MERS

MERS je zkratka označující anglicky tak zvaný Middle East Respiratory Syndrome. Po přeložení toto označení znamená respirační (dechový) syndrom blízkého východu neboli "Blízkovýchodní respirační syndrom". Jako každý syndrom je také MERS skupinou určitých příznaků, nejedná se tedy o typické onemocnění. V případě MERS k příznakům dochází po napadení lidského organismu virovou infekcí. Bylo zjištěno, že virus způsobující MERS patří do skupiny Coronavirů a označen byl jako Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus (MERS-CoV).

Konkrétně MERS coronavirus patří do rodu Betacoronaviru, a tím se stává příbuzný viru způsobujícího SARS (syndrom akutního respiračního selhání). Virus MERS je oficiálně znám teprve od roku 2012 a označení si vysloužil podle svého největšího rozšíření, a tím jsou země blízkého východu (označení v angličtině je pak Middle East). Na podzim roku 2012 byl tento syndrom zjištěn u osob, které pobývaly v oblasti Arabského poloostrova a Jordánska. V roce 2013 se pak syndrom prudce rozšířil, nakaženy byly desítky osob, přičemž asi 30 osob syndromu MERS podlehlo. Další vlna onemocnění se objevila v roce 2014 v Iránu a v roce 2015 pak v Jižní Korei. V České republice syndrom dosud nebyl zaznamenán, ale celosvětově mu již podlehlo několik set nemocných. Odhaduje se, že až každá 3. nakažená osoba MERS podlehne, což z něho dělá potenciálně velmi nebezpečnou záležitost.

Příčiny vzniku MERS syndromu

Syndrom MERS řadíme do skupiny zoonóz. Ačkoliv většina nemocných lidí se nakazila přenosem z jiné nemocné osoby, MERS se jako zoonóza přenáší na člověka prostřednictvím zvířat. Bylo zjištěno, že právě velbloud je typickým rezervoárem pro tento virus. Nicméně přesný mechanismus přenosu viru dosud zjištěn nebyl. Zajímavé je, že podrobnější analýzy virového genomu (genetické výbavy viru) odhalily souvislosti s netopýry. Uvažuje se tedy o přenosu z netopýrů na velbloudy, kteří se poté stali rezervoárem pro tento virus. Prozatím se zdá, že k přenosu z člověka na člověka nedochází úplně jednoduše. Většinou byl zdokumentován velmi blízký kontakt nakažených osob (péče o nemocného bez jakýchkoliv ochranných pomůcek nebo přenos mezi členy rodiny apod.). Nakažené osoby také byly velmi často imunokompromitovány, což znamená, že osoba již trpěla jiným onemocněním nebo šlo o starší nemocné.

Jelikož je ale již možný přenos z člověka na člověka, v případě lidské populace to v budoucnu může znamenat mnohonásobně urychlené šíření tohoto zákeřného syndromu, proto je obezřetnost na místě.

MERS - příznaky a průběh

Již z názvu (respiratory-dechový) vyplývá, že tento syndrom se typicky týká dýchacích cest, a to jak dolních (plíce), tak horních (hrtan a průdušnice). Inkubační doba (období mezi nakažením se a prvními příznaky nemoci) tohoto onemocnění se nejčastěji pohybuje mezi 5 až 6 dny (oficiální hodnoty jsou 2 - 14 dní).

Většina osob, která tento syndrom úspěšně překonala, udává, že invekce MERS virem probíhala zpočátku nespecificky jako horečky (teplota těla nad 38 °C, zvýšená únava a kašel). Krom dechových obtíží nemocní udávají také žaludeční a střevní obtíže jako zvracení či průjem. Tyto příznaky pak postupně přešly ve vážné akutní postižení dýchacích cest. Zánět plic (pneumonie) pak v mnoha případech následovalo akutní selhání ledvin. Díky tomu má syndrom MERS vysokou úmrtnost.

Až každá 3. nakažená osoba viru podlehla. Což znamená, že má onemocnění úmrtnost více jak 30%. Důležité je ale poznamenat, že většina osob, která onemocnění podlehla, trpěla již dříve jiným onemocněním. Zdravé silnější osoby, které MERS úspěšně překonaly, většinou prodělaly mírnější příznaky v podobě nachlazení, kašle, zvýšené teploty a průjmu či zvracení. Z toho všeho tedy vyplývá, že osoby již nemocné (srdeční onemocnění, cukrovka, poruchy imunitního systému, nádorová onemocnění, poruchy ledvinných funkcí, novorozenci či starší nemocní) mají větší pravděpodobnost, že se MERS nakazí a také že průběh syndromu bude vážnější. Naopak mladé zdravé osoby se syndromu MERS s velkou pravděpodobností vyhnou nebo prodělají pouze mírné příznaky MERS.

Diagnostika MERS syndromu

Prvním, velmi důležitým diagnostickým bodem, je vznik typických příznaků syndromu MERS u osoby, která v nedávné době pobývala v rizikových oblastech (Jižní Korea, Arabský poloostrov, Jordánsko) nebo se dostala do kontaktu s takovou osobou. Pokud tedy osoba trpí horečkou, zvracením, průjmy, kašlem a jinými dechovými obtížemi v období do 14 dní po návratu z rizikové oblasti, je velmi důležité takovou osobu důkladně vyšetřit.

Většinou se využívá dvou hlavních důležitých metod k diagnostice MERS. První z nich je tzv. PCR, což je zkratka pro polymerázovou řetězovou reakci. V praxi to znamená, že se odebere vzorek k vyšetření. Jako vzorek je myšleno asi 5 ml krve nebo tzv. bronchoalveolární laváž, což je výplach z dýchacích cest. Tyto vzorky se pak dále podrobně zkoumají ve speciální laboratoři. V poměrně rychlém čase je pak zjištěna aktivní infekce coronavirem. Druhým důležitým typem vyšetření je tzv. serologické testování. V případě serologického vyšetření se odebere vzorek krve a v krevní plazmě se hledá přítomnost protilátek proti coronaviru způsobujícímu MERS. Toto vyšetření dokazuje, že se osoba dostala do kontaktu s virem a začala si vytvářet potřebné protilátky, aby infekci překonala. Určitý typ protilátek ukazuje na akutní probíhající infekci, jiný typ pak na již překonanou infekci (konkrétně se pak k vyšetření séra využívá metody zvané ELISA, IFA nebo neutralizace).

Léčba MERS syndromu

Bohužel dosud neexistuje žádná specifická antivirová léčba, která by se dala doporučit jako účinná v boji proti MERS. Proto je také úmrtnost neboli letalita tak vysoká. Jedinou možností je vyhledat co nejrychleji lékařskou pomoc a bojovat proti příznakům tohoto syndromu. V případě akutního respiračního selhání je možné nasadit antibiotickou léčbu, která předchází nebo bojuje proti sekundární bakteriální infekci a v případě nutnosti se využívá umělé plicní ventilace. Nemocnému se do hrtanu zavede kanyla patřičného průměru, tou se pak ventilátorem pravidelně dodává směs s kyslíkem tak, aby se zajistilo dýchání nemocného.

U MERS syndromu je také velmi důležité sledovat ledvinné funkce. U nemocných s těžkým průběhem rychle dochází k selhání ledvin. Je důležité sledovat vylučování ledvin a v případě selhání rychle zajistit náhradní funkci dialýzou. Dialýza je přístroj, který se napojí na cévní řečiště nemocného. Přístroj pak pročišťuje proudící krev a nahrazuje tak účinně funkci postižených ledvin. Horečku je možné tlumit nesteroidními antiflogistiky. Důležité je také myslet na dostatečný příjem tekutin, aby tělo nebylo horečkou dehydratované. Doporučuje se vždy léčbu MERS vést pod kontrolou zkušených lékařů. Každá země se snaží evidovat počet nemocných. Pokud by případně došlo k situaci, kdyby se onemocnění objevilo také v České republice, nemocná osoba by měla být včas izolována, aby se zabránilo rozšíření infekce.

Prevence MERS syndromu

V případě onemocnění MERS syndromem není vždy úplně jednoduché zavčasu odhalit nemocného. Syndrom MERS se velmi podobá běžnému nachlazení nebo chřipce, může tedy trvat i několik týdnů, než se onemocnění prokáže. Důležité ale je mít onemocnění vždy na mysli, a to především v případě, když se jedná o osobu, která se v nedávné době vrátila z rizikové oblasti nebo se dostala do kontaktu s osobou pobývající v jedné z výše uvedených oblastí. Důležité je takovou osobu rychle izolovat a důkladně vyšetřit. Výsledky jsou většinou k dispozici během několika dní, maximálně týdnů.

K preventivním metodám patří také vzdělávání zdravotnického personálu, který by se kolem nemocné osoby měl pohybovat s nejvyšší opatrností, základní ochranné pomůcky jako jsou rukavice či obličejová maska, by měly být základem. Specializovaná infekční oddělení by měla mít kontrolu nad prevencí takovéhoto syndromu. Pro běžné obyvatele je pak důležité dodržovat základní hygienické návyky, jako je pravidelné mytí rukou mýdlem a čistou vodou, vhodná je také alkoholová desinfekce. V případě kašle či rýmy je důležité zakrýt si ústa při kýchání, manipulace s kapesníky by měla být minimální. Nedoporučuje se povalování použitých kapesníků po stolech či dalších površích. Pokud jste si již dlouho ruce neumyli, nedotýkejte se zbytečně obličeje či očí.

Důležité je se vyvarovat blízkého kontaktu s nemocnou osobou (sdílení nápojů či pokrmů, líbaní apod.). Onemocnění MERS syndromem je poměrně čerstvou záležitostí, proto účinná vakcína ještě nebyla objevena. Jak už bylo zmíněno, také léčba je pouze symptomatická. Dobrou zprávou je, že se onemocnění vyskytuje nejčastěji u již nemocných oslabených osob, proto se odhaduje, že přenos z člověka na člověka není úplně jednoduchý. Není ale dobré riskovat, proto podpora zdraví je na místě.

Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny a celkově zdravý životní styl je na místě. Pokud se chystáte cestovat do rizikových oblastí, je dobré se včas informovat o situaci v dané oblasti a pohybovat se tam s nejvyšší opatrností a dodržovat základní hygienické návyky.