Plané neštovice

Neštovice jsou virovým onemocněním, které se vyskytuje v několika typech. Pravé neštovice (latinsky Variola) jsou dnes již překonaným vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností. Přeživší pacienti byli většinou agresivní nemocí postiženi do konce života, kdy bylo jejich tělo zjizvené. Odhady říkají, že jen během 20. století bylo toto onemocnění příčinou úmrtí až 500 miliónů lidí. Ještě v roce 1967 podle statistik zemřelo na pravé neštovice 2 milióny lidí. O deset let později už se o onemocnění hovoří jako o vymýceném.

Příčinou kontroly nad touto vážnou nemocí je celosvětový očkovací program. Program byl ukončen v roce 1980 a pravé neštovice prohlášeny jako vymýcená choroba. Ve stejném roce bylo rozhodnuto o zničení veškerých vzorků této nemoci. Tvrdí se, že celosvětově existují pouze dvě místa, kde do dnes testují a uchovávají vzorky pravých neštovic (Atlanta USA a Rusko). Dalším typem neštovic jsou plané neštovice.

Plané neštovice jsou vysoce nakažlivé, infekční onemocnění, které se projevuje výsevem vyrážky na kůži a postihuje převážně děti. Latinsky se plané neštovice nazývají varicela. Název je odvozený od původce onemocnění, viru varicela zooster. První setkání a nákaza tímto virem způsobuje právě plané neštovice. Virus varicely má tu vlastnost, že v těle vyvolává tvorbu protilátek, které pak přetrvávají a vytváří tak trvalou imunitu vůči tomuto onemocnění. Většinou plané neštovice postihují děti do desíti let věku. Jen velmi výjimečně se toto onemocnění vyskytuje u starších osob. Pokud se plané neštovice poprvé objeví v pozdějším věku, nákaza většinou probíhá komplikovaněji a má těžší průběh než u dětí.

Jak už bylo řečeno, jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění, které se šíří kapénkovou cestou nebo v průběhu těhotenství z matky na plod. Lze se tedy nakazit jen pouhým běžným kontaktem s nemocným. Nakažený je pro své okolí nebezpečný dva dny před výsevem vyrážky a pak do doby než puchýřky zaschnou a vytvoří se krusty, které už viry neobsahují.

Plané neštovice - příznaky

Jakmile se virus varicely dostane do těla dýchacími cestami, dojde k jeho pomnožení a rozšíření do kůže ale i dalších orgánů, včetně nervového systému. Zpočátku mohou plané neštovice probíhat úplně nespecificky jako například chřipka, tedy teplotou, bolestí hlavy a svalů a únavou. Hlavním příznakem planých neštovic je však výsev vyrážky na kůži. Typický je různý vzhled a stadia hojení puchýřků, které se na těle vyskytují ve stejnou dobu. Mohou to být jen drobné skvrnky, přes pupínky, puchýřky, které obsahují infekční tekutinu, která je nejprve čirá, později se mění v mléčnou, až po zaschlé krusty.

Vyrážka se nejčastěji objevuje na hrudníku, zádech a břichu a ve vlasaté části hlavy. Ale objevit se může také na obličeji a končetinách. Není úplně typické, že by se pupínky vyskytly na sliznicích, v očích nebo na genitáliích. Pokud se ovšem v těchto místech objeví, je třeba jim věnovat vyšší pozornost. Pupínky se postupně v průběhu několika dnů hojí, konečným stadiem jsou krusty, které mohou po odpadnutí zanechat drobné jizvičky. Druhým velmi typickým příznakem, který se vyskytuje hned zpočátku onemocnění je zvýšena teplota až horečka. Známým a nejvíce obtěžujícím projevem je svědění vyrážek. Svědění bývá velmi nepříjemné, nutí děti ke škrábání a díky tomu se může kůže ještě více zanítit a navíc mohou vznikat větší jizvy. Současně si mohou nemocní stěžovat také na bolest hlavy, pálení kůže, ale také průjem a bolesti břicha.

Plané neštovice - vyšetření

Většinou není ani potřeba speciálních vyšetření k odhalení planých neštovic. Stačí typický výsev vyrážky a to, že se dotyčný setkal s někým, u koho onemocnění probíhalo. K úplnému potvrzení pak postačí odběry krve, kde bývají zvýšené známky zánětu. Popřípadě je možné vyšetřit hladinu protilátek v případě pochybností.

Komplikace planých neštovic

Mezi běžné potíže při onemocnění planými neštovicemi patří zanesení nečistot a další infekce do kůže při rozškrábání. Hojení pak bývá komplikovanější, častěji zůstávají jizvy a ve výjimečných případech může dojít až k sepsi, tedy celkovému, těžkému zánětu, který může mít i fatální následky. Ve velmi komplikovaných případech může virus poškodit také srážlivost krve a způsobit tak krvácivé projevy.

Těžký průběh mohou mít plané neštovice u dospělých a osob s oslabenou imunitou. Virus může napadnout nervovou soustavu a způsobit velmi obávaný zánět mozku s poškozením hlavových nervů. Zánět mozku, neboli encefalitida, začíná většinou bolestí hlavy, často se projevuje také ztuhnutím šíje. Dalšími projevy mohou být v podstatě jakékoliv neurologické poruchy, od křečí, změn chování, paměti, řeči až po změnu a ztrátu vědomí, v nejtěžším případě až smrt. Virus však nenapadá jen nervovou soustavu, ale některých jedinců může v těžších případech způsobit zánět plic, srdečního svalu, ledvin, jater, varlat nebo poškození kloubů.

Méně vážnější a zároveň častější komplikací je pásový opar. Při prvním setkání s virem varicely, většinou v dětském věku, onemocní dotyčný planými neštovicemi. Virus má však schopnost zůstávat v těle i po odeznění neštovic, a to v oblasti nervů, které vychází z mozku a míchy. Při oslabení organizmu může infekce znovu propuknout, tentokrát však v jiné formě. Virus se šíří podél konkrétního nervu, vyrážka se tedy vysévá v pásu, který kopíruje průběh daného nervu. Pásový opar se může projevit v kterémkoliv věku, ale nejčastěji se objevuje po čtyřicátém roce. S věkem se zhoršuje obranná schopnost organizmu, proto má virus větší šanci se znovu aktivovat a způsobit toto bolestivé onemocnění. Vyrážky, které se u pásového oparu vysévají, obsahují virus, proto mohou být zdrojem nákazy pro ostatní. Pásový opar většinou začíná bolestí, svěděním a pálením v oblasti průběhu daného postiženého nervu. Nejpozději do čtyř dnů se pak na kůži objeví vyrážka.

Někdy se potíže mohou vyskytnout také na sliznici oka nebo v ústech, pokud se virus šíří podél nervů, které vychází z mozku. Při postižení takzvaného faciálního (lícního) nervu, který zásobuje obličejové svaly, může být následkem jejich obrna. Ta se projevuje poklesem koutku nebo třeba neschopnosti nakrčit čelo. Někdy bývají postižena také centra pro rovnováhu nebo sluch. Vůbec nejčastější komplikací pásového zánětu bývají vracející se bolesti v postiženém místě, které mohou být velmi silné. Jde o takzvané neuropatické bolesti, které jsou způsobeny trvalým postižením nervu. Bývají velmi nepříjemné a je možné tlumit jen některými léky.

Velmi nebezpečné může být onemocnění planými neštovicemi pro těhotné ženy. Největší opatrnosti je třeba v prvních třech měsících těhotenství. Jak už bylo řečeno, virus se placentou přenáší z matky na plod. Virus může poškodit vývoj dítěte a způsobit tak vrozené vývojové vady. Nejčastěji bývají poškozeny končetiny, lebka a mozek, na kůži se vyskytují různé jizevnaté změny. Pokud však matka onemocnění až v posledních dvou až třech týdnech těhotenství, není už ohrožený vývoj orgánů dítěte. Miminko se ale může narodit s vrozenými neštovicemi, které se projeví vyrážkou již v prvních dnech života. Většinou proběhne onemocnění lehce, protože narozené dítě má dostatek protilátek získaných od matky. Ovšem v případech, kdy se matka nakazí až v posledních pěti dnech těhotenství, nemusí se před porodem stihnout vytvořit dostatek protilátek, které by se přenesly na dítě a onemocnění pak probíhá po porodu u miminka komplikovaněji s možným poškozením orgánů.

Léčba planých neštovic

Ve většině případů není nutná žádná speciální léčba a užívá se pouze léčba mírnící příznaky planých neštovic jako je horečka nebo svědění kůže. Jelikož je onemocnění virového původu, k léčbě se dají využít antivirotika. Léky proti virům jsou využívány u komplikovaných případů a u léčby pásového oparu. Pokud se vyrážky v průběhu onemocnění zanítí, je někdy nutné nasadit antibiotika. Většinou však žádné z těchto léků nutné nejsou. Ke zmírnění vysoké teploty se užívají antipyretika. U dětí se nejlépe používají ve formě čípků, které jsou pro děti přijatelnější. Například lze vyzkoušet paralen nebo ibuprofen. Rodiče by neměli dětem dávat léky, které obsahují kyselinu acetylsalicylovou, tedy například aspirin! Tato látka totiž může v kombinaci s virózou způsobit těžké poškození jater, ledvin, srdce a mozku.

Nejvíce nemocné většinou obtěžuje svědění. Nejčastěji se na vyrážky užívá tekutý pudr. Je možné použít jakýkoliv pudr určený na neštovice, do některých se přidává také mentol, který pokožku zároveň chladí. Dnes existují i názory, že je lepší puchýřky nechat jen zaschnout, ničím nemazat a nechat pokožku volně dýchat. Vždy záleží na konkrétním případu a doporučení ošetřujícího lékaře. Rozporuplné názory jsou na koupání dětí. Dříve se doporučovalo nekoupat vůbec, dnes je tato představa už překonána. Děti by se neměly vyloženě louhovat ve vaně, ale sprcha by neměla uškodit. Pokud je i přesto svědění velmi obtěžující, může lékař předepsat antihistaminika, tedy léky proti svědění a alergiím. Dobré zkušenosti jsou s Fenistil gelem.

Nemocný by vždy měl zůstat doma v izolaci. Jednak by měl dodržovat klid na lůžku a také jde o to, aby nenakazil ostatní. K hojení nepřispívá ani přímé slunce, je tedy dobré se mu vyhnout. Vždy je třeba dbát na to, aby děti měly dostatek tekutin, při horečce dochází velmi rychle k dehydrataci. Při vysokých horečkách lze také vyzkoušet chladivé obklady. Pokud jde o oblékání, je lepší nechat dětem něco volnějšího a nejlépe bavlněného. Abychom zabránili pozdějšímu vzniku jizev, je třeba co nejvíce dětem zabránit ve škrábání. Léčbu je možné doplnit vitaminy a léky k posílení imunity. Z přírodních přípravků lze vyzkoušet třeba ovesnou koupel nebo odvar z heřmánku, kterými se pokožka polévá. Vyzkoušet je možné i odvar nebo sprej z aloe vera. Samozřejmě je vhodné při nemoci jíst častěji ovoce a zeleninu.

Většinou není nutná léčba v nemocnici. Rodiče by však měli kontaktovat lékaře, pokud je teplota vyšší než 39°C a neklesá a pokud je oblast vyrážky zarudlá a citlivá, což může znamenat zanesení další infekce do kůže. Vždy je nutné ihned navštívit lékaře v případě, že se u dítěte objeví jakékoliv příznaky zasažení nervového systému. Mohou to být křeče, zvracení, zvýšená spavost až změna vědomí. Zvýšenou pozornost je třeba nemoci věnovat u dětí mladších šesti měsíců, dospívajících, těhotných a kohokoliv s oslabenou imunitou.

Prevence planých neštovic

Účinnou prevencí neštovic je očkování. Vakcína obsahuje živý, ale oslabený virus, který tím, že se dostane do těla, vytvoří protilátky, ale díky tomu, že je oslabený, nezpůsobí onemocnění. U nás je zatím očkování proti planým neštovicím dobrovolné. Je vhodné například u těch, kteří neštovice jako děti neprodělali a hrozí u nich komplikovaný průběh. Vakcína se ovšem nikdy nesmí podávat těhotným ženám nebo tři měsíce před plánovaným otěhotněním. Další metodou prevence je vyhýbání se nemocným, a to i v případě pásového oparu, kdy hrozí první infekce malým dětem. Stejně tak pokud je vaše dítě zrovna nemocné, izolujte ho na několik dní (po celou dobu výskytu puchýřků s vodnatým obsahem) v klidu doma.