Afty

Afty neboli odborně aftózní stomatitida, jsou drobné bolestivé vřídky na sliznici úst (z latinského slova aphta = eroze). Afty v ústech mohou být velké až několik centimetrů čtverečních. Většinou mají bílou až lehce nažloutlou barvu spodiny s červeným lemem. Afty se vyskytují na dásních, jazyku, na patře, patrových obloucích, na vnitřní straně rtů nebo tváří. S afty se během života alespoň jednou setkal téměř každý z nás. Rozdíl mezi oparem a aftou je ten, že opar se naopak vyskytuje na vnější straně rtu.

Afty v ústech se o něco častěji vyskytují u žen a mladších jedinců. Po třicítce se pak afty objevují méně. Vliv hraje celkový stav imunitního systému, množství vitamínů v těle a řada dalších vlivů. Většina zdrojů uvádí, že afty nejsou nakažlivé, ale přesto bychom měli v době onemocnění dbát zvýšené hygieny.

Afty - příčiny vzniku

Jako příčinu vzniku aft je možné označit poměrně velké množství vlivů. Jednou z nejčastějších příčin je snížený příjem vitamínů a oslabený imunitní systém. Z vitamínů se nejčastěji označuje skupina vitamínů B a vitamín C, dále pak železo a kyselina listová. Další příčinou vzniku aft může být stresová životní situace, dále pak mechanické poškození sliznice dutiny ústní s infikováním eroze (nošení rovnátek nebo zubních protéz s poškozením sliznice, kousnutí se nebo poranění cizím předmětem atd.).

Afty v ústech se nejčastěji vyskytují u dětí a mladých osob. Vliv může hrát také stav hygieny, kdy děti rády olizují cizí předměty, okusují si nehty apod. U velmi malých dětí je vhodné přítomnost aft zjistit co nejdříve a případně vyloučit herpetické onemocnění, které způsobuje nechutenství dítěte a dehydrataci s teplotou až horečkou.

Velmi často je příčina vzniku afty neznámá, mnoho žen sleduje zvýšený výskyt aft v období menstruace, možný je výskyt při změně zubní pasty (možná je přecitlivělost na složky zubní pasty), užíváním příliš tvrdých zubních kartáčků nebo nešetrná péče o chrup, hovoří se také o reakci na konzervanty v pokrmech, konzumaci příliš kořeněných jídel nebo kouření. Výskyt aft nebývá spojován na rozdíl od herpetických onemocnění s příčinou virové infekce. Teoreticky možná je také dědičnost. Nezřídka pak příčina není vůbec objasněna. Afty a jím podobné léze se často vyskytují u onkologických pacientů v období chemoterapeutické léčby. Defekty je u nich velice nutné sledovat a včas ošetřit.

Průběh onemocnění afty

Tvorba afty začíná několika způsoby. Jednou z možností je tvorba malého puchýřku, který brzy praskne a změní se ve vřídek. Další možností je zanícení poraněné oblasti, kdy se netvoří puchýřek, ale otevřená ranka, která se mění ve vřídek s bílou spodinou a červeným lemem. Jindy je oblast budoucí afty i několik dní citlivá na dotyk a začervenalá, postupně se samovolně utvoří vřídek. Spodina vřídku bývá mírně pod úrovní okolí a je velmi citlivá na dotek nebo některé potraviny (kyselé, alkohol apod.).

Afty v ústech se vyskytují jednotlivě nebo jich můžeme najít několik. Většinou se velikost aft pohybuje v milimetrech, výjimečně dosáhnout centrimetrových velikostí. Hojení začíná po několika dnech zmenšováním fibrinové bělavé části a většina aft se vyhojí v rozmezí 1 - 2 týdnů. Výjimečně afty větších rozměrů nebo v případě poruchy imunitního systému může léčba trvat týdny až měsíce. Malé afty se hojí vždy bez jizvy, většina větších aft taktéž, v případě velmi rozsáhlých lézí nebo vážných poruch imunitního sytému můžeme po aftách najít drobné jizvy.

Malé afty většinou nečiní větší obtíže, v případě větších lézí se objevují řezavé až pálivé bolesti. Nepříjemné může být i pouhé mluvení. U dětí a starších nemocných jedinců je nutné sledovat, zda přijímají potravu a především dostatek tekutin. Nechutenství by mohlo u těchto citlivých skupin brzy způsobit dehydrataci a někdy i kombinaci s podvýživou.

Diagnostika aft

Diagnóza afty je většinou poměrně jednoduchá a nevyžaduje složitějšího vyšetření. Místa budoucích aft jsou patrná většinou den před objevením se prvních vřídků, ty pak mají typicky bělavou fibrinem potaženou spodinu a zarudlý lem. Spodina vřídků bývá mírně pod úrovní okolí. Léze je prakticky vždy dost bolestivá. Najednou jich v ústech může být několik, většinou se za normální považuje počet do pěti vřídků. Onemocnění je tak diagnostikováno pouze na základě klinického vzhledu. Afty nelze diagnostikovat laboratorně, odběrem krevních vzorků ani jiným vyšetřením. Při jakýchkoliv pochybnostech nebo při výskytu lézích větších než centimetr je možné setřít a vyšetřit vzorky z léze, jestli se nejedná o nějaké infekční bakteriální nebo virové onemocnění (syfilis, herpes simplex). Možné je preventivně vyšetřit krevní obraz, případně protilátky proti podezřelým onemocněním. Častější afty mohou být prvním příznakem vážných onemocnění imunitního systému jako je leukémie apod.

Afty - léčba

Ve většině případů lze léčbu aft zvládnou během několika dní, maximálně týdnů bez vyhledání pomoci odborníka. Lékaře se doporučuje navštívit především v případě kruté bolesti, která brání příjmu potravy a především tekutin. Hrozí tak dehydratace, která se může zvrtnout ve vážný problém. Návštěvu lékaře neodkládejte dále v případě, že máte v ústech aftu větší než centimetr v průměru nebo víc jak čtyři afty, pokud se vám nedaří samoléčbou afty zbavit déle než dva týdny nebo máte-li zároveň s aftami horečku a další vedlejší příznaky (otok mízních uzlin, zvýšená únava, nechutenství, vyrážka na kůži, eroze nebo vřídky na jiných částech těla, otoky kloubů nebo končetin, bolesti břicha, průjem, zvracení atd.).

Podezřelé se také může zdát, pokud se afty vracejí víc jak pětkrát do roka. S léčbou aft by vám měl poradit praktický lékař, který může preventivně odebrat krevní vzorky, vzorek moči a zkontrolovat krevní tlak. Dále je možné poradit se se stomatologem, dermatologem nebo lékařem ORL (ušní, nosní a krční oddělení). Základem léčby jako takové je zvýšení ústní hygieny. Plak na zubech je zdrojem bakterií, které tvorbu aft mohou podporovat. Přímo na afty je pak možné aplikovat některý z léčivých přípravků. V dnešní době je možné prakticky v každé lékárně volně zakoupit velké množství gelů nebo roztoků, které se jednoduše aplikují přímo na afty (příkladem je Herbadent roztok na dásně). Řada přípravků krom léčivé a desinfekční složky obsahuje také anestetickou složku, která uleví od bolesti a vhodné je tyto přípravky aplikovat před jídlem tak, aby příjem potravy nečinil potíže. Přípravky často obsahují směsi bylin a léčivých olejů, někdy jsou na alkoholové bázi. Pomoct mohou také výplachy desinfekčními roztoky jako je chlorhexidin, Listerin, tantum verde, jodové preparáty a jiné. Někdy může být léčba aft obtížnější než léčba oparů, protože není přesně známá příčina vzniku aft.

Jelikož jsou afty lokalizovány na sliznici, která je oplachována slinami, tekutinami a potravou, může činit obtíže zajištění místního účinku léčivého přípravku. Řada z nich je proto ve formě gelů, které pevně přilnou ke sliznici a v kombinaci se slinami nebo vodou houstnou a ulpívají lépe na sliznici. Bolestivá spodina je tak krytá a chráněna v období příjmu potravy a tekutin. Řada preparátů k léčbě aft obsahuje výtažky z bylin a jiné přírodní složky. Například cibule přispívá k zlepšení imunitního systému a obsahuje sirné sloučeniny, které mají antiseptické vlastnosti. Možné je také namočit vatovou tyčinku do alkoholu a přiložit na aftu, počítejte ale s poměrně bolestivou reakcí. Alkohol ale funguje jako dobrá desinfekce. Šalvěj a lékořice jako odvar ke kloktání by měl utišit bolest.

Možné je připravit také tinkturu, kdy se bylinky zalijí 60% alkoholem. Jako prevence aft nebo podpora obnovení sliznice se doporučují pivovarské kvasnice, které obsahují vitamín B. Další léčebnou metodou je léčebná voda, kdy do vody přidáte lžíci jedlé sody a trochu soli. Voda opět působí jako desinfekce. V minulosti se jako silná desinfekce používala francovka (alpa), kdy se opět vatová tyčinka namočila do francovky a afta se „vypálila". Listy řepíku lékařského mají také dezinfekční účinky. Další z bylinek, které je možné použít třeba jako tinkturu jsou šalvěj, třepatka (echinacea) nebo lékořice. Některé zdroje uvádí, že také borůvky (jak kompotované, tak čerstvé) pomáhají proti boji s afty. Stejně tak šťáva z mrkve, kdy by pak borůvky i mrkev měly sloužit také jako prevence vzniku aft. Z alternativní léčby je jako analgetikum do oblasti aft přiložit kostku ledu, která způsobí znecitlivění oblasti.

Zklidňující účinek má odvar z heřmánku, který je také protizánětlivý. Po dobu léčby je vhodné se vyvarovat kořeněných jídel, kávy a dalších dráždivých jídel jako jsou citrusy, rajčata nebo papriky. Kouření může také dráždit citlivou sliznici. V době léčby především u malých dětí a starších nemocných dbejte na dostatečný příjem tekutin.

Možnosti prevence vzniku aft

Příčina vzniku aft není zcela objasněná, proto je prevence někdy nelehkým cílem. Jasné je, že má se vznikem aft imunitní systém něco společného, proto je především dobré posilovat imunitní systém. Základem je zdravý životní styl s dostatkem spánku a přísunem vitamínů. Dobré je zvýšit příjem především vitamínu C a B. Důležité je také dbát zvýšené hygieny úst, bakterie úst mají na tvorbu aft zásadní vliv. Pokuste se vyvarovat poraněním sliznice úst, neolizujte ostré předměty a pozor také na znečištěné předměty. Pokud trpíte opakovaným návratem aft, za zkoušku stojí omezení kořeněných jídel, přestat s kouřením a zkusit změnit značku zubní pasty.