Salmonelóza

Salmonelóza je infekční onemocnění zažívacího traktu, které se označuje také jako salmonela nebo salmonelosa. Salmonelóza v České republice patří k jednomu z nejčastějších průjmových onemocnění jak u dětí, tak u dospělých. Označení salmonelóza pochází z označení původce tohoto onemocnění, jímž je tyčinkovitá gram negativní bakterie Salmonella.

Existuje několik typů Salmonel. Salmonella Typhi a Salmonella Paratyphi jsou příčinou vzniku břišního tyfu. Nákaza se šíří z člověka na člověka velmi rychle a onemocnění se vyskytuje nejčastěji v zemích a oblastech s velmi špatnými hygienickými podmínkami. Onemocnění salmonelózou, jak ji všichni známe, je pak způsobeno jiným tzv. nzetyfovými typy Salmonell. Salmonella je krom člověka schopna napadnout zvířata, ze kterých je často pak různou cestou přenesena na člověka. Člověk se nejčastěji nakazí ze syrových vajec, nedostatečně upraveného masa nebo výkalů špatnou hygienou. Inkubační doba je 6 - 48 hodin. Krom průjmu se onemocnění projevuje také zvracením, horečkou a schváceností s rychlou dehydratací. Obecně jde o gastroenteritidu (zánět žaludku a střev). Ve střední Evropě je velmi častým původcem Salmonella enteritidis.

Salmonelóza a příčiny vzniku

V České republice ročně onemocní několik tisíc osob. Salmonelóza je tzv. alimentární onemocnění, což znamená, že k onemocnění dochází požitím infikované potraviny, kontaminovanou vodou a hlavně u dětí je možný přenos také fekálně-orální cestou (děti si špatně umyjí ruce nebo se poškrábou v oblasti konečníků, po té šahá na hračky apod. a druhé dítě se pak ústní cestou nakazí). Pokud má bakterie vhodné podmínky, je schopna se množit prakticky v jakékoliv potravině. Nejčastěji k nákaze pak dochází konzumací syrových nebo nedostatečně tepelně upravených vajec (saláty, zákusky, majonézy, zmrzlina, pomazánky) nebo masa (kuřecí maso, salámy, sekaná).

Nutné je si uvědomit, že bakterie přežívají do poměrně vysokých teplot (asi 80 °C) a zmražení je často pouze uchová v klidovém stadiu. Po rozmrazení opět může k nákaze dojít. Opakované rozmražování a zamražování pak může způsobit pomnožení salmonel a zhoršení celé nákazy. Pozor bychom měli dávat při zpracování především kuřecího masa. Na vejce pak k přenosu dochází při jejich snášení. Nutné je myslet také na to, zda potraviny byly správně skladovány, protože je možné, že došlo k přenosu hlodavci, a to jejich trusem nebo mouchami, které byly v kontaktu s trusem a bakterie přenesly na potraviny.

Průběh salmonelózy

Jak u dětí, tak u dospělých je nejčastějším projevem enteritida, což je zánět střev s průjmem. Začátek bývá náhlý, často provázen horečkou, únavou a schváceností. Průjem doprovází kolikovitá bolest břicha. Za průjem se považuje velmi řídká, vodnatá stolice, zpočátku normální barvy, která se postupně může změnit na zelenou s příměsí hlenu a při podráždění střevní stěny i s příměsí krve. Stolice by měla být alespoň 3 - 5 denně, aby se považovala za průjem. V případě salmonelózy ne zřídka bývá stolice až 30x denně. Nemocný bývá často schvácen a dehydratován. Zvláště u dětí a starších nemocných může dehydratace až ohrožovat jejich život.

Průjem může doprovázet zvracení a to celou situaci ještě zhoršuje. Horečka většinou odezní do 48 hodin. Průjem přetrvává několik dní, velmi vzácně až dva týdny. Průjmy s dehydratací a acidózou mohou u dětí vyvolat křeče. Při úporných průjmech a zvracení může dojít i u dospělých až k hypoglykemii, zvýšené srdečné frekvenci, zrychlenému dýchání až k šoku. Možná je také dehydratace se sníženým množstvím tvorby moči až selhání ledvin. Ve všech případech je nutná urgentní lékařská pomoc s intravenózní rehydratací (tzv. kapačky tekutin do žíly). Nutné je sledovat funkci moči a ledviny rychle prokrvit, jinak může dojít k jejich nezvratnému poškození. Někdy stav vyžaduje i dialýzu (náhrada funkce ledvin). V případě salmonelózy existují tzv. asymptomatičtí bacilonosiči, což jsou osoby, které onemocnění roznášejí, ale sami neonemocní. U některých jedinců se bakterie mohou usídlit v žlučníku a žlučových cestách a ostud znovu obnovovat infekci nebo přenášet bakterie na další osoby. Onemocnění může ve velmi výjimečných případech přejít do chronicity, u takových jedinců pak může dojít k rychlému poškození jater a ledvin.

Salmonelóza - diagnostika

Lékař většinou rozpozná salmonelózu podle typických příznaků s potvrzením laboratorním vyšetřením vzorků. Typicky se odebírá vzorek stolice, případně zvratků, možný je výtěr z konečníku nebo odběr krve. Vzorek stolice se se získává pomocí tampónu, který se zavádí do konečníku, po vyjmutí se okamžitě vloží do zkumavky s kultivační půdou. Odebraný vzorek stolice se kultivuje na speciálních mikrobiologických půdách několik dní. Důležité je uvědomit si, že bakterie salmonel mohou být vylučovány stolicí několik týdnů až měsíců, proto je nutné nemocného a jeho okolí poučit o případné možnosti nakažení dalších jedinců. Je nutné dodržovat maximální hygienu. Při závažném postižení orgánů mimo zažívacího traktu je možné vyšetřit krevní vzorky, případně zánětlivé tekutiny apod.

Doporučená léčba salmonelózy

Salmonelóza se ve většině případů zvládne léčit v domácím prostředí bez nutnosti hospitalizace. Pokud nejsou průjmy a zvracení masivní, začíná se dietou s vydatnou rehydratací. Počátek diety je založen na příjmu tekutin. Je nutné se vyhýbat potravinám, které dráždí ke zvracení, důležité je vypít několik litrů tekutin denně. Z potravin se doporučují banány, rýže, piškoty nebo rohlíky, zeleninové vývary. Vhodné je vyhýbat se mastným pokrmům. Z tekutiny jsou vhodné minerálky, černý čaj a voda, popřípadě rehydratační roztok. Většinou se nedoporučuje léčba antibiotiky, mohlo by dojít k narušení přirozené střevní mikroflóry vybitím běžně přítomných střevních bakterií. Z léčebných přípravků se doporučuje živočišné uhlí (adsorbent), Endiaron (dezinfekce), Smecta (adsorbent) nebo Santax. Pokud dochází k častému zvracení, je možné nasadit tzv. antiemetika, což jsou léky zastavující zvracení. Příznaky salmonelózy ale nejčastěji samy vymizí po několika dnech.

Vyhýbat bychom se měli jakýmkoliv látkách zpomalujícím peristaltiku (opiáty). Na podporu přirozené střevní mikroflóry se doporučují jogurty, kefír nebo probiotika v tabletách. Doba léčby by neměla trvat déle než dva týdny. V případě přetrvávající pozitivity onemocnění se doporučuje léčba fluorochinolony, ty jsou ale kontraindikovány u dětí a těhotných žen. Při tyfoidním průběhu nebo postižení orgánů mimo trávicího traktu, je nutná intenzivní léčba antibiotiky (cefalosporiny, fluorochinolony nebo chloramfenikol). Ve všech případech onemocnění je naprosto stěžejní hydratace. Roztok k rehydrataci je možné připravit i doma. Doporučuje se převařená voda, v 1 litru pak rozpusťte asi 8 čajových lžiček cukru, lžičku soli a můžete přidat šálek ovocného džusu. Rehydratační roztok se dá také koupit v lékárně jako rozpustné sáčky. Dostatečná rehydratace je zvláště důležitá u malých dětí a starých nemocných lidí. U těchto dvou skupin se může dehydratace rychle zvrtnout v život ohrožující stav. Výše zmíněné střevní adsorbenty (živočišné uhlí) jsou léčiva, která na svůj povrch vážou škodliviny vyskytující se ve střevě. Po navázání se pak snadněji vylučují stolicí z těla ven.

Prevence salmonelózy

Základem prevence je si uvědomit, jak k nákaze salmonelózou dochází. Zmíněné byly rizikové nedostatečně tepelně upravené potraviny, kontaminovaná voda a špatný hygienický režim. Základem je tedy správné a časté mytí rukou a dodržování základních hygienických postupů. Většina bakterií salmonelózy nepřežije teplotu nad 80 °C, proto je důležité především maso a vejce dostatečně upravit. Daná teplota by na potraviny měla působit alespoň 5 minut a to nejenom na povrchu, ale také uvnitř. Světová zdravotnická organizace vypracovala několik bodů, kterými je se dobré řídit, pokud nechceme onemocnět salmonelózou. První bodem je vyhýbání se neznámým rizikovým potravinám (grilované maso u sousedů), dále je nutné dodržovat bezpečný čas pro přípravu potravin (vejce vařit alespoň 10 minut, omelety připravovat po obou stranách apod.).

Nedoporučuje se rozmražené potraviny opakovaně mrazit. Pokud dané jídlo má obsahovat majonézu, doporučuje se spíše než domácí použít kupovaná, která prošla pasterizací. Uvařené jídlo je vhodné ihned zkonzumovat nebo v nejbližší době držet při alespoň 60 °C nebo naopak co nejdříve uložit do lednice do 10 °C a méně. Vždy myslete na řádnou hygienu rukou a o to vážněji při přípravě kojenecké stravy nebo při péči o starší nemocné. Dobré je chránit tepelně zpracované potraviny před kontaktem s neupravenými. Při porcování a krájení se doporučuje pro syrové potraviny používat jiný nůž a prkénko než pro potraviny teplotně upravené. Udržujte veškeré kuchyňské vybavení v naprosté čistotě. V každém případě potraviny vždy chraňte před hlodavci a hmyzem.

Posledním bodem je používání vody, kdy bychom měli konzumovat pouze vodu pitnou. Při prevenci salmonelózy je tedy důležité vyhýbat se veškerým rizikovým faktorům (nekonzumovat syrové maso a vejce, dodržovat zásady správné hygieny a umývání rukou, při zpracovávání rizikových potravin dodržovat bezkontaktnost s ostatními potravinami, které nebudou dále tepelně zpracovány atd. I na noži mohou bakterie zůstat a pokud pak krájíte čerstvou zeleninu, může rychle dojít k nákaze. To samé platí o dalších kuchyňských pomůckách jako je prkénko, mísy, příbory apod.).

Nejrizikovějším obdobím roku pro nákazu salmonelózou je léto. V teplém počasí se potraviny rychleji kazí a vznikají dobré podmínky pro množení bakterií. Tradičně se také v létě více griluje, oblíbené jsou saláty s majonézou, vaječné zákusky atd. Jedna z dalších rizikových situací pro onemocnění salmonelózou nastává u osob, které trpí onemocněním žaludku nebo pravidelně užívají léky na neutralizaci nebo zástavu tvorby žaludečních šťáv. Ty za normálních okolností obsahují kyselinu chlorovodíkovou, která je schopna bakterie zneškodnit. Pokud je ale tvorba tlumena, bakterie se množí a způsobují zánět. V případě užívání antacid nebo blokátorů vodíkové pumpy (omeprazol) je nutné nákaze o to víc předcházet.