Nezhoubný děložní nádor (myomy v děloze)

Nejčastějším nádorem děložního těla je nezhoubný nádor vznikající množením hladké svaloviny dělohy. Odborně se označuje jako leiomyom, zkráceně myom. Řadí se mezi nádory měkkých tkání. Myomy v děloze se vyskytují u více než třetiny žen ve věku mezi 30 až 50 lety. Jedná se o hormonálně závislý nádor, jeho růst podporuje působení ženských pohlavních hormonů. V České republice má nezhoubný nádor děložního těla více než 500 000 žen.

Děloha

Děloha je dutý svalnatý orgán hruškovitého tvaru, uložený v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem. Skládá se z děložního těla a hrdla (lidově čípek). Uvnitř dělohy je malý dutý prostor tzv. děložní dutina. Děložní stěna je tvořena třemi různě silnými vrstvami. Nejvnitřnější vrstvu, vystýlající děložní dutinu, tvoří šedorůžová děložní sliznice (endometrium). Děloze dává tvar střední nejsilnější svalová vrstva (myometrium). Je tvořena pruhy hladké svaloviny, které jsou prostoupeny vazivem. Pevně se svalovou vrstvou je spojena tenká serózní blána částečně pokrývající dělohu (perimetrium), jedná se v podstatě o pobřišnici.

Hormonální změny ženy

V reprodukčním období ženy probíhají v organismu cyklické změny související s dozráváním a uvolněním vajíčka a přípravou na těhotenství. Jsou řízeny ženskými pohlavními hormony, které se tvoří ve vaječnících – estrogeny a progesteronem. Estrogeny se tvoří v první fázi cyklu ve (folikulárních) buňkách chránících uzrávající vajíčko. Progesterony produkuje ve druhé fázi cyklu žluté tělísko vznikající z prasklého folikulu.

Příčina vzniku myomů v děloze

Příčina vzniku děložního myomu není přesně známa. Významnou roli hrají hormonální vlivy. Myomy v děloze jsou hormonálně závislé nádory. Obsahují estrogenní i progesteronové receptory, což jsou bílkoviny vážící tyto hormony a spouštějící určitou buněčnou odpověď. V případě myomů podporují růst a množení buněk děložní svaloviny. Myomy se rychleji zvětšují při působení estrogenů a pravděpodobně i při užívání hormonální antikoncepce (obsahující estrogeny i progesterony). Rizikovým faktorem je obezita, protože v tukových buňkách se zvýšeně tvoří estrogeny. Vliv na výskyt myomů v děloze má i dědičnost.

Ochranný vliv má vyšší počet těhotenství a paradoxně kouření.

Typy myomů v děloze

Na základě lokalizace myomů se rozlišují tři základní typy.

Podslizniční myom (submukózní myom) se vyklenuje do děložní dutiny a projevuje se nepravidelným děložním krvácením. Pokud je stopka nádoru dlouhá, může dojít k vyhřeznutí myomu skrz kanál děložního hrdla do pochvy. Pak se označuje jako tzv. rodící se myom (odborně myoma nascens).

Myom umístěný v děložní stěně (intramurální myom) způsobuje zvětšení děložního těla. Může vést ke stlačení okolních orgánů malé pánve.

Myom klenoucí se pod zevní povrch dělohy (subserózní myom) může být stopkatý. Pokud dojde k otočení stopky, cévní svazek vyživující myom se zaškrtí, což vede k náhlému přerušení toku krve do myomu. To se může projevit příznaky náhlé příhody břišní. Myom může přirůst k jinému pánevnímu orgánu a získat od něj i druhotné cévní zásobení. Při přerušení cévní stopky se stane na děloze nezávislým (tzv. parazitický myom).

Myomy v děloze - charakteristika

Nezhoubný nádor z hladké děložní svaloviny se označuje jako leiomyom. Zpravidla vypadá jako kulovitý ostře ohraničený neopouzdřený uzel šedobílé barvy a tuhé konzistence. Velikost těchto nezhoubných nádorů kolísá od několika milimetrů až po 20 cm. V takovém případě je děloha stejně veliká jako v pátém měsíci těhotenství. Po přechodu (menopauze) se myomy zmenšují, dochází k jejich jizvení, vzácně k tvorbě zvápenatělých ložisek.

Typický je mnohočetný výskyt myomů tzv. myomatóza dělohy. Jejím důsledkem je výrazná deformace děložního těla. Objemné nádory uvnitř často degenerují - jizví se, krvácí, tvoří se chrupavčitá a zvápenatělá ložiska nebo pseudocysty (dutý útvar, jehož stěna je tvořená okolní tkání).

Myomy v děloze - příznaky

Až polovina žen nemá žádné příznaky, s růstem myomů se ale obtíže stupňují. Nejčastějším příznakem je nepravidelné děložní krvácení, bolesti a pocit tlaku v nadbřišku. Silné nepravidelné krvácení může být způsobené myomem vyklenujícím se do děložní dutiny, stlačuje děložní sliznici, jejíž prokrvení je tím porušené a odlučuje se nepravidelně. Menstruace bývá silně bolestivá spojená s menším krvácením před nebo po ní. Větší myomy v děloze mohou způsobovat bolestivý pohlavní styk i časté nucení na močení.
Myomy na zevním povrchu dělohy naopak rostou dlouho bezpříznakově, když však dosáhnou větší velikosti, mohou způsobovat tlakové obtíže nebo bolesti vyvolané přeměnou tkáně uvnitř nádoru.

U mladých žen v reprodukčním období může nepříznivě lokalizovaný myom způsobit neplodnost nebo časný potrat. V těhotenství většina myomů roste rychleji, může komplikovat průběh těhotenství nebo být příčinou předčasných porodů, komplikací při porodu a v šestinedělí.

Zhoubný nádor děložní svaloviny

Riziko malignizace myomů v děloze je velmi nízké. K jejich zvrhnutí dochází zcela výjimečně. Zhoubný nádor děložního těla vycházející z buněk hladké svaloviny tzv. leimyosarkom vzniká prakticky vždycky nově. Vypadá jako uzel světlé barvy a měkké konzistence, někdy ostře ohraničený, jindy prorůstá do okolní tkáně. Po operačním odstranění se často objeví znovu a může i metastazovat. Ročně se v České republice diagnostikuje pouze 30 zhoubných nádorů děložní svaloviny.

Myomy v děloze - diagnostika

Jestliže se u vás objeví nepravidelné děložní krvácení, nechejte se vyšetřit u svého gynekologa. Nepravidelné krvácení může být příznakem nezávažného onemocnění (jako jsou myomy v děloze), ale i závažných diagnóz – zhoubných nádorů.

Gynekolog se vás bude nejprve ptát na údaje o menstruačním cyklu, jeho délce, trvání, intenzitě i datu poslední menstruace. Poté bude následovat vnitřní gynekologické vyšetření a vyšetření pochvy a děložního čípku pomocí zrcadel (tzv. kolposkopie). Větší myomy může odhalit již toto vyšetření, při kterém lékař nahmatá zvětšenou nerovnou dělohu.

Stěžejní metodou v diagnostice myomů je ultrazvukové vyšetření. Provádí se sondou zavedenou do pochvy, která umožní lepší zobrazení děložní svaloviny a případných myomů než při vyšetření přes břišní stěnu. Ultrazvuk dokáže odhalit i několikamilimetrové myomy v děloze.

Podslizniční myomy se ověřují invazivní metodou - endoskopickým vyšetřením děložní dutiny tzv. hysteroskopií. V celkové anestezii lékař umístí do pochvy zrcadla jako při běžném gynekologickém vyšetření, přichytí děložní čípek, postupně roztáhne děložní kanál, aby jím mohl zavést endoskop. Děložní dutinu napustí speciální tekutinou umožňující její prohlédnutí. Kromě potvrzení diagnózy je možné během hysteroskopie provést i léčbu, a to odstranění podslizničního myomu.

Léčba myomů v děloze

Terapie myomů závisí na lokalizaci myomu v děloze, věku ženu a dalším plánovaném těhotenství. Základ léčby tvoří chirurgické postupy, jimž může předcházet zmenšení nádoru hormonální či jinou metodou.

Konzervativní chirurgické metody

U mladých žen plánujících těhotenství se volí konzervativní chirurgický postup. Laparoskopicky nebo hysteroskopicky se odstraňuje nezhoubný nádor tzv. vyloupnutím (myomektomií), ale děloha se zachovává. Jedná se o metody, které do ženského organismu zasahují minimálně.

Hysteroskopicky se odstraňují vyklenující se myomy v děloze. Hysteroskopie je nejšetrnější, komplikace jsou řídké a rekonvalescence velmi krátká.

Laparoskopická operace patří metody miniinvazivní chirurgie. Pomocí miniaturních chirurgických nástrojů zavedených vstupy do dutiny břišní se odstraní myomy v děložní stěně nebo klenoucí se nad povrch dělohy. Po laparoskopickém výkonu je kratší doba rekonvalescence a menší počet komplikací jako jsou srůsty v břišní dutině znemožňující další těhotenství než při běžné (laparotomické) operaci.

Radikální chirurgický postup

Nejvyšší výskyt myomů v děloze je na konci reprodukčního období u žen, které již další těhotenství neplánují. Při opakovaném silném krvácení, při výrazných bolestech a rychlém zvětšování myomu se doporučuje odstranění dělohy tzv. hysterektomie.

Přípravná hormonální léčba

Před operací lze větší myomy v děloze zmenšit podáváním syntetických hormonů napodobujících účinek hormonu tvořeného v hypofýze (gonadoliberinu). Podávání Synarelu, Zoladexu Depot, Dipherelinu, Decapeptylu Depot vede k potlačení tvorby estrogenu a progesteronu, což vede k postupnému zmenšení nádoru. Bohužel není efekt hormonální léčby trvalý, po vysazení nádor znovu dorůstá. Nepříjemné jsou vedlejší účinky jako pocení, návaly a poševní suchost.

Konzervativní metody

Mezi konzervativní postupy patří i metody prováděné ve spolupráci s radiology a cévními chirurgy. Způsobují nedostatečné prokrvení myomu a jeho zmenšení. Výhodou těchto metod je menší invazivita a možnost provedení u žen, u nichž by byla běžná operace riziková (velmi obézní ženy či ženy po četných břišních operacích).

Z endovaskulárních metod se k léčbě myomů v děloze využívá selektivní embolizace přívodných cév. Do cév vyživujících myom se zavedou mikrospirály nebo se aplikuje tkáňové lepidlo, čímž se ucpe průběh cévy. Zabránit zásobení nádoru může i chirurgický podvaz přívodných cév při laparoskopickém výkonu.

Prevence myomů v děloze

Riziko vzniku myomů v děloze můžete snížit omezením působení estrogenů v průběhu reprodukčního období. Toho docílíte těhotenstvím před 30. rokem života, vícečetným potomstvem a delším kojením.
Pokud jste obézní nebo máte nadváhu, zkuste snížit svoji hmotnost pravidelnou tělesnou aktivitou a úpravou svého jídelníčku. Omezte tučná a kalorická jídla a nahraďte jej zeleninou a ovocem.

Mmyomy v děloze a doporučení

Myomy v děloze jsou často bezpříznakové, odhalit je může váš gynekolog při běžné prohlídce (pokud jsou větší) nebo při ultrazvukovém vyšetření. Proto choďte na pravidelné gynekologické prohlídky nejlépe jednou ročně.