Gastritida

Termín gastritida označuje zánětlivé onemocnění žaludku. Podle charakteru ji dělíme na akutní a chronickou. Akutní gastritida se rozvíjí náhle, má většinou krátké trvání (1-2 dny) a její příznaky nemusí být závažné. Jde o termín nepřesný, protože zánětlivá podstata je mnohdy nepravděpodobná a neprokázaná. Většinou se jedná o reflexní poruchy motility, které raději označujeme jako akutní dyspepsie nebo chorobné nezánětlivé stavy postihující žaludek tedy gastropatie. Chronická gastritida se rozvíjí během delší časové periody, její příznaky jsou nezávažné, mnohdy je asymptomatická.

Gastritida - příčiny

Nejčastější příčinou akutní gastritidy jsou bakteriální a virové infekce, které často probíhají pod obrazem gastroenteritidy lidově zvané jako střevní chřipka. Druhou podstatnou skupinu tvoří akutní dyspepsie po požití špatně tolerované potravy. Nejedná se o zánět žaludku, ale spíše o poruchu vyprazdňování, i když příznaky jsou obdobné. Nadměrná konzumace alkoholu, léků, kávy a kouření vede ke zvýšenému dráždění žaludeční sliznice zvýšenou tvorbou žaludečních šťáv a vzniku zánětu. Stresová gastritida je vyvolaná dlouhodobým stresem nebo komplikuje celkově těžké stavy jako šok, sepse, rozsáhlé úrazové poranění či popáleniny. Zvláštní variantou je gastritida způsobená silnými kyselinami nebo louhy při náhodném či sebevražedném požití.

Při vzniku dlouhodobé chronické gastritidy se často uplatňuje bakterie Helicobacterpylori, která je příčinou skutečného zánětlivého postižení sliznice žaludku v 85 - 95% chronických gastritid. Tento typ má úzký vztah ke vzniku žaludečního vředu. Existuje i autoimunitní gastritida, jež je příčinou perniciózní anémie (chudokrevnosti). Organismus při ní tvoří protilátky proti určitému typu žaludečních buněk, které produkují bílkovinu umožňující vstřebávání vitamínu B12 v tenkém střevě. Gastritida může být vyvolána i chemickými látkami tvořenými lidským organismem jako žlučové kyseliny či jiné složky střevního sekretu vracejí se zpět do žaludku nebo při dlouhodobém užívání některých léků. Na podkladě chronického zánětu může dojít k přestavbě slizničních buněk žaludku, jež je pokládána za předstupeň při vzniku nádoru žaludku.

Gastritida - příznaky

Akutní gastritida se projevuje jako tlak v epigastriu (horní část břicha mezi žeberními oblouky), nechutenství až odpor k jídlu, říhání, nauzea, zvracení, nadýmání, křeče v břiše a průjem. Může být přítomná zvýšená teplota. Při těžším průběhu pak celková schvácenost až sklon ke kolapsu. Potíže trvají většinou krátce, několik hodin až dnů s pozvolným dozníváním příznaků. Chronická gastritida se rozvíjí postupně, způsobuje tupou bolest v nadbřišku, pocit sytosti nebo ztrátu chuti k jídlu.

Akutní dyspepsie

Jako gastritida se může projevit i konzumace špatně tolerované potraviny. Každý člověk toleruje jednotlivé složky potravy rozdílně, záleží na individuální odolnosti, na množství a složení potravy i na kombinaci těchto faktorů. Stravitelnost potravy je často modifikována nezvyklou úpravou jídla, nevhodnou teplotou, kořením nebo podávanými nápoji. Tolerance potravy bývá ovlivňována onemocněním trávicího ústrojí, celkovým stavem organismu (zda je člověk zdráv, trpí jiným onemocněním nebo je v rekonvalescenci) i vlivy psychickými. Při překročení hranic tolerance vstupují do hry reflexní obranné mechanismu jako zvracení či urychlená pasáž trávicím ústrojím. Nejedná se tedy o zánět, ale poruchu motility – akutní dyspepsii.

Gastropatie

Žaludeční potíže prokazatelně nezánětlivé povahy je lepší označovat gastropatie. Na rozhraní sliznice a hlubších vrstev se otevírají cévní spojky, při jejichž porušení pryští krev. Hemorgická (krvácivá) gastropatie vzniká při dlouhodobém pravidelném užívání léků tlumících bolesti tzv. nesteroidních antiflogistik (Ibuprofen, Ibalgin, Aulin, Diclofenac, Voltaren nebo Veral), při městnání krve v břišním řečišti při onemocnění jater nebo selhání pravostranného srdečního oddílu. Zpočátku se objevují nespecifické potíže – bolest v nadbřišku, pocit plnosti, nechutenství, říhaní, nucení na zvracení a pálení žáhy. Hlavním projevem je krvácení do trávicího ústrojí projevující se zvracením čerstvé nebo natrávené krve (tzv. sedliny) či vylučováním černé natrávené stolice (tzv. melény). Při vleklých krevních ztrátách může být jediným projevem anémie (chudokrevnost) s postupně se zhoršující únavou, slabostí, dušností či bolestmi na hrudi. Krvácení může být i masivní, končící smrtí.

Vývoj gastritidy

Při akutním zánětu je sliznice žaludku překrvená a prosáklá, vznikají drobné eroze (povrchové defekty sliznice). Chronická gastritida se nejčastěji vyvíjí z akutního zánětu. Povrchový nález bývá nenápadný, ale žaludeční sliznice je masivně prostoupena zánětlivými buňkami, zaniká žaludeční epitel, postupně je nahrazován novým jakoby střevním epitelem, který ale může obsahovat nádorové buňky. Helikobacterová gastritida se může vyvinout až v žaludeční vředy.

Gastritida - diagnostika

Pokud vás delší dobu trápí žaludeční potíže jako bolest či tlak v nadbřišku, pocit na zvracení, říhání, nadýmání či nechutenství, neváhejte s návštěvou vašeho praktického lékaře, jenž vás odešle k odborníkovi na choroby zažívacího traktu – gastroenterologovi. Kromě pečlivé anamnézy čili popsání vašich potíží a jejich návaznost na konzumaci potravy gastroenterolog vyšetří vaše břicho, jež bývá u gastritid lokálně nebo celkové citlivé až bolestivé. Dále provede odběry krve a odešle vás na ultrazvuk břicha. Obě vyšetření však bývají u gastritid negativní, slouží k vyloučení jiných potíží, zejména žlučníkových.

Cílené potvrzení či vyloučení diagnózy umožní pouze gastroskopie. Jedná se endoskopické vyšetření žaludku a dvanáctníku pomocí trubice s optickým a světelným systémem. Gastroskop dokáže prohlédnout žaludeční sliznici, odebrat vzorek sliznice i provést některé léčebné úkony. Pacientovi ležícímu na boku lékař zavede endoskop dutinou ústní jícnem až do žaludku. Při gastopatii může vidět ronící sliznici, eroze či petechie (povrchové defekty kryté hnědočerně zbarvenou sraženou krví. Celé vyšetření včetně odběru vzorku je nebolestivé, ale nepříjemné. Dávicímu reflexu se zabrání umrtvením hrdla před zavedením endoskopu. Vyšetření trvá zhruba 20 - 30min. Při gastroskopii se bioptickými kleštěmi odebírá vzorek podezřelé sliznice nebo čtyři standardní vzorky, které prohlédne patolog. Ten dokáže podle přítomných buněk určit typ zánětu, přednádorová stádia i nádor žaludku. Ze vzorku sliznice lze prokázat i bakterii H. pylori. Pokud se při gastroskopii žádné změny neprokážou, jedná se pravděpodobně o obtíže funkční povahy, které tkví v poruchách motility.

Poznání typu chronické gastritidy je výlučně histologické. Často bohužel není korelát mezi makroskopickými změnami patrnými endoskopicky a histologickým nálezem. Asi 1/3 nemocných se žaludečními obtížemi má normální žaludeční sliznici, na druhou stranu mnoho lidí s pokročilou gastritidou nemá obtíže vůbec. Změn na žaludku přibývá s věkem, ve věku nad 50 let má normální žaludeční sliznici jen asi každý pátý člověk.

Léčba akutní gastritidy

U akutní gastritidy (gastroenteritidy i akutní dyspepsie) je důležitá zejména dieta a klid na lůžku. První dva dny podáváme jen čaj po malých doušcích a postupně obnovuje příjem potravy nedráždivou stravou. Podáváme suchary, vařenou rýži, mrkev, brambory, banány a jablka, stravu postupně obohacujeme o vývary a pokrmy z bílého masa. Přechod na normální stravu je vhodný asi za týden, je-li vývoj onemocnění příznivý. Při průjmech a zvracení pijte dostatek tekutin. I po odeznění akutních žaludečních potíží se vyhýbejte smaženým, kořeněným a tučným pokrmům, nadýmavé zelenině, čokoládě a alkoholu. Při kolikovitých bolestech břicha uleví teplý obklad na břicho nebo podání spasmolytik, např. Algifen kapky či Buscopan tablety. Při průjmu užívejte adsorbencia – aktivní uhlí (Carbotox, Carbocit, Carbosorb) či Smectu, rovněž pomohou střevní antiseptika jako Endiaron.

Chronická gastritida - léčba

Chronická gastritida se léčí kombinací dvou antibiotik a blokátoru protonové pumpy. Po dobu 7 dní se užívají antibiotika Klacid a Duomox, dále ještě 3 týdny antisekreční léky. Až v 90% případů se podaří bakterii odstranit a tímto lze považovat chronickou gastritidu za vyléčenou.

Nadměrná tvorba žaludeční kyseliny u chronických gastritid usnadňuje vznik a zhoršuje zánětlivé změny. Existuje několik skupin léků bránící kyselé sekreci. Nejúčinnější z nich jsou blokátory protonové pumpy např. Nolpaza, Helicid, Controloc, Lomac, Apo-ome, Omeprazol, Ortanol, Apo-panto, Lanzul, Lanzoprazol. Při chronické gastritidě se podávají jednou denně ráno po dobu 3 týdnů, dokážou zhojit zánětlivé změny a zabraňují vzniku vředů. Hemorhagická gastropatie vyžaduje vysazení nebo alespoň snížení dávky nesteroidních analgetik. Ke zhojení erozí rovněž podáváme blokátory protonové pumpy dvakrát denně. Při opakování gastritid či nutnosti léčby nesteroidními antiflogistiky se doporučuje preventivně užívat blokátory protonové pumpy trvale 1x denně. Slabší antisekreční účinek mají blokátory H2-receptorů např. Ranital, Ulcosan, Quamatel, Famotidin, Famosan, které rovněž snižují žaludeční sekreci.

Léčba autoimunitní chronické gastritidy není známá, je možná pouze substituce vitamínu B 12.

Gastritida - prevence

Vzniku gastritidy můžete předejít především dodržováním zásad správné životosprávy.

• Omezte konzumaci alkoholu, kávy a nekuřte.
• Nejezte tučná, smažená a nadměrně kořeněná jídla, která jsou zvláště dnes na každodenním jídelníčku moderního člověka, jež obědvá ve fast foodech, thajských a čínských restauracích.
• Jezte v pravidelných intervalech menší porce potravy, zabráníte tím agresivnímu působení žaludečních šťáv na sliznici v období hladovění.
• Nadměrně neužívejte nesteroidní analgetika.
• Při bolestech dejte přednost Paralenu.Pokud vám tyto preparáty nezabírají, preventivně užívejte blokátory protonové pumpy.

Infekci Helikobacterpylori lze jen těžko předejít, proto pokud vás žaludeční potíže trápí i přestože dodržuje správnou životosprávu, neváhejte s vyšetřením žaludku gastroskopií. Ta jediná dokáže tuto infekci diagnostikovat. Během následující sedmidenní antibiotické kůry budete žaludečních potíží zbaveni.

Doporučení při gastritidě

Při dlouhotrvajících žaludečních potížích neváhejte s vyšetřením žaludku gastroskopií. Ta jediná dokáže odhalit chronický zánět žaludku, žaludeční eroze či vředy nebo krvácení z žaludeční sliznice. Při počínajících nádorových změnách vám může včasná diagnostika zachránit život. Pokud vy nebo váš příbuzný budete zvracet čerstvou či natrávenou krev nebo budete mít černou stolici, neprodleně vyhledejte lékaře. Při masivním krvácení můžete být ohroženi i na životě.