Atopický ekzém

Atopický je odvozen z řeckého slova atopos, tedy něco, co není na svém místě, co tam nepatří. Ekzém vychází ze slova ekzeo, což znamená něco, co vychází na povrch. Jde o velmi časté zánětlivé kožní onemocnění, které může postihovat pacienty v jakémkoliv věku. Jedná se o chronickou chorobu, tedy dlouhodobou s opakovanými zlepšeními a opětnými vzplanutími potíží. Je součástí atopického syndromu, to znamená, že se může sdružovat s projevy astmatu, senné rýmy nebo různých alergií.

Výskyt atopického ekzému

Atopický ekzém patří mezi nejčastější kožní nemoci, vyskytuje se až u 20% dětí ve školním věku. Pokud má toto onemocnění alespoň jeden z rodičů, je velká pravděpodobnost, že se vyskytne i u dítěte.

Projevy atopického ekzému

První příznaky se vyskytují většinou do 6 let věku dítěte. V určitých obdobích jsou projevy onemocnění různé, proto se rozlišují tři odlišné formy:

• Kojenecká forma atopického ekzému

Začíná mezi druhým a šestým měsícem, typicky ve třetím měsíci. Projevuje se nejprve začervenáním pokožky, potom se na kůži vysévají pupínky a puchýřky, které mohou mokvat, postupně se na povrchu vytváří stroupky a šupinky. Nejprve se objevuje na čele a tvářích a postupně se šíří na celou kůži hlavy a těla. Výsev pupínků doprovází silné svědění. Děti bývají neklidné, škrábou se a špatně spí.

• Dětská forma atopického ekzému

U dětí v předškolním a školním věku se vyrážka přesouvá do loketních a podkolenních jamek, na krk, zápěstí a hřbety rukou. Více než mokvání se v tomto věku vyskytuje zhrubělá, drsná pokožka s oděrkami od škrábání. Děti mívají typický vzhled obličeje. Postiženy bávají totiž také místa kolem očí a úst, kde tmavší a zhrubělá kůže kontrastuje s bledými tvářemi. V některých případech chybí řasy a vnější část obočí, což přispívá k charakteristickému výrazu tváře.

Až u 75% dětí dojde postupně ke zhojení a ekzém se už v dospělém věku nevyskytuje. U části nemocných ovšem projevy přetrvávají, dochází k postupnému zhojování a následnému vzplanutí. Zhoršení může nastat vlivem hormonálních změn v období puberty.

• Dospělá forma atopického ekzému

Většina dospělých s atopickým ekzémem trpěla onemocněním už v dětství, ale asi u 10% se může objevit až v pozdním věku. Opět se objevuje hlavně v loketních a podkolenních jamkách, na krku, rukou ale také na tvářích. Výjimečně dochází k rozsevu na celé tělo.

Příčiny vzniku atopického ekzému

Jak již bylo řečeno, jedná se o zánětlivé onemocnění. Nejde ovšem o infekční zánět, ale o nesprávnou imunitní odpověď těla. Obranyschopnost, která je běžně nasměrována proti škodlivým cizorodým vlivům vnějšího prostředí, působí v tomto případě proti vlastnímu tělu a vytváří tak vnitřní zánět. Tato odpověď organizmu je dána vrozenou dispozicí. Na podobném principu fungují také onemocnění jako je astma nebo různé potravinové alergie, proto všechny tyto nemoci bývají často sdruženy.

Vyšetření atopického ekzému

Ke stanovení diagnózy atopického ekzému neexistují spolehlivé laboratorní testy. Základem je vyšetření odborným kožním lékařem. Existují takzvané velké a malé znaky a ke stanovení jednoznačné diagnózy je zapotřebí alespoň tří malých a tří velkých znaků.

Mezi velké znaky patří svědění, určitá typická místa výsevu, dlouhodobý průběh a výskyt v rodině. Mezi malé znaky jsou řazeny suchost kůže, bledost nebo zarudnutí obličeje, ztmavnutí kůže kolem očí, zhrubělá, zrohovatělá kůže, prořídnutí zevní části obočí, vráska pod dolním víčkem, světloplachost, šedý zákal, snížená hranice vlasů, ekzém ve vlasech, vyrážka v oblasti prsních bradavek, olupování kůže nebo puchýřky na ploskách a dlaních, praskliny kůže za ušima a bělavé skvrny na pažích, nesnášenlivost některých potravin nebo vlny. Laboratorně lze zjistit zvýšenou hladinu imunoglobulinu E, což je protilátka produkovaná lidským tělem.

Léčba atopického ekzému

Léčba atopického ekzému by vždy měla být řízena dermatologem, tedy kožním lékařem. Podle stádia onemocnění lékař volí adekvátní léčbu. Jinak zachází s mokvajícími místy a jinak se suchou, zhrubělou kůží. Většinou se začíná s lokální léčbou, tedy různými mastmi, obklady nebo zásypy, které se aplikují přímo na postiženou část těla. Jak už bylo řečeno, jde o zánětlivé onemocnění, proto jsou používány látky s protizánětlivým účinkem. Mezi ně patří kortikoidy, které jsou velmi účinné, ale mají také četné nežádoucí účinky jako například oslabení kůže v místě aplikace, nadměrné ochlupení, ale také celkové projevy jako třeba vznik zeleného zákalu nebo cukrovky. Proto se kortikoidy využívají spíše k překonání akutní fáze, většinou ne dlouhodobě.

Dále se využívají imunomodulační látky, které zasahují přímo do špatné imunitní odpovědi organizmu. Nemají tolik nežádoucích účinků, proto mohou být užívány delší dobu. Neméně důležitou skupinou léků jsou antihistaminika, která zmírňují projevy alergických reakcí. Pokud ekzém při místní aplikaci léků neustupuje, je třeba přistoupit k celkové terapii, tedy užívání léků, opět jsou využívány léky protizánětlivé, ovlivňující obrannou, imunitní odpověď těla a léky zaměřené na projevy alergií.

Významnou roli hraje také léčba fyzikální. Při té jsou využívány například světlo, voda nebo teplo. Velmi prospěšně působí na atopický ekzém fototerapie, tedy léčba světlem nebo také balneoterapie. Balneoterapie je léčba vodou, která zahrnuje koupele a lázně, do kterých jsou podle konkrétního onemocnění přidávány přísady působící prospěšně. U zklidněných ekzémů působí dobře otrubové koupele, u akutně zhoršených naopak škrobové přísady. U vysušené pokožky je s výhodou přidáván olivový olej. Hlavním účinkem koupelí je průnik léčivých přírodních látek do povrchových vrstev kůže, Po koupelích je opět s ohledem na stadium onemocnění pokožka promazávána olejovými přípravky a zvláčňujícími mastmi.

Při metodě Solux se využívá infračerveného záření, které prohřívá dané partie a způsobuje zvýšené prokrvení této části těla, což zlepšuje látkovou výměnu, povzbuzuje obnovu pokožky a působí protizánětlivě.

Samozřejmě každý pacient si postupně sám najde krém či mast nebo některou s lázeňských metod, která na jeho pokožku působí nejlépe v kombinaci s léky předepsanými lékařem.

Komplikace atopického ekzému

Jednou z nejnebezpečnějších komplikací je zanesení infekce. To se projeví mokváním, zarudnutím. Pokožka může pálit, být teplá a pacient může mít zvýšenou teplotu. V takovém případě je třeba ihned vyhledat lékaře, který nasadí antibiotickou terapii.

Prevence atopického ekzému

Samotný vznik onemocnění ovlivnit nelze, ale můžeme učinit určitá preventivní opatření, která mohou stav zlepšit a zabránit zhoršení. Nutné je omezit činnost, při které dochází k dráždění kůže. Je to například dlouhé koupání a často provozované vodní sporty nebo třeba umývání nádobí s nešetrnými čistícími prostředky. Nemocní by měli dávat přednost spíše sprchování a to nejlépe ve vlažné vodě. Pokud se zpotíme, měli bychom se co nejdříve opláchnout, aby nedocházelo k dráždění kůže potem. K mytí je dobré používat šetrná mýdla, po osprchování se vždy vysušit a pokožku promazat krémem nebo tělovým olejem.

Také některé druhy oblečení nepůsobí příznivě na pokožku, často to bývá vlna. Pokud je atopický ekzém sdružen s alergií, je třeba tento známý alergen odstranit. I pokud není známa alergie, je vhodné zajistit bezprašné prostředí, bez koberců a podobně. Velmi negativně na atopický ekzém působí také stres a nadměrná zátěž ať už psychická nebo fyzická.

Obecně dochází k zhoršení projevů onemocnění na podzim a v zimě. Příznivě působí sluneční záření samozřejmě v přiměřené míře, ale také teplo. Velmi dobře většinou nemocní reagují na pobyt u moře.

Dietní opatření při atopickém ekzému

Vzhledem k tomu, že vznik atopického ekzému často souvisí s potravinovou alergií (i pokud nejde přímo o alergii, jsou účinky některých potravin dráždivé), součástí léčby atopického ekzému by tedy měla být úprava jídelníčku.

Mezi potraviny s dráždivým účinkem patří například kakao, čokoláda nebo koření. Nepříznivě působí také velmi kyselá jídla, jako třeba ocet, ovocné džusy, hořčice. Nevhodné je určitě nadměrné pití alkoholu. Samozřejmě na každého strava působí jinak, proto je dobré vést si jídelníček a současně sledovat, jak jídlo působí na kožní projevy onemocnění.

Pokud ekzematik přidává do jídelníčku novou potravinu, je dobré ji nejprve vyzkoušet v tepelné úpravě, protože některé alergeny se teplem ničí. S tím souvisí také studování etiket pochutin kupovaných v obchodě. Mezi potraviny, které často způsobují alergické reakce, patří z ovoce citrusové plody všech druhů, mango, broskve, fíky, rybíz, maliny, jahody, angrešt, ostružiny, za silně alergizující je považováno kiwi a ananas. Ze zeleniny je to nejčastěji celer, ale mohou to být také rajčata, kyselé zelí, petržel, paprika, ředkev, ředkvičky nebo křen.

Pokud trpíte atopickým ekzémem, je možné zkusit vynechat také ořechy, alergicky působí hlavně arašídy, ale mohou to být také pistácie, mandle nebo i různá semínka (slunečnicová nebo dýňová). Co se týká luštěnin, ne zcela vhodná bývá sója.

Za rizikové jsou považovány v podstatě všechny druhy koření. Spousta lidí špatně snáší také vejce a mléko. Nesnášenlivost mléka je ale většinou známá již od útlého věku. Nesmíme zapomenout také na ryby a různé mořské plody, které jsou velmi často spouštěči alergických záchvatů.

Je třeba zmínit také přídatné látky v potravinách, různá aromata, ochucovadla a stabilizátory. To vše si ale každý atopik musí sám vyzkoušet a vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobé onemocnění, musí si postupně vytipovat potraviny, které projevy ekzému zhoršují. To samé platí pro léčbu a péči o pokožku, protože nakonec každému vyhovuje něco jiného.