré se obklopovat lidmi i v pokročilém věku. Programy prevence Alzheimerovay nemoci se zaměřují na tělesnou aktivitu, stimulaci kognitivních funkcí (paměť) a zdravé stravování.

Řiďte se heslem „buďte aktivní, fyzicky, mentálně a sociálně". Užívejte si života.