Spalničky

Spalničky, latinsky morbilli nebo ze slovenštiny osypky jsou virovým infekčním onemocněním. První zmínky o tomto onemocnění se objevují už v 7. století našeho letopočtu, ale původce spalniček se podařilo prokázat až v roce 1954. Jde o Morbilli virus z čeledi Paramyxoviridae. Teprve za dalších deset let se podařilo objevit účinnou očkovací látku a tímto se povedlo onemocnění úspěšně předcházet. Očkování znamenalo velký průlom, protože spalničky byly nejčastějším dětským onemocněním, které velmi často s komplikacemi končilo smrtí dítěte.

Virus spalniček se výhradně vyskytuje pouze u člověka. Postihuje předškolní děti nejčastěji ve věku 3 - 5 let, ale může se objevit také u starších dětí nebo dospívajících jedinců. Výjimečně se spalničky mohou vyskytnout u dospělého jedince, významně pak mohou ohrožovat především těhotné ženy (předčasný porod nebo úmrtí plodu). Onemocnění je vysoce nakažlivé. Přenáší se kapénkami vzduchem. Během roku se vrchol onemocnění vyskytuje na jaře a na podzim. Díky prevenci onemocnění očkováním se ve vyspělých zemích spalničky vyskytují raritně, v rozvojových zemích ale bohužel stále přetrvává i s vážnými komplikacemi.

Přenos spalniček

Jak už bylo řečeno, spalničky jsou virovým onemocněním. Přenáší se pouze z člověka na člověka kapénkovou infekcí. Při vydechování vzduchu z plic nebo při kašli se virus hromadí v kapénkách a dále se pak šíří vzduchem do okolního prostředí. Další možností je pak přímý kontakt s nemocným. Onemocnění je vysoce nakažlivé. Infekčnost se blíží 100%, pokud s nemocným člověkem strávíte určitou dobu ve stejném uzavřeném prostoru. Některé zdroje uvádějí, že pravděpodobnost nakažení spalničkami stoupá při nedostatku vitamínu A a při podvýživě. Toto se týká především dětí z rozvojových zemí.

Spalničky - příznaky a průběh onemocnění

Pokud jste strávili určitý čas s nemocnou osobou v uzavřené místnosti a kapénka s viry se vzduchem dostala až do vašich dýchacích cest, virus se nejprve pomnoží ve sliznici horních dýchacích cest. Množení trvá většinou několik dní. Postupně se začínají rozvíjet nespecifické chřipkové příznaky jako je horečka, kašel, rýma a celková únava. Postupně pak dochází k rozsevu typické načervenalé spalničkové vyrážky.

Pro výskyt spalničkové vyrážky je typické, že začíná nejdříve v oblasti hlavy a krku a postupně postupuje přes krk a trup až na horní i dolní končetiny. V učebnicích můžeme často najít výraz „obraz nešťastného dítěte", kdy je dítě se spalničkami uplakané a na obličeji má typickou vyrážku. V medicíně se pak často používá výraz facies morbillosa v překladu spalničkový obličej. Dalším typickým znakem onemocnění spalničkami jsou drobné skvrnky na sliznici dutiny ústní. Přesněji pak na vnitřní straně tváří. Někdy se označují jako Koplikovy skvrny. Tyto skvrnky často připomínají zrnka krupice. Celé onemocnění trvá v nejlepším případě přibližně 1 - 2 týdny. Příznaky chřipky i vyrážka postupně vymizí. Nutné je zmínit, že pokud dítě prodělalo onemocnění spalničkami, zůstává mu už celoživotní imunita vůči spalničkám.

Komplikace spalniček

U dětí trpících poruchami imunitního systému a u dětí s podvýživou bohužel nemusí spalničky probíhat takto jednoduše. Imunitní systém nemusí mít dostatek sil, aby se s onemocněním popral, a spalničky pak probíhají v mnohem vážnější podobě. K jedné z komplikací řadíme impetigizaci. Jde o vstup bakterií přes narušenou kůži vyrážkou. Dochází k hnisání kůže, ta může být většího rozsahu a infekce přechází v sepsi (laicky někdy otrava krve). Sepse je pak život ohrožující komplikací.

Další komplikací spalniček může být přechod zánětu horních cest dýchacích do dolních partií dýchacích cest a může dojít k zápalu plic neboli pneumonii (jedno dítě z dvaceti). Často se se spalničky komplikují také zánětem středního ucha. Zánět středního ucha neboli otitis media acuta se vyskytuje asi u jednoho dítěte z deseti.

K velmi závažné komplikaci patří zánět mozku (encefalitida), kdy infekce projde krevním řečištěm na mozkové obaly (meningitida) až do mozkové tkáně. Pokud nemocné dítě trpí vysokými horečkami, mohou se jako komplikace vyskytnout febrilní křeče.

Diagnostika spalniček

Nejčastěji lékař diagnostikuje onemocnění spalničkami podle typických příznaků jako je vyrážka začínající na hlavě a obličeji, přecházející přes krk a trup na končetiny. Dalím příznakem je horečka nebo zvýšená teplota, zarudnutí spojivek, zvýšené slzení, časté smrknání, plný nos, suchý kašel a světloplachost. Jelikož onemocnění spalničkami někdy může imitovat jiná onemocnění jako je spála, neštovice, zarděnky, plané neštovice, pátá nebo šestá dětská nemoc, je dobré přikročit k jinému typu vyšetření. S naprostou spolehlivostí při těchto pochybách lze onemocnění diagnostikovat laboratorním vyšetřením vzorku krve. V krvi kolují protilátky IgM a IgG (podle stadia onemocnění) proti viru spalničkám, které vyšetření prokáže a tím vyloučí jiná onemocnění.

Léčba spalniček

Pokud spalničky probíhají standardně bez komplikací, většinou se lékaři přiklánějí k symptomatické léčbě neboli léčbě příznaků onemocnění. Nejčastěji se u dětí užívají sirupy ke snížení horečky (paracetamol nebo ibuprofen) a protisvědivé kožní přípravky ke zklidnění vyrážky (v akutním stadiu se nedoporučují pudry ani masti, které by situaci mohly zhoršit). Při horečce jakéhokoliv původu je nutné podávat velké množství tekutin, protože především u malých dětí dochází velmi rychle k dehydrataci. Při vyšším stupni dehydratace se doporučuje hospitalizace s doplněním tekutin intravenózně (kapačka do žíly).

Onemocnění spalničkami je, jak už bylo řečeno, virového původu, proto by jedinou možností byla léčba antivirotiky, antibiotika jsou v tomto případě neúčinná. Velmi často ale dochází v narušené sliznici virem k sekundární infekci bakteriemi, proto se v tomto případě dá přiklonit k léčbě antibiotiky. Antibiotika jsou nezbytná při léčbě zápalu plic (pneumonie) nebo zánětu středního ucha (otitis media acuta). V případě zánětu spojivek (začervenání spojivek) se doporučuje chránit dítě před silnějším světlem, které může být velmi dráždivé, nepříjemné až bolestivé. Jelikož je onemocnění vysoce nakažlivé, doporučuje se izolace dítěte v domácím prostředí, při komplikacích je pak vhodná hospitalizace v nemocnici nebo několika denní pozorování. Pokud onemocnění odezní, ale kůže je stále vysušená, je možné ji promazávat dětskými krémy nebo tělovým mlékem, a to především po koupání, kdy voda ještě více pokožku vysušuje.

Prevence spalniček

V 60. letech minulého století byla objevena vakcína proti spalničkám. Ta zaručuje vysokou ochranu proti napadení virem spalniček. Očkování proti spalničkám je v České republice povinné od roku 1969, kdy se podávala nejčastěji jako jednotlivá vakcína. Vakcína obsahuje oslabené viry spalniček. Dnes se vakcína podává jako součást tak zvané MMR vakcíny. Zkratka MMR vychází z anglického označení Measles, Mups a Rubella, což znamená společná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Vakcína se očkuje ve dvou dávkách. První dávka se aplikuje po 15. měsících věku dítěte a druhá pak za 6 až 10 měsíců po podání první dávky. Někoho by mohlo zajímat, proč až tak pozdě, vždyť dítě může 15 měsíců života onemocnět spalničkami. Odpovědí jsou matčiny protilátky, které stále kolují v krvi dítěte a chrání ho před onemocněním. V 15. měsíci života matčiny protilátky pomalu přestávají fungovat, proto se začíná s očkováním v tomto věku.

Očkování proti spalničkám nezaručuje 100% ochranu, ale tomuto číslu se velmi přibližuje. Riziko nákazy výrazně snižuje. Je prokázáno, že pokud dítě přesto, že bylo očkované, spalničkami onemocnění, vakcína zabrání plnému rozpuku onemocnění a zmírňuje celkové projevy spalniček.

Někdy se po očkování proti spalničkám mohou vyskytnout nežádoucí účinky. K těm řadíme zvýšenou teplotu až horečku, kašel nebo náznak vyrážky. Prakticky lze říct, že jde o velmi slabý projev onemocnění spalničkami. Projevy se mohou objevit v rozmezí pěti až šestnácti dní po očkování. Vzácně se pak po očkování vyskytuje zánět středního ucha a ve velmi extrémních případech, kdy dítě trpí vrozenou poruchou imunitního systému, se může rozvinout onemocnění v plné podobě až se závažnými komplikacemi jako je sepse nebo zánět mozku. Tyto případy jsou ale velmi raritní a je třeba připomenout, že díky plošné vakcinaci ve všech vyspělých zemích se v některých zemích spalničky už prakticky nevyskytují. Problémem jsou ale stále rozvojové země, kde onemocnění stále zabíjí velký počet dětí.

Pokud se neočkované dítě setká s nemocným, je vhodné co nejdříve navštívit lékaře. V některých případech je možné pokusit se dítě naočkovat a tím předejít infekci. V jiných případech je možné užívat léky na podporu imunitního systému a vysoké množství vitamínu C. K jednomu z preventivních kroků patří také izolace, kdy je vhodné nemocné dítě izolovat v domácím prostředí alespoň 5 dní po prvním výskytu vyrážky. Tak zamezíme dalšímu šíření spalniček v dětském kolektivu nebo další věřejnosti.