Anémie

Anémie (z latinského slova anaemia) je symptom, který se objevuje u některých patologických stavů. Zjednodušeně lze říct, že to není onemocnění jako takové, ale objevuje se jako příznak - symptom u různých onemocnění. Anémie je stav, kdy z různých důvodů dochází ke snížení koncentrace hemoglobinu v krvi pod hodnotu určenou pro dané pohlaví a daný věk. Anémie se běžně označuje jako chudokrevnost a dle příčiny vzniku má pak další pod označení (makrocytární anémie, sideroplastická anémie, perniciózní anémie atd.).

Hemoglobin (zkratkou označován Hb) je laicky označován jako krevní barvivo. Ve skutečnosti jde ale o bílkovinu (protein) obsaženou v červených krvinkách (erytrocytech), která je schopná na sebe vázat kyslík. Hemoglobin obsahuje železo, které je nezbytné pro jeho správné fungování. Hemoglobin na sebe naváže kyslík v plicích, ten roznáší po celém těle, kde ho pak v místech potřeby uvolní. Hemoglobin ale nenese pouze kyslík, je nosičem i dalších plynů, jako je oxid uhličitý. Ten výměnou za kyslík z orgánů přenese do plic a my ho pak vydechujeme. Hladina hemoglobinu v krvi je jednoduše vyšetřitelná ze vzorku krve. Normální hodnota pro dospělého člověka je 130 - 160 g/l. Jako snížená se hodnota objeví z různých příčin. Jednou z nich je snížený počet červených krvinek nebo například zmenšení velikosti červených krvinek. Další možností je snížená hladina železa.

Příčiny vzniku anémie

Jak už bylo řečeno, anémie vzniká z mnoha příčin a dle těchto příčin je pak možné anémii klasifikovat:

Sideropenická anémie

Je celosvětově nejčastějším typem anémie. Soudí se, že postihuje více než 500 miliónů lidí. Zatímco v moderních oblastech světa jako je Evropa, Severní Amerika nebo Austrálie její výskyt postupně klesá, v rozvojových státech Afriky nebo Asie sideropenickou anémií stále trpí více než 50% obyvatelstva. Sideropenická anémie postihuje častěji ženy než muže. Tento typ anémie je totiž způsoben nedostatkem železa a projeví se pak sníženou syntézou hemoglobinu a na to navazuje snížený počet červených krvinek. K anémii pak vedou opakovaná těhotenství žen, která nedodávají tělu dostatek železa. Příčinou nedostatku železa v potravě je nevhodné složení stravy (nedostatek masa) a v některých zemích jsou příčinou také parazité.

Další možností vzniku sideropenické anémie je špatné vstřebávání železa, ke kterému dochází při poruše vstřebávání živin jako je celiakie (alergie na lepek). V neposlední řadě k sideropenické anémii dochází při ztrátě krve (tím i železa) a to u žen menstruačním krvácením, po porodu nebo obecně při krvácení ze zranění, krvácením do zažívacího traktu při nádorech, žaludečním vředu, polypech apod., dále při užívání léků k ředění krve a tím vzniku krvácení (aspirin). Tento typ anémie je jednoduše zjistitelný z krevního vyšetření a léčba spočívá ve zvýšeném přísunu železa a v případě masivního krvácení náhradou krve krevní transfuzí.

Aplastická anémie

Aplastická anémie znamená chudokrevnost, která má původ v nedostatečné tvorbě červených krvinek v kostní dřeni. Nejde pouze o nedostatečnou tvorbu červených krvinek, ale i o sníženou tvorbu krevních destiček a bílých krvinek. K aplastické anémii může opět docházet z různých příčin. Anémie může být vrozeným problémem, kdy u novorozeného dítěte nefunguje správně tvorba krvinek v kostní dřeni. Onemocnění je často dědičné. Aplastická anémie může ale být i získaná, kdy během života dochází k útlumu tvorby krvinek. K tomu může dojít bez známých příčin nebo užíváním některých léků (chloramfenikol), ozářením radiaktivním zářením nebo různými chemikáliemi (pesticidy, těžké kovy). Aplastická anémie je také pozorována jako reakce na některá virová onemocnění (hepatitida - žloutenka, EB virus). Další možností vzniku je vedlejší účinek při léčbě nádorových onemocnění chemoterapií nebo ozařováním. Velmi často se příčina vzniku aplastické anémie vůbec nezjistí. Jednou z metod léčby tohoto typu je transplantace kostní dřeně.

Anémie u chronických onemocnění

Anémie se objevuje v případě dlouhodobých zánětů kdekoliv v těle, při selhání ledvin, kdy dochází ke snížené tvorbě hormonu erytropoetinu (jde o hormon, který podporuje vznik červených krvinek). Anémie se objevuje u nádorových onemocnění (leukémie), u revmatoidní artritidy, hemofilie, revmatické horečky a dalších onemocnění. Pokud trpíte některým z těchto onemocnění, je třeba si vznik anémie uvědomovat a řešit ho.

Anémie z nedostatku vitamínu B12 (kobalamin) nebo kyseliny listové

Tento typ anémie je také poměrně častý. Vitamín B12 a kyselina listová jsou důležité látky pro krvetvorbu. Jelikož je typickým příznakem této anémie zvětšení červených krvinek, užívá se také označení megaloblastická anémie. Dalším příznakem této anémie je vyhlazení povrchu jazyka nebo vyhlazení sliznice střeva. Snížená hladina vitamínu B12 může být v případě sníženého příjmu tohoto vitamínu ve stravě nebo jeho snížené vstřebávání. Ke správnému vstřebávání tohoto vitamínu je nutný tzv. vnitřní faktor, který je tvořen v žaludku. Proto pokud dojde k odstranění žaludku při vážném onemocnění nebo při silném zánětu žaludku, netvoří se tento faktor, nedochází tak ke vstřebávání vitamínu B12 a vzniká anémie. Ke špatnému vstřebávání vitamínu B12 ve střevě může také docházet při celiakii.

Perniciózní anémie

...má velmi blízko k předchozímu typu anémie. Anémie vzniká tak, že dochází k autoimunitnímu zánětu žaludku, který brání tvorbě vnitřního faktoru. Nedostatek vnitřního faktoru způsobí snížené vstřebávání vitamínu B12 a tím opět dochází k anémii (megaloblastická s velkými červenými krvinkami).

Hemolytická anémie

Při hemolytické anémii dochází ke zvýšenému rozpadu červených krvinek. (hemolýza = rozpad erytrocytů, červených krvinek). Krvinky běžně každý den umírají a tvoří se opět nové. V tomto případě je ale umírání červených krvinek v převaze. Z různých příčin dochází k jejich zvýšenému rozpadu a kostní dřeň na tuto ztrátu neumí včas reagovat a netvoří dostatek krvinek jako náhradu. Zvýšené rozpadání se může být způsobeno vrozenou poruchou tvorby červených krvinek (srpkovitá anémie, talasémie) nebo získaně při nedostatku vitamínu E, autoimunitním zánětu, kdy tělo samo krvinky likviduje, při předávkování vitamínu K, v případě umělé chlopně (umělá chlopeň mechanicky zvýšeně rozbíjí krvinky), toxiny (jedy hmyzu, hadů), užíváním léků atd. Jelikož u hemolytické anémie dochází ke zvýšenému rozpadu krvinek, ty se pak mohou dostávat do moči a mohou způsobovat růžové až červené zabarvení moče. Zvýšený rozpad krvinek zvyšuje hladinu bilirubinu a může docházet ke vzniku žloutenky nebo až vzniku žlučových kamenů.

Anémie - příznaky

Anémie má většinou poměrně pomalý nástup. Asi každý z nás by zmínil jako první příznak bledost. Při anémii dochází k nedostatku hemoglobinu (krevního barviva) v krvi a tím pak dotyčný působí velmi bledým dojmem. Bledé jsou také sliznice nebo nehtová lůžka. K dalším typickým příznakům patří únava, malátnost a dušnost. Při nedostatku hemoglobinu dochází ke snížené vazbě kyslíku a tím i nedostatku kyslíku v krvi. Dochází také ke zrychlení srdeční frekvence. Typické je také motání hlavy, mdloby, pocit zimy, studené končetiny. Dále lámání nehtů, padání vlasů. Ve vážných případech nebo u starších nemocných může dojít až k srdečnímu selhání s příznaky infarktu myokardu (svíravá bolest na hrudi vyzařující do levé končetiny, ramena nebo brady).

Vyšetření - diagnostika anémie

Podezření na anémie můžete získat v případě výše zmíněných příznaků. V tomto případě je pak dobré navštívit lékaře, který vás důkladně vyšetří (poslech srdce a plic) a odebere vzorek krve. Vyšetření krve může anémii rychle odhalit. Z krve se zjišťuje krevní obraz, což je počet červených krvinek, hematokrit (poměr plazmy a červených krvinek), koncentrace hemoglobinu a obsah hemoglobinu v červených krvinkách. Dále je možné zjistit velikost samotných červených krvinek. Při anémii pak podle velikosti červených krvinek anémii dělíme na makrocytární (zvětšená velikost krvinek), mikrocytární (malé krvinky), normocytární (normální velikost krvinek). Zjistit je možný i obsah dalších bílkovin jako je ferritin nebo transferin. Podle veškerých krevních parametrů je pak možné odhadnout příčinu anémie. Při pochybnostech nebo podezření na hemolytickou anémii či aplastickou anémii je možné provést další vyšetření jako je odběr moči (u hemolytické anémie se mohou objevit válce v moči) nebo odběr kostní dřeně (při aplastické anémii je možné zjistit, zda se netvoří poute erytrocyty ale také další elementy, zda nejde o leukémii apod.). Možné je také stanovin hladinu vitamínu B12 v krvi, kyseliny listové. Při podezření na krvácení je možné vyšetřit žaludek a střeva nebo provést tzv. PET vyšetření, které může odhalit krvácení nebo zvýšené ztráty krvinek ve slezině nebo v jiných místech těla.

Léčba anémie

Způsob léčby anémie vždy záleží na typu anémie neboli příčině vzniku. V případě sideropenické anémie, kde je příčinou nedostatek železa, se jednoduše podávají preparáty obsahující železo. Denní příjem tohoto prvku by se pro zdravého dospělého člověka měl pohybovat v rozmezí 200 - 300 mg/den. Hodnota je pak vyšší pro těhotné ženy nebo pro ženy menstruující, které mívají vyšší ztráty krve. Pro děti se pak hodnota vypočítává dle aktuální hmotnosti dítěte (asi 5 mg železa/1 kg hmotnosti dítěte/den). Pokud se chcete vyvarovat uměle připraveným přípravkům obsahující železo, vhodná je pak konzumace potravin obsahující zvýšené množství železa. K těm patří především červené maso, luštěniny, houby, ořechy, játra nebo sója. Důležité je vědět, že železo se mnohem lépe vstřebává v kombinaci s vitamínem C, proto některé přípravky obsahují s železem také vyšší množství vitamínu C. V případě přirozené stravy nezapomeňte na dostatečný příjem ovoce a zeleniny.

V případě nedostatku vitamínu B12 nebo při perniciózní (megaloblastické) anémii je nutno přihlížet na příčinu anémie. Pokud jde o onemocnění žaludku, nepřítomnost vnitřního faktoru a další příčiny, kdy je vitamínu B12 dostatek, ale nefunguje jeho vstřebávání, je nutné B12 doplňovat uměle injekčně do svalu. Pokud pouze chybí vitamín B12, je nutné ho stejně tak doplnit buď injekčně v tabletách nebo přirozeně ve stravě. Nejčastěji se vitamín B12 užívá v kombinaci další skupiny vitamínu B (B6) jako B komplex, jde o vitamín rozpustný ve vodě, proto je jeho doplnění jednoduché. V potravě se přirozeně vyskytuje v zelenině, droždí, játrech nebo vejcích.

Léčba anémie způsobené vysokou ztrátou krve je pak náhrada krve transfuzí. Často je nutná komplexní léčba na oddělení hematologie v případě aplastické anémie, někdy se neobejde bez transplantace kostní dřeně.

Léčba jednoduchých typů anémie trvá asi 3 měsíce. Po této době je vhodné opět zkontrolovat krevní obraz. Pokud je léčba úspěšná, většinou se hodnoty normalizují během 6 - 8 týdnů užívání železa. Vhodné je dostatečně doplnit zásoby a upravit životosprávu tak, aby už ke ztrátám nedocházelo. Některé léčivky jako echinacea podporují tvorbu červených krvinek. Taktéž kopřiva se používá k léčbě chudokrevnosti. Pampeliška, hořec nebo jetel luční pak napomáhají organismu využít železo z potravy i z doplňků.

Prevence vzniku anémie

Vždy záleží na daném typu onemocnění a příčině vzniku anémie. Základem je vždy zdravý životní styl s dostatečným příjmem živin, minerálů a vitamínů. Nesmíme zapomínat na potraviny bohaté na železo, vitamín C a vitamín B a kyselinu listovou. V případě velkých krevní ztrát při menstruaci je vhodná konzultace u gynekologa, který provede důkladné vyšetření (vyšší krvácení mohou způsobovat myomy, nádory nebo vyšší sliznice dělohy atd.) Přípravky s železem je vhodné užívat až po konzultaci s lékařem a je nutné myslet na to, že v době užívání může být stolice i moč tmavě zbarvená. Stejně tak konzumaci B12 je vhodné konzultovat s lékařem, aby nedošlo k převitamínování. Nezapomínejte na konzumaci luštěnin, vnitřností, vajec, ořechů či sóji. V jídelníčku by nemělo chybět maso, pokud jste ale vegetarián či vegan, lze železo poměrně dobře doplňovat i v rostlinné podobě. Nutná je pestrá strava, tak aby byly zastoupeny rovnoměrně všechny živiny, minerály a vitamíny.