Angína

Angína je nejčastější bakteriální infekce v dětství. Jedná se o akutní zánět mandlí a sliznice hltanu způsobený streptokoky skupiny A – Streptococcuspyogenes. Angína tvoří pouze 10 - 20% akutních infekcí tonsil a hltanu, je pro ni typická horečka a šarlatově zarudlé hrdlo se žlutými povláčky na mandlích. Angína se vyskytuje hlavně na podzim, kdy onemocní děti ve věku mezi 5. a 15. rokem. 

Jak se člověk nakazí angínou?

Streptokoky jsou součástí bakteriální flóry dýchacího ústrojí, v tomto případě jsou neškodní, člověk funguje jako nosič. Asymptomatická kolonizace hltanu je nejčastější u školních dětí, údajně 15 - 20% dětí fungují jako bezpříznakoví nosiči. K infekci jsou vnímavé děti ve věku mezi 5. a 15. rokem, zvláště pak v prvních letech školního věku, které nakazí nemocný nebo nosič vzdušnou cestou, slinami nebo nosní sekrecí. Riziko šíření angíny vzrůstá v uzavřených prostorách s vysokou koncentrací osob. I po přeléčení angíny mohou streptokoky přetrvávat na sliznici hltanu několik týdnů, koncentrace bakterií je však mnohem nižší. Proto je mnohem nebezpečnější nemocný člověk s angínou než ten, který je pouze streptokoky kolonizovaný. Inkubační doba angíny je 2 - 5 dní.

Průběh angíny

Streptokoky jsou vysoce invazivní bakterie, které napadají mimo jiné buňky sliznice dýchacího ústrojí. Za nejdůležitější faktor jejich invazivity je považován tzv. M protein, což je bílkovina, která je součástí povrchu bakterie. Její hlavní funkcí je přilnout na povrch sliznice nebo kůže a současně působí i proti imunitnímu systému organismu. Zabraňuje aktivaci imunitních mechanismů, pohlcení a zneškodnění streptokoků bílými krvinkami. Existuje několik typů M-proteinu. Typ M-proteinu určuje, které z buněk oblasti lidského těla bude streptokok napadat. Některé typy napadají buňky nosohltanu, jiné buňky kůže nebo ledvin. V napadené tkáni se streptokoky snadno šíří prostřednictvím svých četných lytických exoenzymů, což jsou látky destruující stěnu buněk. V místě svého množení vyvolávají nápadnou zánětlivou reakci. Streptokoky produkují i bílkoviny, které se uvolňují do okolí. Jedním z nich se tzv. erytrogenní toxin, který má vysokou přilnavost k buňkám kůže a sliznice a je zodpovědný za vyvolání příznaků spály. Výhodou je, že pokud si organismus vytvoří protilátky proti erytrogennímu toxinu, další streptokoková infekce již obraz spály nevyvolá.

Angína příznaky

Jaké má angína příznaky? Začíná náhle obvykle vysokou horečkou a bolestmi v krku, u malých dětí jsou častými příznaky angíny i bolesti břicha a zvracení. Během několika hodin se objeví i šarlatové zarudnutí hrdla a mandlí, na mandlích se od druhého dne mohou začít tvořit žlutavé povláčky tzv. čepy. Hltan je zarudlý, oteklý, bolestivý při polykání. Onemocnění bývá provázeno horečkou, zimnicí, třesavkou, bolestmi hlavy a svalů. Horečka vystoupá zpravidla nad 38 °C, u menších dětí může přesáhnout i 40°C. Současně bývají zvětšené a bolestivé lymfatické uzliny v podčelistní oblasti. Oproti běžnému virovému zánětu hltanu bývá větší bolest v krku a při polykání, naopak chybí rýma a kašel.

Spála

U jedinců, kteří se dosud nesetkali se streptokokovou infekcí, se může kromě angíny objevit i spálová vyrážka. Spála je nejčastější v předškolním věku, po 10. roce je velmi vzácná. Jazyk bývá na počátku onemocnění bíle povleklý, později se začne od špičky olupovat a zůstává jasně červená sliznice - malinový jazyk. Za 12 - 48 hodin se objeví výsev drobných skvrn a puchýřků světle červené barvy a drsného vzhledu. Kolem nehtových lůžek rukou a nohou bývá několik drobných bělavých papulek velikosti špendlíkové hlavičky. A za 2 - 3 týdny po začátku infekce se začne olupovat kůže na prstech, dlaních a ploskách. Dítě spálou již znovu neonemocní.

Pozdní následky infekce

Pozdními následky streptokokových infekcí jsou revmatická horečka a akutní glomerulonefritida. Revmatická horečka je systémové onemocnění postihující srdeční sval, klouby a centrální nervový systém. Objevuje se 2 - 3 týdny po nedostatečně léčené angíně. Akutní glomerulonefritida je imunitní postižení vedoucí k poruše funkce ledvin. Předchází mu špatně léčená angína, spála nebo kožní infekce způsobená streptokoky.

Angína - diagnostika

Pro určení diagnózy jsou důležité zejména příznaky angíny – zarudlé hrdlo s čepy na tonsilách a horečka. Před nasazením antibiotik je dobré, když lékař stanoví zánětlivé parametry z krve. K nim se řadí zvýšený počet bílých krvinek a vysoké CRP, tzv. C-reaktivní protein, což je bílkovina produkovaná bílými krvinkami při bakteriální infekci. Méně specifická je sedimentace zvláště proto, že sedimentace stoupá až s odstupem několika dní. Pro jednoznačný průkaz původce se používá výtěr z krku.

Terapie při angíně

Jelikož je angína bakteriální infekce, jedinou účinnou a cílenou léčbu představuje podávání antibiotik. V preantibiotické éře byly streptokokové infekce velmi obávané a obtížně léčitelné. K utišení doprovodných příznaků angíny se podává symptomatická terapie. Neméně důležitá jsou režimová opatření jako klid na lůžku, dostatek spánku a tekutin.

Horečka se snižuje antipyretiky, např. Paralen, Paramax, Ibuprofen, Ibalgin, Novalgin. Antipyretika si berte, až když teplota přesáhne 38°C. Zvýšenou teplotu není nutné snižovat. Teplota je projevem toho, že se organismu snaží s infekcí bojovat. Horečka někdy může být úporná. Pokud se vám nedaří horečku snížit podáváním jednoho preparátu při minimálních dávkovacích intervalech uvedených v příbalovém letáku, můžete léky kombinovat. Antipyretika s obsahem paralenu (Paralen, Paramax,…) střídejte s antipyretiky s obsahem ibuprofenu (Ibalgin, Ibuprofen,…). Tím zkrátíte čas mezi podáváním těchto léků. Pokud si nejste jistí, o kterou skupinu se jedná, poraďte se v lékárně.

Na trhu jsou také léky, které kromě antipyretika obsahují pomocnou látku, která zvyšuje účinek té základní. Jsou to zejména horké nápoje Coldrex, Grippostad nebo Paralen hot drink. Nikdy neužívejte více tablet, než je doporučená denní dávka, a dodržuje určené intervaly mezi dvěma dávkami, jinak si můžete poškodit játra. Horečku můžete snížit i fyzikálními metodami – sprchou vlažnou vodou nebo studenými zábaly. Antipyretika současně působí i proti bolesti hlavy, svalů a kloubů.

Na bolest v krku a při polykání v průběhu angíny si můžete v lékárně koupit celou řadu pastilek, tablet a sprejů se znecitlivující látkou. Některé obsahují i antibakteriální složku, která brání množení bakterií. Jedná se o tablety a pastilky Septofort, Neoseptolete, Coldrex, Hexoral, Neo-angin, Orofar, Septisan, Septolete, Strepsils, dále spreje Jox, Tantum verde a mnoho dalších.

Cílenou léčbou angíny jsou antibiotika, která vám samozřejmě předepíše praktický lékař. Antibiotikem volby je penicilin (Ospen, V-penicilin, Penbene). Pokud má nemocný alergii na penicilin, dostane makrolid (Klacid, Sumamed) nebolinkosamid (Dalacin, Klimicin). V antibiotické léčbě je důležité dodržovat doporučené intervaly dávkování. Jedině tak se v krvi může vytvořit dostatečně účinná hladina antibiotik, která zabrání dalšímu množení bakterií. Antibiotika nefungují ihned po první tabletě. Zpravidla dochází k ústupu horečky během třetího dne užívání, při závažné infekci až čtvrtý den, pak postupně odeznívají další příznaky. Stejně tak je důležité doužívat všechny tablety, jak vám lékař předepsal, i když se již cítíte úplně zdraví. V těle může zůstat určité množství streptokoků, jež se znovu pomnoží a vám se angína vrátí. Vzhledem k riziku pozdních komplikací by měla být antibiotika podávána 10 dní.

Kontrolní vyšetření po angíně

Za 10 dní po skončení léčby je vhodné přijít na kontrolu k lékaři, kdy lékař zhodnotí celkový stav, odebere kontrolní laboratoř (sedimentaci nebo CRP), vyšetří moč a poslechne srdce. Tato vyšetření slouží ke screeningu (orientačnímu vyšetření) k vyloučení revmatické horečky a akutní glomerulonefritidy. Alarmujícím příznakem pro revmatickou horečku je přítomnost šelestu nebo rychlý srdeční tep (tzv. tachykardie). Tehdy je nutné doplnit odběr krve k vyšetření specifických protilátek proti streptokokům (ASLO) a vyšetření u internisty nebo kardiologa, který vám natočí EKG a ultrazvukem vyšetří srdce (tzv. echokardiografické vyšetření srdce). K vyloučení glomerulonefritidy se provádí základní biochemické vyšetření moči, alarmujícím příznakem je bílkovina a zejména krev v moči.

Doporučení při angíně

Pokud se u vás nebo vašeho dítěte objeví příznaky angíny, neváhejte s vyšetřením u vašeho lékaře. Včasným nasazením antibiotik nejen zkrátíte trvání nepříjemných příznaků, ale hlavně předejdete riziku pozdních komplikací. Ne každý zánět hltanu a mandlí musí být angína. Až 80% těchto zánětů projevujících se bolestí v krku způsobují viry, na které antibiotika neúčinkují. Z krve pomocí CRP se dá jasně prokázat, že se jedná o bakteriální infekci, na kterou zaberou antibiotika.