Giardióza

Giardióza (starší název lamblióza) patří mezi naše časté střevní parazitární infekce. Je způsobená prvokem Giardia intestinalis. Zdrojem nákazy může být člověk i některá zvířata. Přenáší se kontaminovanou potravou, vodou a fekálně-orálně. Nemoc se u infikovaného nemusí vůbec projevit, u jiných způsobuje vodnatý průjem. Trvá-li nákaza dlouhodobě, vede k poruše trávení a vstřebávání potravy. Léčba spočívá v podání účinných antibiotik.

Podobně jako enterobióza je lamblióza způsobena parazity ve střevě. Drobný prvok (lamblie) často uniká naší pozornosti, protože v praxi vyvolává průjmy, které jsou typické pro celou řadu jiných nákaz. Na našem území je sice v posledních letech hlášeno méně nákaz než v minulosti (zhruba 50 případů ročně), promořenost obyvatelstva lambliózou bude ve skutečnosti vyšší. Zhruba jedno procento dospělých a až 5 % dětí má lamblii ve střevě. Je celosvětově rozšířená, hlavně v oblastech s nedostatečnou hygienou a tropech. Díky jednoduché stavbě těla může ve formě cysty přežít i v nepříznivých podmínkách.

Původce giardiózy

Giardia intestinalis (známá též jako Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento prvok má hruškovitý tvar, ale je velmi maličký, pouhým okem ho neuvidíte. Na povrchu těla má přísavný disk, který jí umožňuje přichytit se ke stěně střeva. Pohyb je umožněný bičíky. Živí se tekutinou střev, kterou přijímá celým povrchem. Životní cyklus má jednoduchý – díky tomu je také tolik rozšířená.

„Dospělá“ lamblie (tzv. trofozoit) tvoří cysty, které odcházejí se stolicí z těla a následně infikují potravu i vodu. Jsou schopny dlouhodobě přežívat v běžných podmínkách. Při spolknutí se cysty zbaví svých obalů a mění na dospělce. Putují trávicím traktem do tenkého střeva, kde se přichytí na stěnu a parazitují. Porucha vstřebávání živin je způsobena tím, že se lamblie rozmnoží a pokryjí celou plochu střeva. Střevní buňky (enterocyty) pak nemohou vstřebávat živiny ze stravy.

Přenos infekce

Člověk se nakazí pozřením několika cyst lamblie. K přenosu může dojít infikovanou potravou, vodou, ale také fekálně-orální cestou (neumyté ruce po použití záchodu). Pozor je proto třeba dávat v dětských kolektivech (jesle, školky), ale i v léčebnách či domovech důchodců, kde snadno vznikají malé epidemie. Cysty může zcela snadno obsahovat i voda v rybnících, řece nebo studánkách. Giardie se množí nejen ve střevě člověka, ale cizopasí také ve střevech hospodářských zvířat i domácích mazlíčků. Některé poddruhy giardií se vyskytují u ptáků, ale jejich přenos není na člověka prokázán.

Doba od nákazy ke vzniku příznaků je 1-3 týdny (v závislosti na množství požitých lamblií)

Průběh a projevy

Nemoc může probíhat zcela bezpříznakově. Z takto infikovaného člověka se stává nosič, který celé měsíce spolu se stolicí vylučuje cysty lamblií, které mohou být zdrojem nákazy.

Základním příznakem v akutní fázi nemoci je vodnatý průjem. Je důsledkem neschopnosti štěpit a vstřebávat potravu. Průjem bývá světlý, s hleny. Je spojen s nevolností, bolestmi a vzedmutím břicha, plynatostí. Střevní plyny páchnou po zkažených vejcích. Nemocný nemívá horečky. Průjem může být krátký, nebo trvat týdny až měsíce. Zhoršuje se při zvýšeném příjmu cukrů ve stravě. Lamblie se cukry živí a lépe prospívají. Při dlouhodobém osídlení tenkého střeva prvoky průjem ustupuje nebo se střídá se zácpou. Nemocnému mohou vadit mléčné výrobky a tuky. Díky poruše vstřebávání začnou v těle chybět i důležité vitamíny (např. A, B12), nemocný hubne. Lamblie mohou pronikat také do žlučových cest a ojediněle způsobit i zánět žlučníku.

Riziko při přechodu giardiózy do chronicity je v rozvoji malabsorpčního syndromu. Malabsorpční syndrom je souhrnné označení pro celou řadu stavů, které provází porucha trávení a vstřebávání. V důsledku chybějících živin ze stravy dochází k celé řadě příznaků. Při chronické giardióze můžeme pozorovat chudokrevnost (perniciózní anemie), zhoršení zraku, hubnutí, plynatost (meteorismus) a otoky. Někdy se v důsledku giardiózy rozvine dráždivý tračník.

Nemoc obvykle provází krátce průjem a poté odezní. Dlouhodobě se vyskytuje spíše při masivní nákaze či vhodném prostředí ve střevech a oslabeném organismu. Mohou se střídat období klidu a vypuknutí příznaků. Horší průběh bývá u lidí se sníženou obranyschopností nebo po operaci žaludku.  

Diagnostika

Déletrvající průjmové onemocnění by vždy mělo být vyšetřeno lékařem. Praktický lékař provede základní vyšetření a při podezření na infekční původ průjmu vás odešle ke specialistovi infekčního lékařství. Pro určení diagnózy jsou důležité údaje o délce trvání průjmu, počtu stolic za den, charakteru stolice, užívané protiprůjmové léčbě, přidružených příznacích – bolesti břicha, nevolnost, horečka, hubnutí apod. Klinické vyšetření je zaměřeno na známky dehydratace (nedostatku tekutin v těle), změny na kůži (například bledost při anemii, otoky) a vyšetření břicha.

Běžné vyšetření krve může odhalit přidružené potíže, ale diagnózu giardiózy nám neprokáže. K tomu využíváme opakované vyšetření vzorku stolice na přítomnost lamblií či jejich cyst, a to i několikrát během týdne. Opakovaně se stolice vyšetřuje z důvodu nerovnoměrného vylučování prvoka do stolice, i přes přítomnost nemusí být ve vzorku prokázán. Někdy se volí spíše speciální odběr metodou ELISA, při kterém se stanovují protilátky v krvi.

V rámci diferenciální diagnostiky se při nejasnostech pátrá i po jiných příčinách průjmu vyšetřením vzorku stolice, krve, zobrazovacími či endoskopickými metodami.

Léčba

Pro terapii giardiózy je nutno užívat antibiotika účinná proti tomuto prvoku (například metronidazol). Vhodná je i podpůrné podávání probiotik, která obnovují přirozené střevní bakterie. Pro maximální účinek probiotik je nutné s jejich podáváním začít s maximálním možným odstupem od antibiotik, které živé probiotické bakterie mohou ničit.

Prevence a závěr

Přestože giardióza patří mezi naše nejčastější střevní infekce vyvolané parazitem, obvykle probíhá lehce a nečiní větší potíže. Myslet na ní je třeba při dlouhotrvajících či vracejících se průjmech, malnutričním syndromu. Pokud cestujete do cizích krajin, kde je třeba důsledně dbát na hygienu, pít pouze balenou vodu, důsledně omývat ovoce a zeleninu. Cysty zničí teplota nad 50st Celsia, zmrazení či silná desinfekce. V našich podmínách se bohužel horší kvalita vody v lesních studánkách i rybnících. Giardie, ale i jiné mikroorganismy, v ní mohou přežívat i měsíce. Pozor také na mouchy – na jejich těle mohou také ulpívat mikroorganismy včetně cyst lamblií.

Pokud již trpíte průjmovým onemocněním, omezte příjem cukrů ve stravě, pomocí probiotických kultur podpořte obnovu správné střevní mikroflóry. Nepodceňujme především déletrvající průjmy, hubnutí či další nespecifické příznaky a nechme se v takovém případě vyšetřit nejen na giardiózu.