Raynaudův fenomén

Raynaudův fenomén (nemoc, syndrom) je charakteristický záchvatovitou změnou barvy prstů, nejčastěji zbělením. Je způsobený nadměrným stahem cév v reakci na chlad či stres. Častěji se vyskytuje na prstech ruky než nohy, postiženy bývají spíše ženy. Rozdělujeme ho na primární (někdy nazýván jako Raynaudova nemoc), kdy potíže nejsou vysvětlitelné další nemocí, a sekundární (můžete se setkat i s názvem Raynaudův syndrom), kdy se vyskytuje jako příznak jiné, často vážné, nemoci. Prvním úkolem odborníka je zjistit, zda se jedná pouze o reaktivitu cév nebo o projev celkového onemocnění, jehož včasné rozpoznání může významně pomoci při léčbě.

Poprvé změny barvy prstů popsal Maurice Raynaud již v roce 1862 ve Francii. Všiml si záchvatovitého zbělení s následným fialověním, a poté zčervenáním, které je typické pro primární fenomén. Původně se myslelo, že příčina je na úrovni centrální nervové soustavy. Výzkumy stále neodhalily jasný důvod vzniku nemoci. V současnosti se spíše předpokládá porucha v místních cévách ruky či nohy, kdy receptory v cévách nadměrně reagují na chlad či stres. Při sekundární formě mechanismy základní nemoci narušují obvyklé procesy v tepénkách končetin a tím způsobují také tento fenomén.

Raynaudův fenomén - příznaky a projevy

Primární Raynaudův fenomén, Raynaudova nemoc, se typicky objeví mezi 15-30 rokem věku, výrazně častěji postihuje ženy. Na prstech můžete pozorovat zpravidla tři fáze záchvatu. Vlivem přecitlivělosti cév nejprve dojde k jejich stažení (spasmus, stah), což způsobí zbělení a necitlivost postižených prstů. Poté prsty zfialoví až zmodrají, ve třetí fázi sytě zčervenají a může se objevit nepříjemná bolest či brnění v postižených prstech.

A proč tomu tak je? Představte si stažené tepny – tok krve se výrazně zpomalí a přítomná krev daruje kyslík okolním tkáním, odkysličením tedy ztmavne. Hromadí se v kapilárách (nejmenší cévy spojující tepénky a žilky) ve větším množství, proto se změna barvy projeví i na kůži. Když stah tepének povolí, přitéká jasně červená (okysličené krve) krev, která před sebou vytlačuje odkysličenou krev nahromaděnou v kapilárách a než se poměry vyrovnají do normálu, kůže se zdá být červenější.

Postižení bývá symetrické na obou končetinách, jednotlivé fáze fenoménu nemusí být vždy vytvořeny. Záchvat trvá obvykle několik minut, zcela výjimečně se může jedna i o hodiny. Důležité je vědět, že i při častých záchvatech na kůži končetin nezůstávají žádné trvalé změny (trofické změny viz níže) a kůže je nepoškozená.

Sekundární Raynaudův fenomén, Raynaudův syndrom, je projev jiného onemocnění. Někdy může změna barvy kůže být hlavní příznak dané nemoci a objevit se i léta před jejím plným propuknutím. Typicky se tento syndrom objevuje u systémových nemocí pojivové tkáně, jako jsou sklerodermie, systémový lupus erythematodes a dalších. Jsou to nemoci autoimunitní, při kterých imunitní systém člověka vytváří protilátky proti buňkám vlastního těla a ničí je.

V případě systémového lupusu může být postižen kterýkoliv orgán těla (zánět srdce, ledvin, plic…), při sklerodermii je napadána pojivová tkáň, tedy kůže, cévy ale i vnitřní orgány, které pak neplní svou funkci. Bývá také projevem nemocí způsobující ucpání tepének (ateroskleróza, Buergerova choroba u kuřáků), při útlaku nervově cévního svazku (tzv. syndrom horní hrudní apertury) či nervů v zápěstí (syndrom karpálního tunelu).

Myslet na tento syndrom jako důsledek přetěžování je třeba především u pracovníků s vibrujícími nástroji (např. sbíječka), kdy dochází ke vzniku malinkých poranění v cévách a nervech končetin. Otrava z dlouhodobého vystavování se těžkým kovům také může mít tento projev. Jako vodítko k odlišení od primárního Raynaudova fenoménu mohou sloužit odlišné projevy – zpravidla se nejedná o typický záchvat ve třech fázích ale spíše trvalé bolesti prstů, které se zhoršují chladem. Postižení bývá asymetrické, postižen může být i palec. Protože nedokrvení prstů je dlouhodobé, tkáně odumírají a na kůži se po čase objevují trofické změny – kůže je sušší, tenčí či zbytnělá, olupuje se, může se objevit více pigmentových skvrn. Nehty jsou nekvalitní, lámou se, rostou pomaleji.

Raynaudův fenomén a jeho diagnostika

Základním předpokladem úspěšné léčby je rozlišení, zda se jedná pouze o reaktivitu cév či jiné základní onemocnění. Výrazně nasměrovat vás mohou již odlišné projevy primárního a sekundárního Raynaudova fenoménu. Příčinu můžete hledat již v ordinaci praktického lékaře, který provede základní vyšetření končetin, vyptá se vás na výskyt nemocí v rodině, případně odebere krev k odhalení přítomnosti zánětu či zvýšené hladiny protilátek v těle.

Někdy vás praktický lékař přímo odešle do revmatologické ambulance, kde doplní krom popsaných i další vyšetření - zaměří se na přítomnost pulsů v končetinách, opticky vyšetří cévy na nehtovém lůžku (kapilaroskopie), reakci na chlad, při podezření na sekundární Raynaudův fenomén provedou imunologické vyšetření. K zobrazení tepen prstů se někdy využívá také duplexní ultrazvukové vyšetření, které umí zobrazit i rychlost proudění krve a tím odhadnout případné zúžení cév. V některých případech je pro diagnózu vhodná angiografie ruky či nohy, kdy se cévy končetiny zobrazí po aplikaci kontrastní látky do krve pod rentgenovou kontrolou.

Pokud dostupnými metodami neodhalíme jiné onemocnění či jasně neprokážeme, že se jedná o nezávažnou reaktivitu cév při primárním fenoménu, pak je nutno vás sledovat v pravidelných intervalech, aby se dalo zavčas léčit případné systémové onemocnění. To se může jasně projevit teprve i dlouhá léta od vzniku Raynaudova příznaku.

Prevence a léčba

Protože neznáme jasnou příčinu primárního Raynaudova fenoménu, neumíme nemoc vyléčit, a tak alespoň zkoušíme tlumit příznaky. Především je důležité si uvědomit, že to je onemocnění obtěžující a bolestivé, avšak jinak nezávažné. Existuje celá řada doporučení, jejichž dodržováním můžete své potíže zmírnit. Podvědomě si jistě chráníte končetiny před chladem. V zimě to ovšem nestačí, dobře oblečení musíte být celí, nejlépe více tenčích vrstev, aby tělo dokázalo co nejlépe hospodařit s teplem. V létě se vyvarujte průvanu a prochlazení. Prudké změny teplot vám škodí!

Vhodné je cvičit jednoduché cviky na rozhýbání a prokrvení končetin. Vyzkoušet můžete krémy s prohřívacím účinkem. Nadměrný stres také může zhoršovat častost příznaků. Výborným lékem je pak teplá koupel či uvolňující masáž. Organismus můžete prokrvit také některými potravinami (rýže, česnek, zázvor), kořením (chilli papričky), „bylinkami“ (ženšen, máta). Výtažky z jinanu dvoulaločného (ginko biloba) pohlcují nežádoucí volné radikály a zlepšují průtok krve tkáněmi, čímž dobře působí nejen na paměť jak je všeobecně známo, ale i na prokrvení končetin.

Pozor si dejte na poranění cév mechanickým postižením – práce s vibračními přístroji, dlouhá hra na klavír či psaní na stroji, volejbal, boxování. Při všech nemocech cév kouření výrazně zhoršuje jejich projevy a průběh. Nejinak je to i u Raynaudova fenoménu, kdy právě malé tepénky jsou ještě náchylnější. Nekuřte tedy a vyhýbejte se zakouřeným místům! Důležitý je i pitný režim s dostatečným přísunem tekutin.

Pokud režimová opatření nestačí k potlačení příznaků, lékař zváží podání léků. Nejčastěji se využívají tzv. vazodilatancia, která mají za úkol roztahovat cévy. Pokud jsou potíže stále výrazné, pak v jasně určených případech je možno přistoupit k sympatektomii. Jedná se o chirurgický zákrok, při kterém jsou přeťaty nervové svazky (tzv. sympatikus), které zodpovídají mimo jiné za zužování cév. Jejich vyřazením tak dojde k rozšíření cév a následně se zlepší prokrvení.

Pokud budou výsledky vyšetření svědčit pro možný sekundární Raynaudův fenomén při celkovém onemocnění, pak bude léčebný postup stanoven dle typu onemocnění a lékaři se zaměří na terapii základního onemocnění. Režimová opatření i zde mohou částečně ulevit od potíží.