Dalekozrakost

Dalekozrakost je oční vada projevující se neostrým viděním do blízka. Jedná se o refrakční vadu, při které dochází k menší lomivosti dopadajících paprsků a obraz pozorovaného předmětu vzniká až za sítnicí. Dalekozraký člověk (s menší vadou) do blízka zaostří, ale za cenu velké námahy dané schopností akomodace oční čočky. Odborně se označuje jako hypermetropie nebo hyperopie.

Stavba oka

Lidské oko je kulovitý orgán velikosti asi 24 mm chráněný kostěnou očnicí. Stěna oka je tvořena třemi tkáňovými vrstvami. Vnější vrstvu tvoří vazivové bělima (skléra), které v přední části přechází v průhlednou rohovku. Střední vrstva bohatá na cévy se označuje jako živnatka, převážnou část tvoří cévnatka. V přední části oka přechází v řasnaté tělísko, v němž se tvoří komorová voda, duhovka, která má ve svém středu otvor – zornici regulující množství světla vstupující do oka. Za duhovkou je uložena čočka. Nitrooční prostor za čočkou je vyplněn průhlednou rosolovitou hmotou – sklivcem. Vnitřní vrstvu oka tvoří sítnice obsahující vlastní světločivné buňky. Nejvíce je jich soustředěno ve žluté skvrně, která je místem nejostřejšího vidění.

Jak vzniká obraz na sítnici?

Při vytváření obrazu pozorovaného předmětu musí světelný paprsek projít k sítnici čtyřmi optickými prostředími. Jsou to rohovka, komorová voda, čočka a sklivec. Každé z nich má určité optické vlastnosti, které chod paprsku ovlivňují. Průchod paprsku optickými prostředími není přímočarý, dochází k lomu paprsku na rozhraní dvou rozdílných prostředí (označované jako index lomu). Lomivost optického prostředí je definována optickou mohutností, která je převrácenou hodnotou obrazové ohniskové vzdálenosti (místa, kam se obraz zobrazuje). Největší optickou mohutnost má rohovka (40 – 45 dioptrií) a čočka (20 D). Zatímco zakřivení rohovky je stálé, čočka má schopnost měnit svoje zakřivení pomocí řasnatého svalu akomodací. Optická mohutnost normálního oka je tedy asi 60 D.

Na sítnici se vytváří zmenšený a převrácený obraz pozorovaného objektu. Projekcí těchto převrácených obrazců optickými drahami do zrakového centra mozkové kůry si tyto obrazy uvědomujeme v jejich správné poloze.

Akomodace

Akomodace je schopnost oční čočky měnit svoji optickou mohutnost v závislosti na vzdálenosti pozorovaného předmětu. Toho čočka dosáhne především zvětšením zakřivení svojí přední plochy, dále konvergencí (sbíháním optických os obou očí při pohledu do blízkého bodu) a rovněž šíře zornice má svoji úlohu.

Akomodační šíře oka, tedy rozmezí, ve kterém oko vidí předměty ostře, je ohraničena dvěma body. Blízký bod je viděn s maximální akomodací, daleký bod je ostře viděn bez akomodace, u zdravého oka je v nekonečnu. Schopnost akomodace může kolísat během dne a s věkem se snižuje.

U koho se dalekozrakost objevuje?

Dalekozrakost je normálním nálezem po narození a s růstem oka postupně klesá. V pubertě trpí určitým stupněm dalekozrakosti asi polovina očí, většina malých vad je odstranitelná akomodací. Mladý člověk má velmi dobrou schopnost akomodace, jeho čočka je schopná dobře se vyklenout, takže brýle zpočátku vůbec nepotřebuje. Schopnost akomodace se ve stáří snižuje, takže první potíže s ostrým viděním do blízka vznikají mezi 30. – 40. rokem života u osob dlouhodobě namáhajících oči do blízka. Při únavě a větším počtu dioptrií se vada projeví dříve. Dalekozraký člověk nejprve vidí špatně pouze na blízko, později na všechny vzdálenosti.

Větší vada se projeví už u dětí. Velmi často bývá spojena se šilháním (strabismem), případně dojde ke vzniku tupozrakosti. Ještě v batolecím věku je nezbytné tuto vadu léčit.

Příčina dalekozrakosti

Příčinou dalekozrakosti je příliš krátká oční koule nebo menší lámavost optického systému oka. Rovnoběžné světelné paprsky se protínají až za sítnicí, takže je výsledný obraz rozmazaný. Hypermetropie může být způsobena i různými vadami rohovky a oční čočky, úrazem nebo metabolickým onemocněním jako diabetes mellitus.

Dalekozrakost - příznaky

Méně významná vada se projeví bolestí hlavy a očí, která je způsobená neustálou snahou o akomodaci. Dalekozraký člověk ji mívá nejčastěji navečer po práci, když už je unavený. Někteří udávají největší potíže ráno, než se akomodace po nočním odpočinku opět vytrénuje. Kromě bolestí může být nediagnostikovaná dalekozrakost provázena pálením a řezáním očí, nevolností a únavou. Daný jedinec může při práci do blízka pociťovat zhoršenou výkonnost, nepříjemné pocity nebo zvýšený stres. Tyto potíže se označují jako astenopické.

Ve vyšším věku nebo při významnější vadě je typickým příznakem rozmazané vidění do blízka, později i do dálky.

Dalekozrakost u dítěte

U menších vad bývá bezpříznaková. Na vyšší vadu vás upozorní chování dítěte. Dítě si knížky, hračky přibližuje co nejblíže k obličeji. Při prohlížení knížek nebo malování rychle ztrácí zájem a stěžuje si na bolest hlavy. Je více unavené a nesoustředěné. Velmi často je dalekozrakost spojena se šilháním.

Závažnost vady zraku

Lehká dalekozrakost se pohybuje v hodnotách + 0,25 až + 3,0 dioptrie. O střední vadě se hoří při dalekozrakosti + 3,25 až + 6,0 dioptrií. Při dioptriích + 6,25 až + 9,0 dioptrií se je jedná o vysokou vadu. Těžká vada, nad + 9,25 dioptrií, vede ke zhoršenému vidění do blízka i do dálky.

Důsledky dalekozrakosti

Při větší dalekozrakosti je oko malé, má mělkou přední oční komoru, která se s růstem čočky ještě zmenšuje, takže obvykle vede ke vzniku zeleného zákalu (glaukomu s uzavřeným úhlem). U toho typu zeleného zákalu dochází k zablokování kanálků na okraji duhovky, které odvádějí nitrooční tekutinu z oka ven. Vysoký nitrooční tlak vede k odumírání zrakového nervu, zúžování zorného pole a výpadkům zrakového pole.

U dítěte vede neléčená dalekozrakost ke vzniku šilhání. Oko šilhá dovnitř, protože je zvýšený impuls k akomodaci (zaostřování) a konvergenci při pohledu do blízka. Brýlová korekce může šilhání úplně odstranit.

Diagnostika dalekozrakosti

Jestliže se u vás nebo vašeho dítěte objeví příznaky dalekozrakosti, vyhledejte očního lékaře (oftalmologa). Nejprve se vás bude ptát na vaše potíže, další onemocnění a oční i celková onemocnění ve vaší rodině. Dále provede celkové oční vyšetření. Zrakovou ostrost vyšetří do blízka i do dálky pomocí optotypů, vyšetřovacích tabulek, ze kterých budete číst písmena nebo číslice od největších k nejmenším.

Zraková ostrost do blízka se vyšetřuje pomocí optotypů umístěných do vzdálenosti 35 cm při dostatečném světelném osvětlení. K vyšetření se používají tzv. Landoltovy prstence, různě rotované písmeno C. Častěji však čtecí tabulky, nejčastěji Jägerovy tabulky. U dětí lze využít i obrázkové čtecí tabulky. Velikost vady se vyjadřuje v plusových dioptriích.

Pro zjištění celkové velikosti hypermetropie je třeba vyřadit akomodaci atropinem (způsobí obrnu řasnatého svalu) a provést vyšetření do blízka znovu.

Léčba dalekozrakosti

Korekce dalekozrakosti není nutná, pokud je vada malá a daný jedinec vidí ostře a nešilhá. Vždy však záleží na konkrétním jedinci, jeho práci a životním stylu. Dalekozrakost lze léčit konzervativně nebo chirurgicky.

Konzervativní způsoby korekce zraku

Aby paprsky dopadaly na sítnici a vidění bylo ostré, je třeba zvětšit optickou mohutnost oka akomodací nebo spojkovými (plusovými) korekčními skly nebo kontaktními čočkami. Spojky jsou konvexní čočky, které jsou ve svém středu tlustší než na okraji.

U dětí předškolního věku se korigují vysoké vady a vady vedoucí k šilhání. U školních dětí se dávají brýle u vady vyšší než 3 dioptrie. U osob starších 30 let se předepisují brýle na blízko nebo k trvalému nošení.

Operační léčba

Chirurgická léčba využívá metody refrakční chirurgie. Vyřeší vadu jednou provždy.

Z refrakčních operací laserem je nejrozšířenější metodou LASIK (laser in situ keratomileus), při které je laserovým paprskem seříznuta rohovková lamela a po jejím odklopení je laserem odstraněna část rohovky tzv. fotoablací. Využívá se u nižší až střední dalekozrakosti. Při výkonu se odstraňuje periferní část rohovky, čímž se zvětšuje její zakřivení. Poté se lamela zpět přiklopí a ona sama přilne, nemusí se šít. Hojení je velmi rychlé (řádově hodiny), zraková ostrost se ustálí během týdne (maximálně měsíce). Limitací operace je příliš tenká rohovka. Oko je znecitlivěno anestetickými kapkami, takže samotný zákrok je bezbolestný.

Ke korekci dalekozrakosti se využívá i laserová termokeratoplastika. Laser vyzařuje infračervené záření, které způsobuje ložiskové změny rohovkového kolagenu – svraštění jejich vláken. Tak se zvětší vyklenutí rohovky a zvýší její lomivost.

U osob s větší vadou než +4 dioptrie, tenkou rohovkou a ve vyšším věku je spíše vhodná nitrooční operace s výměnou oční čočky. Během výkonu je původní očí čočka odstraněna a do oka je vsazena umělá nitrooční čočka zajišťující trvale ostré a jasné vidění.

Prevence dalekozrakosti

Jednoznačně účinná prevence refrakčních vad v současné době neexistuje. Riziko vzniku a možnost zhoršování můžete snížit dodržováním správné pracovní vzdálenosti při čtení, psaní nebo práci do blízka. Dbejte na dostatečné osvětlení a vyvarujte se větší únavy očí.

Doporučení při dalekozrakosti

Pokud vaše dítě nosí brýle ke korekci dalekozrakosti, pořiďte mu dvoje. Jedny do školy a druhé pro volný čas a sportování, které bude odolné vůči dětskému zacházení. Dohlížejte na to, aby dítě brýle nosilo a podporujte ho v tom. Předejdete tak vzniku šilhání.